Vyšetřování ultrazvukem je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou. Má totiž mnoho předností: nezatěžuje vyšetřovaný organizmus pronikavým zářením ani nutností podávat kontrastní látku jako metody rentgenové, a vyšetřovací přístroj není zdaleka tak drahý jako u počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Navíc lze, je-li to potřeba, vyšetřovat přímo u lůžka nemocného. Vyšetření je možno dokumentovat: jednotlivé záběry na speciální papír nebo celý průběh na videokazetu.
Štítná žláza je nevelká žláza s vnitřní sekrecí připomínající svým tvarem motýla. Nachází se na přední straně krku před průdušnicí. Produkuje hormony štítné žlázy, tyroxin (T4) a trijodotyronin (T3). Hormony štítné žlázy mají řadu funkcí a ovlivňují prakticky všechny tkáně a orgány lidského těla od nitroděložního vývoje až do konce života. Když štítná žláza nevytváří správné množství hormonů, objeví se obtíže.
Hypertyreóza vs. hypotyreóza
Hypertyreóza a hypotyreóza jsou nejčastějšími poruchami štítné žlázy. Hypertyreóza je zvýšená činnost štítné žlázy. Je to stav, při kterém je výdej hormonů vyšší, než je nutné. Hypertyreóza se projeví bušením srdce, jemným třesem rukou, horkokrevností, hubnutím i při dobré chuti k jídlu, nepřiměřeně dobrou náladou (euforií), zmatenou podnikavostí, někdy až nespavostí. Kvůli zrychlené činnosti střev jedinec častěji trpí průjmy. Má sklon k vypouleným, lesknoucím se očím. Rychleji mu rovněž rostou chlupy, víc vypadávají vlasy, které se snáz třepí a lámou. Horší kvalitu mají i jeho nehty, kůži mívá tenkou.
Hypotyreóza je přesným opakem tohoto stavu. Jde o onemocnění, při kterém žláza neprodukuje dostatek hormonů. Hypotyreóza se projevuje zpomalením tělesných funkcí (únavnost, zimomřivost, zácpa) i psychiky (nezájem o cokoli, nevýkonnost), v pokročilých případech zhrubnutím hlasu a přibýváním na váze, ale hypotyreóza je zcela vzácně příčinou těžší obezity. Nejzávažnějším projevem je zvýšení krevních tuků a postižení srdce.
Na kondici štítné žlázy má negativní vliv kouření, stres, nedostatek jódu, virové a bakteriální infekce i některé léky se specifickým složením.
Když se nemoc odhalí včas, ve většině případů je dobře léčitelná a nezanechává žádné trvalé následky, v rozvinutém stadiu však závažně zasahuje do života, který může i ohrozit. Neléčení těchto problémů může vést ke vzniku dalších nemocí.
Jaké důsledky může mít onemocnění štítné žlázy?
Srdce a cévy
Nedostatečná funkce štítné žlázy oslabuje srdce a zpomaluje tep. Člověk je unavený, nevýkonný. Naopak nadbytečná funkce srdce vyčerpává a opotřebovává, což platí i o cévách. Hrozí vysoký krevní tlak, bušení srdce, arytmie a kardiovaskulární choroby.
Střeva
Zpomalení metabolismu při hypofunkci štítné žlázy utlumí i pohyblivost střev, může způsobit také jejich oblanění. Zažívání je pomalejší, organismus více ukládá, pacient má tendenci přibírat. Není to ale zásadní zvýšení hmotnosti, jde o několik kilogramů, které se započetím správné léčby zase odpadnou. Při hyperfunkci naopak pacient hubne, protože má „rychlé spalování.“ Pro hypotyreózu je typická dlouhodobá zácpa. Naopak, pokud štítná žláza produkuje nadbytek hormonů, velmi často se objevuje průjem.
