Dechové testy umí odhalit příčinu řady potíží trávicího traktu

„Dechové testy umí odhalit příčinu řady potíží trávicího traktu a to způsobem, který je pro pacienty příjemnější než vyšetření endoskopické. To ale nikdy zcela nenahradí, protože při měření z dechu nelze odebrat vzorek sliznice. V některých případech jsou však testy z dechu nenahraditelné,“ říká specialistka MUDr. Zdislava Vaníčková z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN v Praze. Takovým případem je právě bakteriální přerůstání v tenkém střevě, kdy se bakterie přestěhují z tlustého střeva do tenkého, kde být nemají, a začnou v něm „dělat neplechu“.
„Protože příznaky jsou lehce zaměnitelné s jiným onemocněním trávicího traktu, lidé obvykle projdou kompletním vyšetřením včetně gastroskopie a kolonoskopie, kde se však nic nezjistí. Oni se pak trápí dále nebo odcházejí s jinou diagnózou. Jejich kvalita života se snižuje, v extrémních případech nemoci dokonce potraviny procházejí tenkým střevem tak rychle, že si tělo nestíhá brát potřebné živiny a nemocný hubne a chátrá. Když SIBO odhalíme a nasadíme správná antibiotika, 6 z 10 pacientů se uzdraví hned v prvním kole léčby. Zcela se vyléčí 19 z 20 nemocných,“ vysvětluje lékařka důvody, proč se vyplatí po této nemoci pátrat.

Syndrom bakteriálního přerůstání tenkého střeva (SIBO)

Při syndromu bakteriálního přerůstání tenkého střeva (SIBO) se bakterie dostávají z tlustého střeva do tenkého, a narušuje se tak přirozená harmonie prostředí. Bakterie zde „kradou“ složky potravy určené ke vstřebání, a organismus tak přichází o živiny.

Mezi nejčastější příčiny SIBO patří poruchy pohyblivosti střev, srůsty nebo výchlipky (divertikly) tenkého střeva, kde se bakterie zachytávají.

Příznaky SIBO

SIBO se nejčastěji projevuje:

• nadýmáním,
• bolestmi břicha,
• průjmem nebo zácpou,
• nevolností,
• únavou,
• nevysvětlitelnou ztrátou hmotnosti,
• nutričními nedostatky, zejména u vitamínu B12, vitamínů rozpustných v tucích – A, D, E, K a železa.

SIBO může být také průvodním jevem jiných nemocí, jako je systémová sklerodermie, syndrom dráždivého tračníku či Crohnova choroba.

Pokud lékař na diagnózu SIBO dle příznaků pomyslí, je jeho diagnostika poměrně snadná pomocí tzv. vodíkového a metanového dechového testu. Jde o neinvazivní, bezbolestné vyšetření, kterým se měří množství plynů produkovaných bakteriemi.

Diagnostika SIBO

Protože tenké střevo je 4,5 metru dlouhé, je těžké v něm nemoc objevit s pomocí klasické endoskopie.
„Lze odebrat tekutinu z počátku tenkého střeva a pokusit se o mikrobiologickou kultivaci nebo provést test s cílem zjistit zastoupení bakterií. Vyšetření však neřekne nic o funkci ani o místě, kde k bakteriálnímu přerůstání dochází. Když se bakterie skrývají například uprostřed nebo v dolním konci střeva, nemusí se na to gastroskopií přijít. Dechový test, zvláště když je komplexní –vodíkový i metanový – umí odhalit nemoc, ať už se skrývá kdekoli,“ vysvětluje MUDr. Vaníčková. Přemnožené bakterie totiž vypouští plyny a ty se krví dostávají do plic – dechový přístroj je tak umí zachytit a změřit.

Aby byly testy co nejpřesnější, a nemoc se tak nedala přehlédnout, žádají gastroenterologové pojišťovnu o úhradu jejich komplexní varianty – s měřením vodíku i metanu. 
„Zdravotní pojišťovny dosud hradí měření vodíku, ten vypouští asi půlka přemnožených bakterií, ale ta druhá produkuje metan. Proto potřebujeme hradit i toto měření, abychom je mohli provést komplexně. Zatím se tak děje jen na dvou místech v republice, potřeba by bylo alespoň pět,“ pokračuje MUDr. Vaníčková s tím, že jde o jedinou spolehlivou diagnostickou metodu dané nemoci a vyšetření nemá plnohodnotnou alternativu. Testy s měřením vodíku a metanu doporučuje i evropská gastroenterologická společnost. Zatímco v současné době objeví lékaři tuto chorobu u řádově desítek pacientů ročně, v ČR jí trpí stovky lidí.

Léčba SIBO

Léčba SIBO se odvíjí od konkrétní příčiny onemocnění. Pokud jsou to například odstranitelné srůsty nebo divertikly, volí chirurgickou nápravu. U části případů je však příčina neznámá nebo ji nelze odstranit. V takové situaci se přistupuje k cyklické, zpravidla celoživotní antibiotické léčbě, kdy pacient užívá většinou jednou měsíčně jeden týden antibiotika. Primárně lékaři volí taková, která působí lokálně ve střevě a nevstřebávají se do systémového oběhu. Mají tak méně nežádoucích účinků, současně mají nižší riziko vzniku rezistence.

Antibiotika bohužel zabíjí nejen zdraví škodlivé baktérie, ale i zdraví prospěšný střevní mikrobiom. To může vést k chronickým trávicím potížím, jako jsou například průjmy. Proto je vhodné při užívání antibiotik současně užívat probiotika a dbát na zásady správné výživy.

Nedálnou součástí léčby syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě je náprava nedostatků ve výživě, zejména u lidí s velkým úbytkem hmotnosti. Někdy postačí jen nastavení vhodné diety, ale v některých případech je nutné chybějící vitamíny a minerály doplnit s pomocí vhodných doplňků stravy.

Dechové testy umí odhalit řadu dalších věcí

Dechové testy se také dobře uplatňují při zjišťování přítomnosti infekce Helicobacter pylori, která narušuje sliznici žaludku a může způsobit později závažné problémy. Podle MUDr. Vaníčkové je ideální tyto testy použít při kontrole po léčbě H. pylori u nekomplikovaných případů. Z testů z dechu také profitují například pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo mentálně postižení, u nichž je provedení endoskopického vyšetření obtížné. Dechový test také „nemá konkurenci“ při zjišťování fruktózové intolerance.