Vyhnout se draslíku? To by byl úkol téměř nemožný. Draslík patří mezi nejrozšířenější prvky zemské kůry, je nezanedbatelnou složkou mořské vody. V buňkách lidského těla tvoří draslík hlavní minerál.
Hnojíme své tělo?
Vyhnout se draslíku? To by byl úkol téměř nemožný. Draslík patří mezi nejrozšířenější prvky zemské kůry, je nezanedbatelnou složkou mořské vody. V buňkách lidského těla tvoří draslík hlavní minerál.
V čisté formě je to měkký, lehký a stříbrolesklý kov. Samotný draslík se používá na výrobu nejrůznějších slitin, detergentů a ve formě dusičnanů (draselný ledek - KNO3) je nechvalně proslulý jako zemědělské hnojivo.
Co umí draslík?
Největší část z celkového množství draslíku lidského těla se skrývá v buňkách – 98 %. Draslík se podílí na stabilitě vnitřního prostředí, nezbytné prakticky pro jakékoliv funkce probíhající v živém organismu. Draslík potřebujeme pro správnou funkci nervového a svalového systému. Hraje také zásadní úlohu ve správné činnosti našeho srdce.
Hladina draslíku v krvi je přísně regulována pomocí našich ledvin. Větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálních hodnot může vážně ohrozit naše zdraví. Poruchy srdečního rytmu v důsledku zvýšené nebo snížené hladiny draslíku nejsou bohužel nijak vzácné.
Draslík v potravinách
Draslík je hojně rozšířen jak v okolním prostředí, tak i v potravinách. Je dostupný téměř z každého pokrmu. Nejbohatšími potravinovými zdroji draslíku jsou banány, sušené meruňky, brambory, pomerančový džus.
Hodně draslíku a srdce stojí
Při nedostatku draslíku na sobě můžeme pozorovat množství necharakteristických příznaků. Objevují se bolesti hlavy, ospalost, slabost nebo svalové křeče, nepravidelný srdeční rytmus.
Nadbytek draslíku můžeme pociťovat jako brnění v končetinách, pocity slabost, někdy se objevuje i zvracení a průjmy. Příčiny těchto obtíží jsou velmi pestré, jejich určení a odstranění patří do rukou lékaře.
Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá. Při větším poklesu nebo zvýšení této hladiny jsme přímo ohroženi náhlou srdeční zástavou.
Upozornění
Projímadla a diuretika (léky podporující močení) vedou ke zvýšeným ztrátám draslíku z těla. V užívání těchto léků bychom se proto měli řídit především radami svého lékaře.
Trpíte-li onemocněním ledvin, můžete být ohroženi zvýšenou hladinou draslíku. Tyto stavy jsou závažné a vyžadují lékařské sledování.
Kdy začít s užíváním draslíku?
Doporučená denní dávka je 2-4 gramy pro dospělé a asi o 1 gram méně pro děti. Tatu dávku bez problémů zkonzumujete v běžných potravin.
Zvýšený příjem draslíku potřebujete zejména při těchto stavech:
průjem – průjmovitá onemocnění vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin a minerálů – zejména draslíku. Součástí léčby každého průjmu musí být proto především doplňování tekutin a minerálů. Nejčastější formou při domácí léčbě jsou nejrůznější minerální vody a iontové nápoje.
užívání diuretik – užívání některých diuretik (léků na odvodnění) vede k nebezpečným ztrátám draslíku močí. Formu doplnění konzultujte se svým lékařem. Nejčastěji jsou doporučovány tablety nebo sirup pro možnost přesného dávkování.
zvýšené pocení – v potu ztrácíme tekutiny i minerály. O doplnění tekutin se tělo snadno přihlásí pocitem žízně. Na doplnění minerálů však musíme myslet sami. Vhodné jsou minerální vody a iontové nápoje.
Kdo se zajímá o vytrvalostní sporty, jistě nepřehlédl širokou nabídku iontových nápojů. Závodník při maratónu musí doplňovat nejen tekutiny, ale i minerály, jejichž ztráty jsou při vydatném pocení neméně významné. Jednou z příčin svalových křečí při těchto závodech může být právě snížená hladina draslíku v krvi.
Máte-li dojem, že trpíte nedostatkem draslíku, kupte si některý z mnoha nabízených potravních doplňků, lékárník Vám jistě ochotně poradí s výběrem. Zvažte však, zda v jednotlivých případech nekonzultovat výběr předem s lékařem.
Přidat nový komentář