Rakovina prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění žen. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2024 na světě diagnostikováno přibližně 2,4 milionu nových případů. V České republice každoročně onemocní kolem 8 000 žen a přibližně 1 700 na tuto nemoc zemře.
Přitom právě včasné odhalení výrazně zvyšuje šanci na úplné uzdravení. Nádory zachycené v prvním stadiu bývají lépe léčitelné a léčba je často méně náročná. V roce 2024 absolvovalo screeningovou mamografii přibližně 810 tisíc žen. Lékaři při těchto preventivních vyšetřeních odhalili více než pět tisíc nádorů a zhruba tři čtvrtiny invazivních nádorů zachytili už v nejranějším stadiu. Proč tedy mnoho žen stále s mamografií váhá?
Mýtus č. 1: Když mě nic nebolí, mamograf nepotřebuji
To je jeden z nejrozšířenějších omylů. Mamografický screening je určen právě ženám, které žádné potíže nemají. Dokáže totiž odhalit i velmi malé změny, které zatím nelze nahmatat. Čekat na bolest nebo viditelnou změnu prsu proto může znamenat, že se na nemoc přijde později. Jedním z nejčastějších příznaků rakoviny prsu je navíc nebolestivá bulka.
„Mamografické vyšetření každé dva roky od 45 let věku je důležité pro včasné nalezení nádoru, který by jinak ještě nebyl hmatný nebo viditelný. Výrazně se tak zvyšuje šance na včasné odhalení nemoci a velmi úspěšnou léčbu,“ říká prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky LF UK a FN Plzeň. U časně zachyceného nádoru bývá podle něj častěji možné prs zachovat a v některých případech se obejít bez chemoterapie. Léčba může vést k prakticky úplnému uzdravení u více než 90 % žen.
Mýtus č. 2: Mamografické záření může způsobit rakovinu
Mamografie využívá nízkou dávku rentgenového záření. U moderních digitálních přístrojů je radiační zátěž minimální a přínos pravidelného vyšetření mnohonásobně převyšuje případná rizika. Stejně tak není nebezpečné krátké stlačení prsu při vyšetření. Je nezbytné k tomu, aby byla prsní tkáň rovnoměrně rozložena a výsledný snímek co nejpřesnější.
„Mamogram je jednoduchý rentgen s minimální radiační zátěží a jen malou nepříjemností spojenou se stlačením prsu. Přitom vám může zachránit život,“ říká prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka.
Mýtus č. 3: Vyšetření hodně bolí a zabere půl dne
Samotné vyšetření trvá jen několik minut, s přípravou přibližně deset minut. Celou návštěvu centra lze zpravidla zvládnout do půl hodiny.
Při mamografii se každý prs na několik sekund stlačí mezi dvěma deskami a pořídí se snímky ze dvou směrů. Tlak může být nepříjemný, trvá ale pouze krátce, většinou rychle odezní. Ženy, které ještě menstruují, mohou vyšetření naplánovat na první polovinu menstruačního cyklu, kdy bývají prsy méně citlivé. Pomáhá také radiologické asistentce předem říct, že má žena z vyšetření obavy.
„Vždy své obavy sdílejte s týmem mamografie, který vám vše objasní a bude je vnímat. Vždy lze hledat cestu, jak vyšetření zvládnout,“ doporučuje prof. Samuel Vokurka.
Mýtus č. 4: Objednat se je složité a mamocenter je málo
V České republice funguje přes 70 screeningových mamografických pracovišť včetně detašovaných míst. Centra jsou zastoupena ve všech krajích a žena si může vybrat kterékoliv z nich bez ohledu na místo svého bydliště. Aktuální kontakty, možnosti objednání i orientační čekací dobu najdou ženy v přehledné mapě na webu www.bylotooprsa.cz.
Žádanku na screeningové vyšetření standardně vystavuje praktický lékař nebo gynekolog. Od 1. července 2026 ji však může v odůvodněných případech vystavit také přímo akreditované mamografické centrum, například ženě, která nemá registrujícího lékaře nebo jej dlouhodobě nenavštěvuje. O využití této možnosti rozhoduje centrum podle konkrétní situace.
Objednat se lze zpravidla telefonicky, někde také online nebo e-mailem. Pokud žena pozoruje novou bulku, výtok z bradavky, změnu tvaru prsu nebo změny na kůži, měla by na své potíže upozornit už při objednávání. V takovém případě nejde o běžné preventivní vyšetření a centrum zvolí další postup podle naléhavosti obtíží.
Mýtus č. 5: Podezřelý nález znamená rakovinu
Nejasný nebo podezřelý nález ještě není potvrzenou diagnózou. V prsu se mohou objevit také nezhoubné cysty, uzlíky a další změny. Mamografické centrum proto obvykle doplní ultrazvuk a v případě potřeby také biopsii, tedy odběr malého vzorku tkáně tenkou jehlou v místním znecitlivění.
„Snahou je, aby bylo vše upřesněno do týdne, nejdéle dvou týdnů, protože jde pro ženu o velmi náročné období nejistoty,“ popisuje prof. Samuel Vokurka.
Teprve pokud biopsie potvrdí zhoubný nádor, je pacientka odeslána ke specialistům. Její případ následně posuzuje multidisciplinární tým, ve kterém spolupracují například onkolog, chirurg, radiolog, radioterapeut a patolog. Společně navrhnou nejvhodnější léčebný postup.
Půlhodina jednou za dva roky může zachránit život
Mamografický screening je určen ženám od 45 let a je jednou za dva roky hrazen ze zdravotního pojištění. Jeho největší výhodou je schopnost zachytit nádor ještě před vznikem prvních příznaků, kdy bývá léčba nejúspěšnější. Podle Národního screeningového programu může pravidelná mamografie snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 30 %.
Pokud jste na vyšetření nebyla déle než dva roky, stačí požádat svého praktického lékaře nebo gynekologa o žádanku a objednat se do některého z akreditovaných center.
Jak připomíná prof. Petra Tesařová:
„Většina z nás neustále řeší problémy celé rodiny a na sebe často zapomíná. Objednání představuje jen chvilku času. Jistota, že jste v pořádku, za to stojí.“
