Inzerce https://www.lekarna.cz/opalovaci-prostredky/?utm_source=ordinace&utm_medium=leaderboard&utm_campaign=opalovaci-prostredky

Alzheimerova nemoc začíná pozvolna

(21. září 2023, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 791x )

Alzheimerova choroba je onemocnění, při kterém postupně dochází k poruše vnímání, uvažování a paměti. Jeho finální fází je pak Alzheimerova demence. Nemoc se vyznačuje tím, že se rozvíjí plíživě a její první příznaky často unikají pozornosti. Jak poznat prvotní signály?

shutterstock.com

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které mění látkovou činnost mozku a a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Nejčastější skupinou, která je touto nemocí ohrožena, jsou senioři. Není ovšem podmínkou, že se jedná o nemoc výhradně tohoto věku. Příznaky se často projevují už u lidí ve středních letech. Z hlediska pohlaví jsou více ohroženy ženy. Právě u mladších lidí je včasné podchycení nemoci ještě komplikovanější. Málokdo si u nich totiž prvotní příznaky spojí právě s Alzheimerem. Odborníci přitom varují, že u mladších pacientů je nástup nemoci agresivnější než u seniorů.

Příčin vzniku Alzheimerovy choroby je celá řada, mezi nevýznamnější patří cukrovka, zvýšený krevní tlak, deprese, poranění mozku, kouření, obezita i nadměrné pití alkoholu. Z nové studie také vyplývá, že důležitým rizikovým faktorem je také znečištění ovzduší. K rozvoji demence dále přispívá sluchová porucha a nesmíme zapomenout na nedostatek sociálních kontaktů, protože rovněž izolace představuje významný rizikový faktor. Naopak preventivní význam má například vzdělávání, a to jak v raném, tak ve vyšším věku.

Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

První příznaky přehlížíme

Pacient si prvních příznaků nemusí být ani vědom, stejně tak jeho okolí. 

Mezi první příznaky, kterých si lidé často nevšimnou a nevěnují jim pozornost, se řadí poruchy paměti. Nedokážete si například vybavit jména lidí, které jste znali, nebo kam jste si položili věci, které používáte. Mezi prvotní projevy mohou patřit i poruchy řeči, které se vyznačují například zapomínáním jednoduchých slov. Nemocní jsou také často dezorientovaní a začnou se ztrácet na místech, která důvěrně znají. Onemocnění může doprovázet i porucha chování. Dotyční pak nejsou schopní rozlišovat mezi důležitými a méně důležitými věcmi nebo dělají nepochopitelná rozhodnutí. Mohou to pak doprovázet i poruchy nálad.

Varovné signály nepřehlížejte

Existují varovné signály, kterým byste měli věnovat pozornost. 

Deset varovných signálů

  1. Zhoršení paměti, zejména krátkodobé (dlouhodobá bývá zachována)
  2. Problémy s vykonáním běžných činností
  3. Obtíže s vyjadřováním
  4. Zhoršená orientace v čase i místě
  5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
  6. Ztrácení a hledání věcí
  7. Ukládání věcí na nesprávné místo
  8. Změny nálad a chování
  9. Zhoršené abstraktní myšlení
  10. Omezení sociálních aktivit a pracovních činností

Hodinový nebo sedmičkový test napoví

Pokud jste u sebe vysledovali některé z výše uvedených příznaků, před návštěvou lékaře si můžete vyzkoušet třeba jeden z jednoduchých testů narušení kognitivních schopností – hodinový nebo sedmičkový. Požádejte o pomoc někoho z blízkých nebo se navzájem otestujte s kolegy v práci.

Test kreslení hodin spočívá v tom, že osoba má za úkol nakreslit ciferník, jednotlivá čísla a umístit ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas – například deset hodin a deset minut. Následně se hodnotí správnost obrázku včetně prostorového uspořádání, podoby ručiček, jejich různé délky a nastavení. Mezi významné chyby patří špatný čas, chybějící ručičky a čísla nebo záměna či opakování čísel.

Další možností je takzvaný sedmičkový test. Testovaná osoba je při něm požádána, aby od čísla 100 postupně odečítala číslo 7, a to nejméně pětkrát za sebou.

Kdy k lékaři?

