Děti se zapojují do kolektivních aktivit, sportují v tělocvičnách nebo lumpačí o přestávkách na chodbách. Ovšem pozor, i ve školním prostředí stoupá riziko drobných, ale i vážnějších úrazů. Je proto důležité vědět, kdo vlastně nese odpovědnost, když se dítě zraní ve škole a jakou roli v tom hraje pojištění.
Houbaříte rádi a dlouho, takže vás žádná záměna jedlé houby za jedovatou nemůže potkat. Víte ale, co by se stalo, kdybyste přeci jen jednou vyměnili masáka – růžovku za jedovatou muchomůrku panterovou?
Mezi nejjedovatější houby u nás patří podle mykologa Dr. Václava Krse muchomůrka panterová, muchomůrka jízlivá, závojenka olovová, pavučinec plyšový a vláknice červenající. Na špici žebříčku jedovatosti pak stojí muchomůrka jarní a muchomůrka zelená. Některé z těchto hub si nezkušení houbaři pletou s houbami jedlými – žampiónem, pečárkou či masákem. Omyl by to ale mohl být osudný. I když... Případy lidí, kteří přežili otravu prudce jedovatou muchomůrkou zelenou, také existují. Podle statistik bylo kvůli otravám hospitalizováno 259 lidí, nikdo však nezemřel. Nešťastnější byly v tomto ohledu roky 1995 a 2000, kdy na otravu houbami zemřeli shodně 4 lidé.
Jed podle druhu houby
Co se vlastně člověku, který sní jedovatou houbu, může přihodit? To není vždy zcela jednoduché předem říci. Druh zkonzumované jedovaté houby se totiž vždy odrazí na charakteru, příznacích i prognóze otravy. „Působení houbového jedu je velice rozdílné,otvrzuje Dr. Vácalv Krs. „Některé jedy napadají játra, což je případ muchomůrky zelené, některé ledviny. Další jedy způsobují silné podráždění žaludeční sliznice,“ dodává. Právě proto se otrava houbami často projevuje úpornými bolestmi břicha, nevolnosti, zvracením či průjmy.
Stejně tak jako jednotlivé houby působí na lidský organismus odlišně, za jinou dobu se projeví intoxikace jejich jedem. Například toxiny muchomůrky zelené napadnou játra zhruba do deseti až patnácti hodin. Pak dochází k intenzivnímu zvracení, průjmu a bolení břicha,“ vysvětluje Dr. Krs. Toto období trvá zhruba 24 hodin. Poté ale přichází zrádná chvíle – konzumentovi se uleví. Chvíli poté však může přijít bezvědomí a dokonce i smrt.
Nejdříve organismus reaguje na otravu muchomůrkou panterovou – již za 15 minut přicházejí nevolnost a pocity omámení. Naopak za nejdelší dobu se projeví otrava pavučincem plyšovým, úvodní ledvinové potíže totiž vznikají až za tři až čtyři týdny po konzumaci.
Pakliže máte starch, že nevolnost po konzumaci hub „přichází právě z lesa“, není na co čekat a je třeba vyhledat lékaře. Ten s velkou pravděpodobností vypumpuje pacientovi žaludek a podle typu jedu zkonzumované houby určí další léčbu. Je proto důležité, abyste s sebou do nemocnice nezapomněli přivézt odřezky zkonzumovaných hub. Toxikologové jsou schopni druh jedu vyčíst i ze stolice či zvratků.
Přidat nový komentář