Sekundární prevencí nazýváme soubor prenatálních vyšetření, jejíž cílem je zjistit, zda se plod vyvíjí správně. Tato informace je důležití jak pro rodiče, tak i pro lékaře, kteří se budou po porodu o dítě starat.
V poslední době se objevil kontroverzní názor (velmi ojedinělý, respektive jednoho pracoviště), a to, že by mělo existovat právo ženy, aby si vyžádala na přání císařský řez. Ženy si nejčastěji přejí vyhnout se přirozenému, vaginálním porodu, protože se bojí porodních bolestí. Zmíněný názor, že je třeba ženám vyhovět, nebo dokonce je nabádat k císařskému řezu je opřen o riziko poranění pánevního dna rodičky průchodem plodu porodnímu cestami. Tyto komplikace sice hrozí, ale zejména u starších žen, a to ještě ne u všech.
Čtěte také: Spontánní porod po císařském řezu
Tělo těhotné je na bolest dobře připravené. Žena jen potřebuje dostatek informací
Právě proto, že poměrně častým problémem těhotných žen je strach z porodních bolestí, je třeba jim vysvětlit, že bolest je základní vlastnost vaginálního porodu. Dnes víme proč bolest u porodu nastává. Také je známo, že tělo těhotné je na bolest fyziologicky připraveno (žena má vyšší práh bolesti než před otěhotněním). Je proto velká naděje, že bolest zvládne žena sama. Pokud nebude zátěž zvládat, mohou jí být poskytnuty prostředky na tlumení bolesti. Tyto prostředky a metody pro tlumení porodních bolestí jsou dnes zcela bezpečné.
Naprosto nezastupitelná role v uklidnění těhotných žen spočívá na bedrech porodních asistentek v kurzech předporodní přípravy. Porodní asistentky by měli ženu upozornit, že císařský řez se má provádět jen v případě rizika ohrožení zdraví matky a/nebo dítěte.
Čtěte také: Jak si v těhotenství ulevit a připravit tělo na nadcházející porod?
Spontánní porod versus císařský řez
Fyziologický porod má pro ženu i dítě řadu výhod. Velkou předností přirozených porodů je, že jsou řízeny hormonálně a pro ženu neznamenají žádný velký zásah do organismu. O dítě se mohou začít téměř okamžitě starat. Výhody to přináší i dítěti, které přichází na svět svým vlastním tempem.
Císařský řez naopak znamená, že matky bývají několik dní připoutány na lůžko, nemohou být tudíž s miminem okamžitě, mnohé mají problémy s kojením. Císařský řez představuje větší zátěž než spontánní porod a vyžaduje delší dobu hojení. Následující tři měsíce by se žena měla vyvarovat velké fyzické zátěže, posilování a zvedání těžkých břemen, aby se jizvy dobře zhojily.
Přesto si některé ženy císařský řez přejí. Kromě zmíněného strachu z bolesti, několikahodinové námahy a možných komplikací bývá důvodem i možnost stanovit si datum a čas, kdy dítě přijde na svět.
Císařský řez je dnes z hlediska matky bezpečná operace, za pomoci bezpečné anestezie (regionální) a bezpečné operační techniky, ale že existují krátkodobé i dlouhodobé výsledky u dětí porozených císařským řezem, a ty tak pozitivní nejsou.
Čtěte také: Preeklampsie ohrožuje matku i plod
Zásadní role novorozeneckého mikrobiomu při vzniku řady nemocí
Císařský řez může být nenahraditelným, život a zdraví zachraňujícím výkonem, tam kde je akutně ohrožen plod či matka, nebo v případech kde vaginální porod představuje příliš vysoké riziko. Porod volitelným (elektivním) císařským řezem je ovšem ve srovnání s běžným vaginálním porodem spojen s rizikem vyšší nemocnosti takto porozených dětí. Z krátkodobého hlediska představují problém poruchy poporodní adaptace novorozenců porozených císařskými řezy, jako významná se ovšem ukazují i dlouhodobá zdravotní rizika.
„Již dlouho jsou publikována epidemiologická data o vztahu mezi porodem dítěte císařským řezem a následným rozvojem obezity, astmatu, diabetu I. typu a neurovývojových poruch, mezi které se řadí i poruchy autistického spektra,“ upozorňuje MUDr. Jan Smíšek, neonatolog a pediatr z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Rozvoj těchto chorob v dětství může podporovat rozvoj dalších, takzvaných nepřenosných (civilizačních) chorob v dospělosti a celoživotně narušovat zdraví jednotlivce. V nových výzkumech se ukazuje, že jedním z důvodů, který stojí v pozadí těchto problémů, je narušení vývoje novorozeneckého mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které za fyziologických okolností při vaginálním porodu a bezprostředně po něm kolonizují zažívací trakt a kůži novorozence. Přirozený rozvoj pestrého mikrobiomu hraje významnou úlohu v celé řadě fyziologických procesů souvisejících zejména se zdravým rozvojem imunitního systému. Narušení vývoje mikrobiomu může vést k narušení zásadních regulačních procesů organismu a tím podpořit vznik celé řady chorob. Tyto skutečnosti by si měly uvědomovat zejména rodičky, které se rozhodují o provedení císařského řezu bez jasné zdravotní indikace.
