Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Například během prvního roku života dítě vyroste o cca 30 cm, což je víc než polovina jeho vstupní délky po narození, přičemž jeho hmotnost se za stejné období ztrojnásobí. V průběhu života se tento růstový spurt několikrát zopakuje (obrovský růstový spurt nastává v období puberty, a to zejména u chlapců).
Proč pediatry v prvním roce života dětí tolik zajímá jejich výška a hmotnost?
V novorozeneckém a raném kojeneckém období nejsou známky toho, že dítě je a bude zdravé, zcela zřetelné. Nejčastějším ukazatelem zdraví dítěte je kromě zdárného psychomotorického vývoje v tomto období informace, že dítě dobře prospívá, tedy přibírá na váze a dobře roste. Nejen v prvních měsících života jsou údaje o výšce a hmotnosti dítěte pro praktické dětské lékaře nesmírně důležité. I pouhá skutečnost, že dítě nepřibírá, může být známkou nějaké nemoci. Pokud pediatr na prohlídkách dítě neváží a neměří, je to chyba.
V souvislosti s růstovým spurtem se často řeší, proč miminko špatně přibírá. Důležité je vědět, že v určitém období během prvního roku života dítě potřebuje zvýšený příjem potravy. Růstový spurt tak jde často ruku v ruce s laktační krizí (tj. několik dnů trvající přechodný stav, kdy má kojící žena méně mléka, než dítě právě vyžaduje). Například je-li maminka plně kojící, pak v určitých obdobích (zhruba v třetím a šestém týdnu a ve třetím a šestém měsíci života dítěte) může mít pocit, že miminku mateřské mléko nestačí, dítě vypadá, že má pořád hlad, je nešťastné. Ještě předtím, než maminka sáhne po příkrmu, měla by popřemýšlet nad tím, zda dítě právě není v růstovém spurtu. Kojící matka je totiž vždy schopna dát dítěti dostatek stravy. Pokud miminko dostane čas – tři čtyři dny – a maminka překoná jeho přechodnou nespokojenost, pak se mateřský organismus přenastaví na vyšší poptávku ze strany dítěte. V případě, že si s tím matka nedokáže poradit, bylo by dobré probrat situaci s praktickým dětským lékařem či laktační poradkyní a zbytečně se nestresovat.
