Éčka a děti

V páté kapitole našeho seriálu o přídatných látkách v potravinách se budeme věnovat možnému vlivu těchto látek na děti. Dětský organismus je velmi citlivý na vnější vlivy a předpokládá se, že právě u dětí se nežádoucí účinky (nejen) přídatných látek mohou projevit nejvíce.

Děti v poměru ke své váze spořádají daleko více jídla než dospělí a jejich vnitřní orgány se tedy musí vyrovnat s relativně vyššími dávkami přídatných látek. Zákon o přídatných látkách pamatuje na děti, ovšem pouze v souvislosti s dětskou výživou. Tam je jejich přítomnost drasticky omezena na několik málo časem prověřených a bezpečných látek.

Zákon se však nijak zvlášť nezaměřuje na přítomnost potravinářských aditiv v dalších potravinách konzumovaných převážně dětmi a výrobci propagovaných jako obzvláště vhodné pro děti. Tyto potraviny mohou obsahovat a obsahují stejné látky ve stejném množství jako potraviny určené dospělým. A to ještě v tom lepším případě. Některé oblíbené dětské pochoutky obsahují celé spektrum kontroverzních přídatných látek. Sladkosti obarvuje řada syntetických barviv. Barva výrobek prodává - čím zářivější a méně přirozená, tím více dítě zaujme.

V televizní reklamě na želatinové bonbóny Haribo vystupuje dítě v kočárku. Málokterá babička si pak přečte, že bonbóny obsahují několik syntetických barviv (chinolinovou žluť (E 104), ponceau 4R (E 124), patentní modř V (E 131) a indigotin (E 132)). Řada limonád běžně konzumovaných dětmi obsahuje syntetická barviva a sladidla. A žvýkačky s bombastickou reklamou propagující je jako ideální pochoutku pro děti obsahují syntetická sladidla.

Několik studií se zabývalo vlivem přídatných látek na chování a studijní výsledky dětí. Autoři těchto studií došli k závěru, že téměř všechny děti dosahovaly lepších výsledků, když byly na dietě neobsahující přídatné látky.

S přídatnými látkami je často spojována dětská hyperaktivita. Hyperaktivní děti jsou příliš čilé a dělá jim problémy se soustředit. Jejich chování je nepředvídatelné, jsou náladové, snadno se rozruší, často pláčí a nejsou schopny být v klidu déle než několik minut. Pohyby očí a rukou nejsou zcela koordinované. Jejich chování je rušivé jak ve škole tak doma. Vážení rodiče, je vám to povědomé?

Tyto děti mají často problémy s učivem, špatně spí, některé mají problémy se správnou řečí a mohou být nemotorné. Hyperaktivní děti mohou trpět také dalšími obtížemi - astmatem, ekzémy, katary, bolestmi hlavy, bolestmi břicha, nočním pomočováním a nenormální žízní. Chlapci jsou častěji postiženi než dívky, přičemž hyperaktivita často není vůbec diagnostikována - okolí věří, že chování dítěte je přirozené nebo že z toho dítě vyroste.

Někteří lékaři se domnívají, že v určitých případech může být hyperaktivita zhoršována či dokonce i vyvolána potravinářskými aditivy - zejména barvivy, konzervačními činidly a aromaty. Role aditiv je však kontroverzní a některé novější studie ji nepotvrdily. Například americká státní organizace FDA roli aditiv v rozvoji dětské hyperaktivity zcela popírá.

Část lékařů a odborné veřejnosti však věří, že zde existuje určité spojení. Dr. Ben Feingold, lékař, který se zabýval alergiemi a strávil mnoho let studováním souvislostí mezi potravinářskými aditivy a dětskou hyperaktivitou, vypracoval stravovací režim pro tyto děti. Poruchami chování u dětí se zabývá britská organizace HACSG, na kterou je možné se přes internet obrátit s žádostí o tuto dietu. V knize Dr. Vrbové jsou přídatné látky, které jsou spojovány s dětskou hyperaktivitou, výrazně označeny.

Tento text je založen na úryvcích z knihy Dr. Terezy Vrbové Víme, co jíme? aneb Průvodce "Éčky" v potravinách a je uveřejněn se souhlasem autorky. Tuto publikaci si nyní můžete koupit v knihkupectvích Kanzelsberger, Academia, Zdravotnická literatura a dalších. Více o knize: http://surf.to/Ecka