Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které mění látkovou činnost mozku a a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Nejčastější skupinou, která je touto nemocí ohrožena, jsou senioři. Není ovšem podmínkou, že se jedná o nemoc výhradně tohoto věku. Příznaky se často projevují už u lidí ve středních letech. Z hlediska pohlaví jsou více ohroženy ženy. Právě u mladších lidí je včasné podchycení nemoci ještě komplikovanější. Málokdo si u nich totiž prvotní příznaky spojí právě s Alzheimerem.
Varovné signály nepřehlížejte
Existují varovné signály, kterým byste měli věnovat pozornost.
Deset varovných signálů
- Zhoršení paměti, zejména krátkodobé (dlouhodobá bývá zachována)
- Problémy s vykonáním běžných činností
- Obtíže s vyjadřováním
- Zhoršená orientace v čase i místě
- Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
- Ztrácení a hledání věcí
- Ukládání věcí na nesprávné místo
- Změny nálad a chování
- Zhoršené abstraktní myšlení
- Omezení sociálních aktivit a pracovních činností
Pokud jste u sebe vysledovali některé z výše uvedených příznaků, před návštěvou lékaře si můžete vyzkoušet třeba jeden z jednoduchých testů narušení kognitivních schopností – hodinový nebo sedmičkový. Požádejte o pomoc někoho z blízkých nebo se navzájem otestujte s kolegy v práci.
Test kreslení hodin spočívá v tom, že osoba má za úkol nakreslit ciferník, jednotlivá čísla a umístit ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas – například deset hodin a deset minut. Následně se hodnotí správnost obrázku včetně prostorového uspořádání, podoby ručiček, jejich různé délky a nastavení. Mezi významné chyby patří špatný čas, chybějící ručičky a čísla nebo záměna či opakování čísel.
Další možností je takzvaný sedmičkový test. Testovaná osoba je při něm požádána, aby od čísla 100 postupně odečítala číslo 7, a to nejméně pětkrát za sebou.
Jak probíhá vyšetření na Alzheimerovu nemoc?
Při podezření na Alzheimerovou nemoc či jinou formu demence by měl pacient nejprve navštívit svého všeobecného praktického lékaře. Ten s pacientem projde osobní a rodinnou anamnézu, ale také sociální a pracovní anamnézu, aktuální zdravotní obtíže či užívané léky. Rozhovor se také zaměřuje na změny v chování pacienta v posledních měsících/letech, lékař může také pohovor absolvovat s příbuznými pacienta.
Praktický lékař dále provede fyzikální vyšetření (pohledem, pohmatem, poslechem, poklepem), EKG, laboratorní vyšetření – krve a moči, glykemie, hladiny hormonů štítné žlázy atd. Následně pacienta otestuje pomocí diagnostických testů (Mini-Cog test, MMSE test). Vyšetření hodnotí pomocí série otázek a úkolů orientaci, pozornost, schopnost počítání, paměť a řeč vyšetřované osoby. Každý provedený úkol je bodově ohodnocen. Výsledné bodové skóre ukazuje na závažnost postižení. Na základě posouzení celkového zdravotního stavu pacienta a výsledků diagnostických testů může praktický lékař pacienta doporučit k podrobnému vyšetření u specialisty v oboru neurologie, psychiatrie, geriatrie, endokrinologie atd.
Pro to, aby bylo možné vyloučit, zda nejsou pozorované změny zdravotního stavu pacienta způsobeny nějakým jiným onemocněním – např. neurodegenerativním či vaskulárním, může specialista pacientovi doporučit další komplexnější vyšetření. Použity mohou být např. zobrazovací metody jako CT (počítačová tomografie) nebo magnetická rezonance apod.
Časný záchyt demence v ordinaci praktického lékaře
V rámci preventivní prohlídky provádějí praktičtí lékaři u pacientů nad 65 let test na časný záchyt Alzheimerovy choroby, tzv. Mini-cog test. Jde v podstatě o výkon screeningový, kdy je testována široká riziková populace ve vybrané cílové skupině, aniž by dané osoby měly příznaky ‚hledané‘ choroby. (…) V případě nezvládnutí Mini-Cog testu provádí praktický lékař podrobnější test mentálních funkcí MMSE, a pokud ani ten nedopadne dobře, posílá seniora ke specialistům (neurolog, geriatr, psychiatr apod.), kteří diagnózu upřesní. Tato vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Pacienta, kterého vyšetřil specialista a potvrdil u něj konkrétní diagnózu (Alzheimerovu nemoc či jinou formu demence), si převezme do dispenzární péče všeobecný praktický lékař, u kterého je pacient registrován. V rámci této návazné péče, praktický lékař zhodnotí stav pacienta a jeho mentálních funkcí. A pokud je to možné, absolvuje praktický lékař také pohovor s rodinným příslušníkem či pečující osobou.
Současné možnosti léčby řeší pouze příznaky onemocnění. Neprodlouží přežití pacientů, ale dokážou oddálit nejzávažnější stadia onemocnění, přechodně zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost nemocných a snížit tak zátěž pečovatelů. Kognitiva, léky, které zvyšují přítomnost acetylcholinu v mozku, podporují činnost buněk ještě nedotčených nemocí. Čím dříve se s jejich podáváním začne, tím víc zdravých buněk mohou podpořit. Snahou lékařů je proto včasné zachycení nástupu nemoci.
Ve fázi rozvinuté demence je možná péče jak v domácím prostředí, tak například v denním stacionáři a není zpravidla zapotřebí zvláštní ošetřovatelská péče. Ta je nutná až ve fázích těžké demence s výskytem závažných příznaků, které již nelze zvládnout režimovými či jinými opatřeními.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
