Nové důkazy ukazují, že některé látky v bytě, které mohou obsahovat např. roztoče z prachu žijící hlavně v kobercích a postelích, mohou způsobit nebo zhoršit astma u dětí.
Průduškové astma (asthma bronchiale) je chronický zánět ve sliznici dýchacích cest, který je spojený s jejich zvýšenou reaktivitou, která může vyústit ve zúžení průdušek (tzv. obstrukci). Křečovité zúžení průdušek se obvykle kombinuje s otokem sliznice a zvýšenou tvorbou vazkého hlenu. Tím vznikají základní příznaky astmatu, případně astmatického záchvatu: kašel, pískoty na hrudníku, dušnost a/nebo pocit tíže na hrudníku.
Čím je astma způsobeno
Za vzplanutím astmatu jsou většinou infekce dýchacích cest virového původu. Děje se to častěji v zimě a také krátce po návratu dětí z letních prázdnin do školy. U dospělých s alergickým astmatem doprovázeným rýmou a zánětem spojivek jsou spouštěčem alergeny – roztoči v prachu nebo třeba alergeny z domácích mazlíčků. Astma se může „rozjet“ také po tělesné námaze, zejména na studeném a suchém vzduchu, při dopravním znečištění, nebo jako reakce na léky, například betablokátory nebo nesteroidní protizánětlivé léky.
I když astma může vzniknout v každém věku, většina případů začíná už v předškolním a školním věku.
Jak astma poznat?
Příznaky bývají více či méně závažné, objevovat se mohou v závislosti na nejrůznějších okolnostech. Častěji se astma projevuje v noci nebo nad ránem, případně v reakci na intenzivní cvičení, chladný vzduch a přítomnost alergenů v prostředí.
Dávat pozor byste si měli především na následující projevy:
- Dechové potíže při tělesné zátěži nebo i v klidu, provázené ztíženým průtokem vzduchu do plic.
- Náhlá dušnost a kašel. Suchý, dráždivý kašel astmatika se často zhoršuje během noci a narušuje jeho klidný spánek.
- Dlouhodobý suchý kašel, který může být doprovázen i dušností. Dušnost se pozná podle obtížného ztíženého výdechu, který je často provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky.
- Nepříjemný tlak nebo pocit sevření hrudníku.
Pokud máte nějaký ze zmíněných příznaků, neváhejte a vyhledejte praktického lékaře. Ten vám po zhodnocení celkového stavu může vydat žádanku na odborné vyšetření u plicního lékaře. Vzhledem k tomu, že je astma nevyléčitelné, je zapotřebí dostat jej co nejdříve pod kontrolu, aby co nejméně ovlivnilo váš zdravotní stav a kvalitu života. Až 90 % lidí s astmatem může žít bezpříznakově. Na druhou stranu je může ohrozit i na životě, pokud se léčba neužívá správně a pravidelně.
Druhy astmatu
Rozeznáváme dvě základní formy, perzistentní astma (trvalé) a intermitentní astma, při kterém se průběh onemocnění čas od času zhorší a v mezidobí může být pacient zcela bez obtíží. Hranicí mezi těmito dvěma formami je frekvence záchvatů, je-li menší než jednou týdně, jedná se o formu intermitentní. U řady nemocných jsou obtíže vázány na určité roční období.
Astmatický záchvat - první pomoc
Velkým strašákem bývají akutní astmatické záchvaty, což jsou velmi náhlé epizody suchého kašle s dýchacími obtížemi a zvýšenou dechovou frekvencí, které často doprovází pocity úzkosti a paniky. Jak člověku, u kterého takový záchvat probíhá, pomoci?
- Odstraňte příčinu, která záchvat vyvolává (například alergen, cigareta, stresový podnět apod.)
- Zachovejte klid a uklidněte postiženého.
- Uvolněte oděv okolo krku
- Pomozte osobě do polosedu se zapřenýma rukama o stehna
- Podejte dotyčnému jeho SOS léky (nejčastěji v podobě inhalátoru)
- Pokud se stav do několika minut po podání léku nezlepší, volejte 155
Vyšetření je snadné: Dýchnete do spirometru
Pokud si myslíte, že vy nebo někdo z vašich blízkých možná má astma, stačí s takovým podezřením zajít k praktickému lékaři. Spirometrie je jednoduché a nezatěžující vyšetření, kterým se měří plicní funkce. Může upozornit na počínající plicní onemocnění. Bez spirometrie lékař často onemocnění objeví až v pozdních fázích, kdy se jeho léčba stává složitou a méně úspěšnou. Jde o vyšetření, které mohou absolvovat lidé bez omezení věku, u dětí je základní spirometrie obvykle proveditelná již od věku 3-4 let. K dispozici jsou dnes i metody pro vyšetření nespolupracujících menších dětí.
