MUDr. Evou Králíkovou, CSc.,Ústav hygieny a epidemiologie, 3. ledna 2002
Po dvanácti letech intenzivní závislosti jsem měla dost neustále zapáchajících rukou, vlasů i oblečení. Začaly se mi dělat vrásky, což je ve třiceti sice normální, ale představa, že kvůli cigaretám budu za pár let vypadat jak scvrklé jablko, mě začala pronásledovat. Rozhodla jsem se s kouřením přestat. Nekouřit ovšem nebylo to vůbec jednoduché. Nějakou dobu jsem vždy vydržela, ale po pár týdnech boje mě zase přepadla tak šílená chuť na cigaretu, že jsem si znovu zapálila.
Po asi desátém neúspěšném pokusu, jsem našla odvahu poradit se při jedné z návštěv se svým lékařem. Doporučil mi, abych naštívila poradnu pro odvykání kouření. Byla jsem překvapená, že něco takového existuje a navíc představa, že se půjdu někam dobrovolně přihlásit jako "závisláků a cizímu člověku přiznávat, že nemám dostatečně pevnou vůli a sama nezvládám s kouřením přestat, nebyla vůbec příjemná. Ale byla jsem odhodlána nekouřit a vyzkoušet všechno.
Přístup lékařky byl perfektní! Společně jsme vytvořili „plán odvykání“, paní doktorka mi poradila i různé triky, jak přestat kouřit například jak potlačit chuť na cigaretu – např. chroustání grahamových tyčinek místo cigarety a podobně. A musím přiznat, že to pomohlo. Sice jsem během prvních týdnů přibrala asi pět kilo, protože jsem se neustále ládovala čokoládovými tyčinkami, ale po doporučení lékařky na změnu životních a stravovacích návyků, šla kila zase dolů!
Dnes je to již pět let, co jsme se rozhodla nekouřit s kdy jsem típla svoji poslední cigaretu a i když bylo odvykání kouření v některých okamžicích opravdu hodně těžké, rozhodně to stálo za to. Cítím se mnohem svobodnější, než když jsem musela každou chvíli zapalovat jednu cigaretu za druhou.
Martina, 39 let
Přidat nový komentář