Poruchami příjmu potravy (mentální anorexií a především mentální bulimií) trpí v České republice každá dvacátá dospívající dívka a mladá žena.
Přes zdánlivou odlišnost vyhublých anorektiček jsou si obě poruchy velmi podobné. Spojuje je strach z tloušťky a nadměrná pozornost věnovaná vlastnímu vzhledu a tělesné hmotnosti. Nemocní se neustále zabývají tím, jak vypadají, kolik váží a vytrvale se snaží zhubnout nebo alespoň nepřibrat. Zatímco anorektičkám se to většinou daří, bulimičky začnou po nějaké době jíst víc než by chtěly. Samozřejmě, že jsou zklamané, cítí se provinile a hledají způsob, jak to "odčinit". Většina dívek sáhne jen po další dietě, ty zoufalejší a odhodlanější zkusí ještě drastičtější metodu. Vezmou si projímadla nebo se nutí do zvracení, což může jít snadno, když je jim špatně po jídle, které si dlouho odpíraly nebo ho snědly velké množství. Z několika zoufalých pokusů se snadno vytvoří návyk. Hladovky, zvracení a projímadla jen zvyšují riziko přejedení a dlouhodobě zhoršují problémy bulimiček. Obě poruchy se mohou vyskytovat i u mužů.
Mentální anorexie
Je porucha charakterizovaná zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Na mentální anorexiije třeba myslet vždy, když dívka velmi rychle sníží svoji tělesnou hmotnost, když (v případě, že nebere hormonální antikoncepci) přestane menstruovat nebo když delší dobu aktivně odmítá jídlo (například se vyhýbá společnému jídlu, vynechává snídani nebo večeře, "bojuje" o každé sousto nebo jí nápadně pomalu). S tím je obvykle spojen nápadný vzrůstající zájem o svoje tělo a jídlo (neustále se váží, ujišťuje jestli nemá "příliš velkou" porci, vyžaduje, aby okolí jedlo méně a podobně). Zpočátku se anorektičky subjektivně cítí dobře a nejsou motivovány k léčbě. Mentální anorexie se může vyskytnou ještě před počátkem puberty,kdy hrozí zastavení tělesného růstu a vývoje. V každém případě (i u starších vyhublých dívek) je nezbytné se co nejrychleji obrátit na lékaře.Mentální bulimie
je porucha charakterizovaná především opakujícími se záchvaty přejídání, spojenými s přehnanou a nevhodnou kontrolou tělesné hmotnosti (opakující se hladovky, vyvolávané zvracení, zneužívání projímadel nebo nadměrné cvičení). Příznaky poruchy se mohou dlouho ztrácet mezi nevhodnými jídelními zvyklostmi vrstevníků (většina mladých žen si přeje zhubnout a zaměňuje redukční dietu za normální jídelní režim) i rodiny. Nápadné jsou až ztráty jídla, nálezy projímadel a známky zvracení. Poškozené dívky se často vyhýbají společnému stolování a uzavírají se.Někdy se nápadně změní, jsou podrážděné, egocentrické a depresivní.Na vzniku poruchy příjmu potravy se podílí celá řada různých příčin. K jejímu rozvoji dochází v případě, že jedinec je vystaven rizikovým faktorům pro držení diet (sklon k nadváze, nevhodná distribuce tělesného tuku, dieta v rodině, nevhodné jídelní návyky, společenský tlak) a současně i některým dalším, obecně nebezpečným vlivem jako je například nízké sebehodnocení, nevhodná osobnostní struktura, alkoholismus nebo duševní porucha v rodině.
Pátrat po "základní" příčině poruchy je neproduktivní. O to důležitější je pochopit tento problém a snažit se ho věcně řešit. Spíše než silná vůle pomůže konkrétní jídelní plán a trpělivost. U mladých nebo příliš vyhublých anorektiček a nebo depresivních bulimiček je zpravidla nezbytná hospitalizace. Kontakt na specializovanou lékařskou péči a psychologickou pomoc lze získat na linkách důvěry nebo od obvodních psychiatrů.
Lehčí případy bulimie se mohou pokusit překonat přejídání a bulimii za pomoci některé svépomocné příručky. Neexistuje ale žádné zázračné řešení jak se zbavit nevhodných jídelních návyků a přejídání. Nezbývá než se vzdát nebezpečné iluze diet, začít pravidelně jíst a rozšiřovat jídelníček o nejběžnější kategorie jídel. Mentální anorexie a bulimie nejsou nemoci, které by vyléčil klid na lůžku nebo izolace od lidí. Velmi záleží na tom, jak se chová okolí nemocných. Jejich problémy vzešly z konkrétních podmínek určitého prostředí, ve kterém je důležité jak kdo vypadá, kolik váží, jaké diety drží, co jí nebo spíše nejí a o kolik se mu podařilo zhubnout. Proto významnější než varování je přiměřený vzor a podpora vhodného jídelního chování.
Pro ty, kteří se zabývají myšlenkou brát projímadla nebo zvracet může být varující informace, že jde nejen o velmi nebezpečné, ale z hlediska "kontroly" tělesné hmotnosti i neúčinné jednání. Snadno se na ně vytváří návyk a ve svých důsledcích vedou k ještě většímu přejídání a často i vzrůstu tělesné hmotnosti.
autor: MUDr. František Krch