Průběh nemoci není u všech pacientů stejný. Kdy je na čase svěřit péči do rukou odborníků? Při poruchách paměti či jiných varovných příznacích zejména ve věku nad 60 let je vhodné zajít za praktickým lékařem nebo na kontaktní místo České alzheimerovské společnosti, kde provedou základní otestování. Přesnější vyšetření lze absolvovat na specializovaných pracovištích.

Existuje mnoho testů, které odborníci specializovaní na problematiku demence používají. Jde například o orientační testy, které jsou pro klinickou diagnostiku i nastavení léčby dostačující. V některých případech je však nutné další podrobnější vyšetření – takže lékař předá pacienta k vyšetření neuropsychologem, jenž používá baterii testů, aby co nejúplněji postihl komplexní obraz mozkových funkcí. Důležité je však mít na paměti, že ne každá porucha paměti musí znamenat demenci či Alzheimerovu nemoc.

V případě podezření na kognitivní poruchu je třeba dokončit diagnostický proces, a pokud je diagnóza Alzheimerovy nemoci pravděpodobná, nastavit medikaci, kterou nyní může předepsat i praktický lékař.

Současné možnosti léčby řeší pouze příznaky onemocnění. Neprodlouží přežití pacientů, ale dokážou oddálit nejzávažnější stadia onemocnění, přechodně zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost nemocných a snížit tak zátěž pečovatelů. Kognitiva, léky, které zvyšují přítomnost acetylcholinu v mozku, podporují činnost buněk ještě nedotčených nemocí. Čím dříve se s jejich podáváním začne, tím víc zdravých buněk mohou podpořit. Snahou lékařů je proto včasné zachycení nástupu nemoci.

Alzheimer - průlom v diagnostice

S rychlou a přesnou diagnostikou Alzheimerovy nemoci může již brzy pomáhat umělá inteligence. Vývojáři ze skupiny Neurona Lab se zaměřují na vývoj umělé inteligence v diagnostice onemocnění mozku. Umělá inteligence se učí rozpoznávat snímky magnetické rezonance a učí se rozpoznávat možné nežádoucí účinky léčby. Také se učí rozpoznávat onemocnění z řeči, z hlasu. Co se týče nežádoucích účinků léčby, tak biologická léčba pomáhá, ale tím, jak odstraňuje škodlivou bílkovinu z mozku, tak ji odstraňuje i ze stěny cév. Pokud je ale odstraněna, tak může dojít k otoku nebo k drobnému krvácení. Tento software již začíná umět rozpoznat, zda by se mohly vedlejší účinky projevit a upozornit, zda je třeba upravit dávku léků.

Tato revoluční řešení by tak mohla výrazně zlepšit diagnostiku i následnou péči o pacienty s Alzheimerovou nemocí.

Nemoci lze předcházet

Nejlepší prevencí je zdravý životní styl a dostatečná fyzická aktivita, včetně aktivity mentální a psychické. To znamená nemít pasivní život. Pokud to lze, tak chodit například do divadla, zaměstnávat mozek četbou, karetními hrami a podobně. Zkuste si proto udělat čas na přátele, rodinu, své zájmy a koníčky a někdy i na vše dohromady.

Důležitý je také dostatek pohybu, to znamená každý den chodit takových 20 až 30 minut. Vhodné jsou samozřejmě další rekreační i sportovní aktivity, od práce na zahradě až po různé sporty.

Jídlo je pohonem jak pro tělo, tak samozřejmě i pro mozek. Na to, aby obojí dobře fungovalo, přitom stačí mít zdravý a vyrovnaný jídelníček. Některé studie už prokázaly, že středomořská strava s dostatkem obilovin, ovoce, rybami, luštěninami a zeleninou pomáhá riziko demence snižovat. Výhody či užitek konkrétních potravin a potravinových doplňků musíme ale ještě podrobně prozkoumat. Nicméně už teď víme, že jíst mnoho tučných a konzervovaných jídel s vysokými hodnotami nasycených tuků, cukrů anebo soli rozhodně zvyšuje riziko infarktu. Proto je nejlepší taková jídla omezit na minimum, či je z jídelníčku vynechat úplně.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Mohlo by vás zajímat

Alzheimerova choroba

Výskyt Alzheimerovy choroby se uvádí u 6 % osob ve věku 60 let, 10 % u osob 75 až 85 let a 20 % u osob starších 85 let. Muži a ženy jsou postiženi stejnou měrou. Jde o chorobu progresivní, to znamená, že se jednotlivé příznaky pozvolna a stále zhoršují.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce