Parkinsonova choroba je druhé nejrychleji rostoucí neurodegenerativní onemocnění hned po Alzheimerově nemoci. Postihuje spíše lidi nad 50 let a způsobuje třes, zpomalení pohybů, svalovou ztuhlost i problémy s rovnováhou a zásadně zasahuje do každodenního života pacientů i jejich blízkých. Na 11. dubna připadá Světový den Parkinsonovy choroby, jehož cílem je zvýšit povědomí o této neurodegenerativní nemoci.
Ano, je to možné. Od 1. 1. 2022 byl za tím účelem zaveden nový zdravotní výkon, a to pod názvem „Konziliární zhodnocení medikace pacienta ošetřovaného v rámci ambulantní péče klinickým farmaceutem“.
Tento výkon je určen pro komplikované pacienty v ambulantní péči. O zhodnocení medikace si ale nemůže pacient požádat sám, konziliární zhodnocení medikace musí být vždy indikováno ošetřujícím lékařem.
Z veřejného zdravotního pojištění má pak takto indikovaný pacient nárok na zhodnocení medikace klinickým farmaceutem, a to na specializovaném pracovišti klinické farmacie. Klinický farmaceut při tomto výkonu identifikuje, posoudí a zhodnotí klinický dopad užívaných léků a následně řeší prevenci či přímo lékové problémy. Nejedná se o rady ohledně léčiv v lékárnách, ať už jsou na lékařský předpis nebo volně prodejné.
Doporučení klinického farmaceuta vycházejí z podrobné znalosti zdravotnické dokumentace pacienta (vč. diagnóz, výsledků laboratorních vyšetření a testů). Farmaceut vypracuje návrh řešení a také vhodný následný postup pro ošetřujícího lékaře, včetně např. úpravy farmakoterapeutického či dávkovacího režimu, návrhu alternativy vhodnějšího léčiva, lékové formy či způsobu podání léčiva s ohledem na zdravotní stav pacienta atd.
Co dělá klinický farmaceut?
Aktivně se podílí na revizi a úpravě farmakoterapeutických režimů pacientů na klinických odděleních i v ambulancích zdravotnického zařízení:
- posuzuje příčinné souvislosti mezi potížemi pacienta a jeho současnou medikací
- sleduje medikaci pacienta a vypracovává budoucí medikační plán
- vyhodnocuje dávkování léčiv, způsob jejich podání, indikaci užívání a nežádoucí účinky
- zhodnocuje možné nežádoucí lékové interakce – tzn. upravuje medikaci tak, aby byla co nejúčinnější a pacientovy léky se neduplikovaly či se vzájemně nevylučovaly
- ve spolupráci s oddělením klinické biochemie a mikrobiologie na základě aktuálních laboratorních výsledků pacienta navrhuje úpravu medikace tak, aby u pacienta nedocházelo k lékovým problémům a minimalizovaly se dopady vedlejších účinků léčiv
- pomáhá lékařům stanovit, které léky by byly pro pacienta nejvhodnější
Farmaceut nemůže pacientovi léky předepsat, ale může v lékárně, obvykle při výdeji léků na lékařský předpis, nahlížet do tzv. sdíleného lékového záznamu (pokud k tomu pacient nevyslovil nesouhlas).
Zdroj: vzp.cz
