Jde o virové onemocnění, které se vyznačuje náhlým začátkem, provázené horečkou schváceností, únavou, bolestmi kloubů a svalů. Stav je provázen zánětem horních cest dýchacích.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Za horečku se považuje více než 38 °C (nad 37 °C je to zvýšená teplota), 40/41°C už představuje vysoký stupeň rizika pro oběhový systém, poruchy vědomí a dehydrataci, teplota vyšší než 42 °C bývá smrtící. Horečka je projevem nemoci a zároveň léčebným procesem, protože bojuje s viry, které napadly tělo – zvyšuje rychlost a sílu imunitní reakce, omezuje aktivitu a množení buněk zasažených viry. Jde o stav se zvýšenými metabolickými nároky a zvýšenou potřebou energie pro imunitní systém. Zvyšuje se také potřeba tekutin, a to každý stupeň Celsia nad 37 °C o 12 %. Dospělý člověk by tedy měl vypít při horečce 39 °C nejméně o čtvrtinu víc tekutin než obvykle, nejlépe minerálek, které doplňují tělu nejen potřebné tekutiny, ale i důležité minerální látky, ztracené pocením.
Čtěte také: Je to chřipka nebo jen nachlazení?
Horečka má několik fází
„Horečka má několik fází. Při první (latentní) se ještě teplota nemění. Při druhé teplota stoupá a máme pocit chladu, může se dostavit i svalový třes a stoupá bazální metabolizmus, kůže je studená. Po dosažení maximální teploty ve třetí fázi je kůže teplá, červená a suchá, s každým 1 °C stoupá tepová frekvence o 8–10 tepů. Čtvrtou fází je ústup teploty k normě, kůže je teplá, červená, vlhká, dochází k poklesu tlaku a optimálně k pocitu žízně. V této fázi hrozí dehydratace,“ vysvětluje PhDr. Tamara Starnovská, spolupracovnice AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie.
Čtěte také: Antibiotika a probiotika patří k sobě
Ztrátu tekutin je nutné doplnit
Horečku doprovází pocení. Jedná se o přirozený, pro život nezbytný mechanizmus, který ochlazuje a také detoxikuje tělo. Ke znatelnému pocení dochází při teplotě od 37 °C. Produkce potu je vysoce variabilní, může činit až několik litrů za 24 hodin. Pot neobsahuje jen vodu, ale také nezbytné ionty jako sodík, draslík nebo chloridový anion.
„To znamená, že kromě ztráty vody je potřeba doplnit tělu i tyto ionty. K tomu se výborně hodí přírodní minerální vody,“ doporučuje PhDr. Starnovská.
Například osoba s tělesnou hmotností 60 kg běžně potřebuje 2,1 l tekutin, při teplotě 38 °C to je 2,35 l a při 39 °C už 2,63 l. Osoba vážící 80 kg běžně potřebuje 2,8 l tekutin, při teplotě 38 °C to je 3,14 l a při 39 °C už 3,51 l. K tomu je ještě třeba připočítat ztrátu tekutin pocením, tedy nejméně 0,5 l. Při zvýšeném pocení, to znamená i při horečkách, můžeme vedle běžných minerálních vod zařadit i ty silně mineralizované. Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodné slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – mohou je pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu.
Spolupracovnice AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie PhDr. Starnovská dále radí:
„Ve fázi vnímání chladu pijeme raději teplé nápoje, ve fázi tepla a pocení chladné (nikoli ledové) nápoje. Vzhledem k vyšší energetické potřebě a nechutenství je vhodné nápoje osladit cukrem, případně využít ovocné šťávy nebo džusy. Zelený čaj ani jiné nápoje s obsahem stimulačních látek nejsou vhodné (kvůli zvýšené zátěži oběhového systému v důsledku horečky), u bylinkových čajů je třeba dbát i na jejich účinek. Pokud užíváme léky, měli bychom se vyhnout konzumaci grepové šťávy nebo džusu. Totéž se týká pomela a granátového jablka, ale také velmi oblíbeného zázvoru.“
Čtěte také: Chřipku není radno podceňovat, ale vyležet
