Chystáte se odjet na letní brigádu do zahraničí? Co musíte zařídit před odjezdem z hlediska zdravotního pojištění?
Užijte si slunce bez sluneční alergie
Nepříjemná kožní reakce po slunění, která vám znepříjemní dovolenou...
( Redakce Ordinace.cz | přečteno: 5451x )
Ačkoli je konzumace hub zatížena celou řadou spíše negativních mýtů, je jejich dopad na lidský organismus při vhodné kulinářské úpravě veskrze pozitivní.
Hned první mýtus se týká přípravy hub k dalšímu zpracování. Zcela mylná je teze o tom, že je správné oloupat šupinatým houbám nebo klouzkům klobouky. Naopak, povrch klobouku a jeho svrchní vrstva představuje největší koncentraci pro člověka zdravých látek.
Dalším mýtem týkajícím se hub je obecně rozšířené povědomí o tom, že se na houby nesmí pít alkohol. Ve skutečnosti lze alkohol k houbám konzumovat stejně jako k jiným pokrmům a stejně jako v kombinaci s jinými jídly platí, že pokud člověk konzumaci alkoholu přežene a má pak zažívací potíže, nemůže za to ono jiné jídlo (nebo houby), ale objem zkonzumovaného alkoholu. Pro organismus negativní reakce se v případě hub a alkoholu týká jen hub skupiny hnojníků. Především jde o hnojník inkoustový, který však sbírá a jí opravdu málokdo. Někteří mykologové uvádějí negativní reakce také při pití alkoholu s červenými hřiby, kovářem a kolodějem.
Základními součástmi hub jsou voda a vláknina. Koncentrace jak pozitivních, tak pro tělo negativních látek je proto v houbách nepatrná. Přítomnost vlákniny spolu s faktem, že houby jsou pro organismus obtížněji stravitelné, je ovšem překvapivým pozitivem – konzumace hub je totiž díky tomu přirozenou dietou. Jídlo z hub člověka celkem zasytí, avšak strava z nich neobsahuje žádný významný obsah tělem využitelných látek ani téměř žádné kalorie. Říká se, že jídla z hub by se neměla ohřívat, jde však jen o další mýtus. Liché jsou také obavy z hub jako potravin zamořených radioaktivitou, což potvrdila v minulosti i šetření Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která konstatovala, že skutečná radioaktivita hub je hluboko pod hranicí stanovenou právními předpisy.
Naopak oblíbené podzimní houby václavky jsou za syrova jedovaté, po tepelném opracování jde ale o houbu univerzálně použitelnou k nakládání, do omáček, polévek či gulášů. Václavky by se měly vařit alespoň 20 minut. Tepelná úprava hub je důležitá také u sušených hub, především, jsou-li kupované a pocházejí z asijských států. Sušené houby mohou totiž obsahovat zárodky salmonel a prevencí je právě tepelná úprava, a to alespoň po dobu deseti minut při teplotě 80 °C.
Na kmenech a pařezech je možné najít hlívu ústřičnou. Při mírné zimě ji můžeme sbírat v přírodě až do Vánoc. Většina hospodyněk dá zřejmě přednost nákupu této houby v obchodě. Hlívu lze ke konzumaci vřele doporučit, jedná se o jeden z nejprobádanějších druhů hub, co se týká léčivých vlastností. Klinické studie prokázaly, že hlíva celkově posiluje imunitní systém, upravuje krevní tlak a cukr v krvi, zamezuje hromadění cholesterolu, příznivě působí při ztuhlosti svalů, šlach a kloubů, při léčbě křečových žil, při ekzémech a popáleninách. Hlívu lze zakoupit v kapslích jako doplněk stravy, mnohem účinnější však je konzumovat ji čerstvou.
Jinou léčivou houbou, kterou můžeme na podzim najít v přírodě, je roztroušeně rostoucí šedohnědý trsnatec lupenitý, někdy lidově nazývaný „dubový kotrč“. Roste od konce léta do října na bázi živých kmenů a na pařezech především dubů a habrů. Používá se při vysokém krevním tlaku, při léčbě nádorových onemocnění, při otylosti a žloutence. Působí na pacienty s oslabenou imunitou, při nachlazení a častých stresech. Reguluje krevní tlak, hladinu glukózy a cholesterolu v krvi. Trsnatec, který vyroste v přírodě, je tuhý, musí se déle dusit. Houbu lze však i pěstovat, její chuť je pak více nasládlá a není tak tuhá. Trsnatec se může jíst pravidelně, nemá žádné vedlejší účinky.
Houbou podobnou trsnatci co do velikosti a způsobu růstu na bázi dubů je choroš oříš. Tvoří až půl metru velké plodnice, které se skládají z malých hnědavých kloboučků. Oříš se osvědčil jako močopudný prostředek, při prevenci tvorby ledvinových kamenů a při zánětu ledvin, má antivirové a antibakteriální účinky. Houba je účinná také při léčbě nádorových onemocnění prsu, prostaty, plic a dělohy. Na rozdíl od trsnatce se však nedoporučuje konzumovat ho dlouhodobě.
Zdroj: dTest
Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.
Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi
Anketní otázka
Plánujete očkování proti žloutence?