Jak se vyznat v doplňcích stravy

Víte, co letos letí v lékárnách? Hitem jsou přípravky na potíže s prostatou, nejspíše i proto, že právě nyní se hojně objevují v reklamách. Velmi populární zůstávají vitamíny, jejichž použití je širší než pouze boj s nachlazením. Hodně na odbyt jdou také , kloubní výživy,, byť už nejsou takovým trhákem jako v minulých letech. Nově se docela hodně prodává také takzvaná nutrikosmetika, což jsou pilulky, které mají vnitřně pomáhat udržovat třeba mladistvý vzhled pleti. A v tomto ročním období se více kupují také přípravky na posílení imunity, ať už jde o betaglukany, echinaceunebo třeba probiotika.

Má vůbec smysl podobné přípravky užívat? „Některé určitě,“ je přesvědčen lékárník Jan Horáček. Podle něho některé doplňky dokonce kopírují svým složením léky, u kterých už byl účinek prokázán. Příkladem mohou být třeba některé kloubní výživy. „Obsahují většinou chondroitin a glukosamin sulfáty, takže jejich preventivní užívání má smysl, ale člověk by k tomu zároveň měl případně změnit i svůj životní styl,“ radí pražský ortoped Jan Sehnalík. To znamená, jíst kloubní výživu ano, ale zároveň věnovat kloubům potřebnou péči – tedy je nepřetěžovat, ale zároveň s nimi hýbat. Podobné je to i s probiotiky – jejich užívání doporučuje stále více lékařů, protože se ukazuje jejich zásadní vliv na posilování imunity. Sama o sobě však nikomu imunitu nezachrání, musí se přidat také otužování, celkově zdravější strava, dostatek pohybu i odpočinku.

Pacienti lékáren se dají podle zkušeností lékárníků rozdělit na tři skupiny: první přicházejí pro jeden konkrétní přípravek a už o něm nechtějí diskutovat, další se zeptají, zda je to takový zázrak, jak slyšeli. Třetí skupinou jsou lidé, kteří přicházejí s problémy a chtějí poradit, co by jim mohlo pomoci. „Bohužel zejména nových přípravků je někdy tolik, že ani lékárník nemusí honem vědět, nakolik jsou účinné,“ připouští Horáček. Pak nezbude než třeba srovnávat jejich složení s těmi již dříve dostupnými a podobně.

Na druhou stranu, lidé někdy o podrobné informace příliš nestojí. „Zásadně třeba nerozlišují mezi léky a potravinovými doplňky, přitom každé z nich musí splňovat jiné podmínky,“ upozorňuje lékárník Horáček.

Rozdílů zde přitom je hned několik: léky mimo jiné musely projít příslušnými přísnými a státem garantovanými testy, kdežto u potravinových doplňků nebo správně doplňků stravy stát atest hlavního hygienika garantuje jenom fakt, že jsou zdraví neškodné.

Liší se také v tom, co o svém přípravku smí uvést výrobci léků a co lze v případě doplňků stravy. Zatímco u léčiv musí být konkrétní diagnózy, v případě doplňků se musí opisovat na co všechno mají vliv. To někdy vede k paradoxnímu výsledku – může se stát, že mnohé doplňky mají mnohem širší pole účinnosti než léky. Zatímco lék působí, dejme tomu, na vysoký krevní tlak, u potravinového doplňku bude napsáno, že zlepšuje stav kardiovaskulární soustavy a posiluje ji.