Jak se změnily stravovací návyky Čechů

Změna je to patrná, stačí se podívat do nákupních košíků. Ubylo červeného masa, přibylo ovoce a zeleniny Rostlinné tuky nahrazují dříve hojně používané živočišné. Stále populárnější jsou mléčné výrobky, včetně nízkotučných, lidé se zajímají o to, co je vhodné pro jejich organismus. Dá se říci, že dnes jedí mnohem zdravěji než tomu bylo dejme tomu před dvaceti lety.

Jenže lékaři tvrdí: spokojenost není na místě. Trend vývoje dobrým směrem se totiž zastavil a navíc se pozitivní změny ve stravování netýkají zdaleka celé populace. Zjednodušeně lze říci, že mladší ročníky z větších měst a s vyšším vzděláním jedí stále zdravěji, starší generace, lidé z menších měst a lidé s nižšími příjmy se stále drží starého modelu. Lze proto čekat, že je budou trápit stejné zdravotní potíže jako ty, kdo jedli celý život nezdravě v minulosti.

Sice jíme méně hovězího a vepřového masa než průměrný člen Evropské unie, zato za rok spořádáme téměř 16 kilo vajec, Evropan jen 12,8 kilogramu. Také ve srovnání s jinými členskými zeměmi méně kupujeme zeleninu, ovoce a mléčné výrobky.

To, že lidé v posledních letech jedli zdravěji než dříve, se přitom už projevovalo právě na zdravotnických statistikách: významně stoupla například střední průměrná délka dožití, až na 78 let u žen a 72 let u mužů. Zdravější jídelníček sice nebyl jediným důvodem jejího prodloužení, ale hrál významnou roli, protože právě strava zásadním způsobem ovlivňuje rozvoj nemocí srdce a cév, které zabijí každého druhého Čecha.

V poslední době však opět stoupá spotřeba některých nezdravých potravin, Češi navíc propadli rychlému očerstvení a potravinám z reklam. Přestalo ubývat mužů i žen s nadváhou a obézních přibývá i mezi dětmi. Ty proto stále častěji trpí zdravotními problémy, které dosud trápily spíše dospělé – mají rovněž vysoký krevní tlak a mnoho cholesterolu, a hrozí jim proto, že je postihne třeba infarkt v mladém věku.

Navíc,nejde jen o jídlo: "Jsme bohužel součástí celosvětového trendu, kdy se lidé obecně málo hýbou a příliš mnoho jedí,“ říká Rudolf Poledne, vědecký sekretář České společnosti pro aterosklerózu a ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.