Pojďme si představit obory, které spojují péči o duši i tělo. Můžeme jim také říkat alternativní.
Řada studií potvrzuje, že děti, které často chodí do přírody, jsou méně agresivní, mají menší tendence k hyperaktivitě a budují si silnější imunitní systém. Parky a hřiště najdeme snad ve všech školách, obecně je známo, že tyto venkovní prostory u dětí podporují jejich sociální začleňování. Trávením času venku se děti také učí, jak si vzájemně pomáhat a být spolu v kolektivu. Jen samotný pohled na přírodu z okna u lidí snižuje hladinu stresu a pozitivně reguluje tep. Nicméně existují děti, které v kontaktu s přírodou nejsou vůbec. Jejich rodiče u nich poté řeší problémy, které se obecně nazývají syndrom přírodního deficitu.
Syndrom přírodního deficitu je pojem, který poprvé definoval Richard Louv, autor knihy Poslední dítě v lese. Kniha představuje fenomén dětí, které ztrácí kontakt s přírodou, a problémy chování, které u nich vznikají kvůli nedostatku času stráveného venku. Mezi nejčastější poruchy chování u těchto dětí patří: snížená koncentrace, hyperaktivita, ztráta fyzické zdatnosti, civilizační choroby (obezita, cukrovka apod.), a dokonce i krátkozrakost. Na problém nedostatku kontaktu s přírodou poukazovali zejména respondenti, kteří jsou sami rodiči, obzvláště pak rodiče dětí ve věku 15 ̶ 18 let (76 % respondentů).
Může být příroda pro děti atraktivní?
Nová studie „HEAD DOWNERS 2021“ společnosti VELUX potvrdila, že dnešní generace dětí má mnohem méně kontaktu s přírodou než předešlé generace. Tento názor sdílí skoro 90 % českých respondentů. Mnozí z nich si pamatují kouzlo svého dětství bez přístupu k moderním technologiím. Celkem 76 % respondentů uvedlo, že dnes existuje řada jiných aktivit, které jsou pro děti a dospívající atraktivnější než trávení volného času venku.
Rodiče připouštějí, že problémem dnešní generace dětí je závislost na technologiích, to potvrdilo 89 % z českých respondentů. Více než polovina respondentů (61 %) jednoznačně souhlasí, že čas, který děti a dospívající tráví před obrazovkami svých mobilních zařízeních, byl měl být kontrolován. V České republice si toto myslí více než 87 % dospělé populace. Nicméně snaha odpoutat dospívající od moderních technologií může vyvolat námitku, zda o opravdové přiblížení se k přírodě stojíme i my sami. Být vzorem je pro výchovu dětí naprosto klíčové. Je důležité jít dětem příkladem a ukázat jim, co vše můžeme díky napojení se na přírodu získat, a proč je to důležité na každodenní bázi.
Děti si zaslouží více denního světla a čerstvého vzduchu
Od moderních technologií se nemůžeme jednoduše odstřihnout, je tedy nutné hledat správnou rovnováhu. Zároveň je důležité dostat více přírody do našich domovů. Přirozené světlo, čerstvý vzduch a uklidňující kontakt s přírodou zlepšuje biorytmy našeho těla, zároveň podporuje naší kreativitu, invenci a pocit štěstí. Nejdůležitějším faktorem pro naše přiblížení se k přírodě je přístup k dennímu světlu, čerstvému vzduchu a výhledu do neohraničeného prostoru. I proto je žádoucí si doma vytvořit příjemný kout, kde budeme moci pozorovat a obdivovat přírodu.
Na naši duševní pohodu a kognitivní funkce má nedocenitelný dopad přístup k dennímu světlu a čerstvému vzduchu. I když nemáme dům se zahradou, je důležité mít každodenní kontakt s přírodou. Pro mnohé dospělé je výhled z okna chvíle relaxace a sebereflexe. Pro děti je to příležitost pozorovat stromy, ptáky, hvězdy nebo mraky, o kterých víme tak málo. Vyplácí se také společné aktivity s dětmi, jako např. sázení rostlin. Děti vrší zeminu do květináčů, pozorují klíčení a růst květin na okenních parapetech, pro děti to jsou vždy chvilky zábavy a spokojenosti. Každý malý kousek zeleně poskytuje lidem kontakt s přírodou a přináší jim důležitý benefit.
