Jakmile nám začne selhávat paměť, vyvstává před námi přízrak Alzheimerovy choroby. Naštěstí jde ale nejčastěji o planý poplach. S přibývajícím věkem je normální, že paměť už je trochu méně výkonná. Stárnutí schopnost pamatovat si nemění, nebo jen velmi málo. Naopak během stárnutí je normální, že se snižují zdroje pozornosti, které jsou nezbytné pro shromažďování a registrování informací. Abychom si něco dobře pamatovali, musíme být především soustředění. Tato etapa soustředění je často právě tou, která selhává.
Jinak řečeno, nedáváte-li pozor ve chvíli, kdy si chcete něco zapamatovat, paměť nefunguje, anebo jen částečně. A to, co do ní nebylo zaneseno, v ní nelze podržet. Navíc s přibývajícím věkem je třeba mnohem více se soustředit, abychom si něco zapamatovali. Učení naštěstí zůstává možným, ale vyžaduje více úsilí a soustředění.
Výhodou staršího mozku je schopnost asociace. Čím je člověk starší, tím více má vzpomínek, a tedy i možností spojovat nové poznatky se staršími. Čím více asociací vytváříte, tím jsou vazby silnější a paměť mohutnější. Tento asociativní systém umožňuje nejen lepší ukládání informací, ale také jejich snadnější vybavování.
Pokud máte problém pamatovat si jména, je to zejména proto, že je není možné k ničemu přiřadit. Pokud jde o jména osob, nemůžeme se při jejich zapamatování opírat o žádnou logiku. Ve jménu žádná logika není. Zapamatování jména můžeme dosáhnout jeho neustálým opakováním, tato vazba je ale křehká. Nemáme se tedy čím znepokojovat.
Při Alzheimerově chorobě je tomu úplně jinak, protože je postiženo především uchovávání informací. A to s tou zvláštností, že nemocný neví o tom, co zapomněl. Navíc paměť má hrůzu z prázdna, a tak vyplňuje bílá místa, aniž by si nemocný uvědomoval, že si vymýšlí. To může jeho blízké vyvést z míry.
Paměť se zhoršuje podle toho, jak se Alzheimerova choroba rozvíjí. V počátečním stadiu je postižena autobiografická paměť, takže nemocný například zapomíná, co dělal včera večer. Pak jsou zasaženy relativně starší poznatky a nakonec přetrvávají jen vzpomínky z dětství. Problém ztráty paměti se netýká jen minulosti, ale také utváření nových vzpomínek. Získávání nových poznatků se stává velmi obtížným. Je to, jako by dvířka umožňující vzpomínkám vstoupit do paměti byla uzavřena.
Deset varovných signálů Alzheimerovy choroby
Nástup choroby může být velmi pozvolný a jeho diagnostika je obtížná. Odborníci ale sestavili desatero příznaků, které by vás měly včas varovat:
1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly
Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později, je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později.
2. Problémy s vykonáním běžných činností
Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.
3. Problémy s řečí
Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl.
4. Časová a místní dezorientace
Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede, to je normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů.
5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.
6. Problémy s abstraktním myšlením
Placení složenek anebo sledování účtů kreditní karty může nekoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.
7. Zakládání věcí na nesprávné místo
Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky.
8. Změny v náladě nebo chování
Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.
9. Změny osobnosti
Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.
10. Ztráta iniciativy
Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.
Může se zdát, že každá porucha paměti znamená demenci. Není tomu tak, člověk může zapomínat z řady dalších příčin. Například deprese se může vyskytovat u nemocného s demencí, ale může i sama o sobě způsobovat potíže s pamětí. Člověk je pak nesoustředěný, zapomíná, je unavený, ztrácí zájem o věci kolem sebe, jeho mozek je přetížený problémy, nad kterými neustále přemýšlí. Deprese je ale na rozdíl od demence lépe léčitelná.
Zapomínání a nesoustředěnost se objevuje také u lidí s poruchami spánku nebo s úzkostnou poruchou. Příčinou může být cévní mozková příhoda, úrazy mozku, dehydratace, delirium nebo působení stresu a významných životních změn.
Kdy k lékaři?
Kdy je na čase svěřit péči do rukou odborníků? Pozoruje-li člověk jakoukoliv změnu paměti, řeči, myšlení, je možné obrátit se na praktického lékaře nebo podstoupit bezplatné vyšetření pomocí testů například v kontaktních místech České alzheimerovské společnosti po celé ČR. Díky testům paměti jsou neurologové schopni přesně zjistit, na jaké úrovni se nachází problém s pamětí. Vždy je dobré odhalit, co by mohlo být příčinou daných potíží, aby se mohla zavčas zvolit vhodná léčba a další postupy.
Alzheimer automaticky neznamená demenci
Je důležité si uvědomit, že neplatí rovnice „nemoc znamená demence“. Alzheimerova choroba má řadu stádií a v začátku se projevuje jen mírným deficitem kognitivních funkcí. Ty zahrnují pozornost, myšlení – chápaní vnímaných a sdělených informací, paměť. Demence je až posledním stádiem, k němuž se všichni nemocní ani nemusejí dopracovat!
Alzheimerova choroba nám postupně snižuje duševní schopnosti, ale kdo nezahálí – třeba luští křížovky, čte, udržuje intenzivní kontakty s ostatními lidmi a podobně – do značné míry postup nemoci zpomalí.
Je možné se nemoci postavit čelem a začít s tréninkem paměti i myšlení. Mozek je tak trochu jako svaly – bez aktivity leniví, ale při tréninku jeho výkonnost stoupá. Čím více podnětů, aktivity – především duševní, ale i tělesné (pokud je to možné), tím lépe! V pozdějších stádiích nemoci se samozřejmě mohou problémy prohlubovat. Člověk má problém s běžnými činnostmi, nepoznává blízké osoby. Když pacient nerezignuje, lze takové potíže přinejmenším významně oddálit.
Nenechte svou paměť zlenivět
Mozku škodí hlavně nečinnost, proto je důležitá přiměřená činnost, a to jak duševní tak fyzická.
Co tedy můžete dělat:
- udržovat společenské kontakty
- luštit křížovky, řešit hlavolamy, hrát deskové hry, poslouchat mluvené slovo, hrát na hudební nástroj, procvičovat cizí jazyk – zkrátka posilovat mozek
- cvičit, hýbat se (vhodná je alespoň půlhodina chůze za den nebo stejně dlouhá projížďka na kole, každý samozřejmě přizpůsobí pohyb svému zdravotnímu stavu)
- dostatečně dlouho spát
- nekouřit a nepít přemíru alkoholu
- vyhýbat se stresu
- omezit solení jídel a sladké nápoje
Výsledky velké studie SHARE také prokázaly, že je také důležité co nejdéle pracovat. Lidé odcházející do předčasného důchodu mají větší riziko vzniku demence – a naopak u lidí pracujících v průměru déle tato činnost působí preventivně.
Zdroj: webmd.com, alzheimer.cz