Spirometrické vyšetření je velmi jednoduché, nebolí. Sedíte při něm na židli, uvolněně, pohodlně. Na nos dostanete klip, který vylučuje proudění vzduchu nosem. Veškerý vzduch pak prochází ústy – v nich budete mít po dobu vyšetření trubičku, která je napojená na pneumotachograf – zařízení, které snímá průtoky a objemy vzduchu, které vydechujete a nadechujete. Pak je pacient sestrou či lékařem požádán, aby velmi zhluboka dýchal. Důležitou částí je maximální nádech následovaný co nejprudším výdechem. Tyto údaje jsou přenášeny do počítače, na jehož monitoru průběžně nabíhá křivka. Křivku sleduje sestřička, která vyšetřením vede – instruuje vás, kdy dýchat normálně, kdy se snažit vše vydechnout nebo se zhluboka nadechnout. Mezi trubičkou a přístrojem je filtr, který zaručuje, že nedojde k přenosu případné infekce. Vyšetření trvá asi pět až deset minut. Pro jeho zpestření se u malých dětí využívají počítačové animace.
Je možné astmatu předejít?
Prevence je obtížná, protože většinou neznáme původ onemocnění. Výjimkou je astma z povolání, kterému je možné předcházet kontrolou a dodržováním podmínek na pracovišti.
Jako prevence je tedy obecně doporučen celoživotní zdravý životní styl, pohyb a redukce hmotnosti u obézních osob. A samozřejmě také nekuřáctví.
Na vzniku, rozvoji a četnosti astmatu se podílejí různé alergie, proto je vhodné podporovat správné fungování našeho imunitního systému. Mezi přípravky, které účinně podporují náš ochranný štít, patří vitamín C, například v přírodní formě z aceroly a také imunoglukany, vitamín D a omega 3 mastné kyseliny.
Jak probíhá léčba astmatu?
Úspěšná léčba astmatu vyžaduje kombinaci určitých léků. Ty lze rozdělit do dvou hlavních skupin:
Úlevová antiastmatika: Takzvaná bronchodilatancia nebo bronchospasmolytika rozšiřují průdušky, čímž přinášejí rychlou úlevu a zmírnění příznaků. Pacientovi se snáze dýchá, dušnost ustupuje. Tyto léky však nemají žádný účinek na chronický zánět, tzn. působí pouze krátkodobě.
Kontrolující antiastmatika: Jedná se o protizánětlivé léky (zejména kortikosteroidy), které pacient musí užívat trvale, neboť tato léčiva potlačují samotný vznik zánětu. Kontrolující antiastmatika jsou předepisována rovněž v kombinaci s dlouhodobě působícími bronchodilatancii. U převážné většiny astmatiků (více než 95 %) stačí podávat tato léčiva v inhalační formě, což má dvě velké výhody: zaprvé se lék dostane přímo do požadovaného místa účinku, zadruhé je možné podávat menší dávky než při užívání v tabletách.
Pokud je léčba dobře stanovena a pacientem správně užívána, je u většiny pacientů dosahováno dobré nebo velmi dobré kontroly onemocnění a tito pacienti jsou schopni vést normální život. Jen u malé skupiny pacientů (asi 10 %) přetrvávají příznaky či zhoršení astmatu přesto, že užívají odpovídající léčbu.
Lidem s těžkým astmatem pomohou v centrech
„U pacientů s těžkým astmatem dochází k častým nebo silným astmatickým záchvatům, které mají negativní vliv na jejich každodenní život. Tato forma nemoci obvykle neodpovídá dostatečně na běžné léky, jako jsou inhalační kortikosteroidy nebo bronchodilatační léky,“ uvádí prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Podle odhadů je v České republice více než 800 000 astmatiků, z toho těžkou formou trpí podle některých odhadů až každý desátý. Lékaři používají k zařazení tíže nemoci pětistupňovou škálu, těžké astma zahrnuje pacienty ve stupni 4 a 5. U nich se často nedaří dostat nemoc pod kontrolu, užívají vysoké dávky inhalačních a orálních kortikosteroidů a léků na rozšíření průdušek.
„Velké dávky kortikosteroidů provází řada nežádoucích účinků. Patří mezi ně například řídnutí kostí, cukrovka, oslabení imunity nebo vyšší riziko infekcí. Pacienti, u nichž se nedaří dostat astma pod kontrolu, by měli jít do jednoho z 15 národních center pro těžké astma, která jsou ve fakultních nebo krajských nemocnicích napříč republikou,“ říká prof. Sova. V těchto centrech se jim dostane komplexní péče a případně terapie biologickou léčbou monoklonálními protilátkami.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.