Ženské orgány
Ženy tvoří 80 procent pacientů s chorobami štítné žlázy, proto i častěji trpí následky na reprodukčních orgánech. Snížená i zvýšená činnost štítnice může způsobovat neplodnost, při hyperthyróze abnormálně silné menstruační krvácení, ale třeba i ztrátu menses. Hypothyreóza může mít na svědomí nepravidelnou menstruaci, problémy s ovulací, s otěhotněním, s donošením dítěte a další.
Změny nálady
Nedostatky ve funkci štítné žlázy se mohou projevovat nejen fyzicky, ale i psychicky. Lidé, kterým tento orgán nefunguje správně, mohou zažívat emocionální výkyvy. Typickým příznakem jsou pocity deprese a smutku při hypotyreóze. Hyperfunkční štítná žláza zase může vyvolávat úzkost.
Mozek
Vliv štítné žlázy na mozek je zásadní. Hlavně v období vývoje plodu a v dětství. Chybějící hormon štítné žlázy může snižovat inteligenci. I dospělý s hypofunkcí cítí zpomalené myšlení, výpadky paměti a podobně. Naopak při zvýšené funkci může být pacient nervózní, roztěkaný, špatně spí, třese se.
Zrak
Zvýšená produkce hormonu štítné žlázy se může projevit vypoulením očí a může mít za následek poškození zraku. Mnoho lidí s hypertyreózou má problémy s očima - mají je zarudlé, podrážděné, suché a oteklé. Někdy stav štítné žlázy způsobuje, že se v tkáních kolem očí hromadí tekutina, což může způsobit problémy se zaostřením. Může se také objevit dvojité vidění.
Čtěte také: Gravesova-Basedowova nemoc postihuje hlavně mladé ženy.
Pleť, nehty a vlasy
Poruchy štítné žlázy se mohou odrazit i na vašich vlasech či pokožce. Právě vlasy jsou na hormonální změny velmi citlivé. Při dysfunkční štítné žláze dochází v některých případech ke zvýšenému vypadávání vlasů. Vlasy jsou i křehčí a rostou pomaleji. Co se týče pokožky, ta je vlivem nesprávné funkce štítné žlázy sušší a citlivější. Projevem onemocnění bývá i pomalý růst nehtů.
Onemocnění štítné žlázy postihne během života až desetinu populace, pouze každý druhý pacient si však je svého onemocnění vědom. Vyšetření štítné žlázy přitom není nepříjemné, stačí rozbor krve, případně kontrola ultrazvukem, v lékárně zakoupíte i test pro domácí použití.
Vyšetření a léčba onemocnění štítné žlázy
Při vyšetření štítné žlázy se vás lékař bude ptát na životní styl, nemoci předků a zda nekouříte. Kouření totiž může být příčinou tyreopatií. Poté následuje důkladné klinické vyšetření. Nutné jsou laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření krku, eventuálně další zobrazovací vyšetření. Léčba se pak odvíjí od diagnózy. Nedostatečná funkce vyžaduje dodání hormonu tyroxinu v patřičné dávce, funkce nadměrná se tlumí takzvanými tyreostatiky spolu s podáváním léků ke zklidnění příznaků nadprodukce tyroxinu. V některých případech lékaři doporučí operační řešení či léčbu radioaktivními izotopy jodu.
Operovat lze i laparoskopicky
Tam, kde na štítnou žlázu nepomohou léky, bývá nutná operace. Po té klasické zbude pacientovi na krku jizva. Stítná láza jde operovat i pomocí laparoskopického zařízení, kdy specialisté vytvoří v ústech za spodním rtem tři vstupy do prostoru, kde je umístěná štítná žláza i příštítná tělíska, a operují je z tohoto místa. Operace trvá déle než běžný zákrok a je technicky náročnější, bývá také výrazně dražší a nehodí se pro každého pacienta. Třeba pro osoby se slabším srdcem, nemocnými plícemi a chorobami hrtanu, pro něž představuje riziko příliš velké zátěže. Jizva sice po ní zbude, ale v ústech, takže není vidět.
