Jde o virové onemocnění, které se vyznačuje náhlým začátkem, provázené horečkou schváceností, únavou, bolestmi kloubů a svalů. Stav je provázen zánětem horních cest dýchacích.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Každý virus, včetně viru chřipky, není schopen množení mimo živou buňku, protože potřebuje využívat její jádro a enzymy. Chřipkové viry se množí nejčastěji v buňkách nosohltanu, vzácněji v buňkách průdušnice. Virus chřipky si zjednodušeně můžeme představit jako kulovitý útvar okem nezahlédnutelný, který má na svém povrchu dva typy výběžků.
Jedním je hemaglutinin (H), zodpovědný za přichycení viru k povrchu hostitelské buňky. Druhým je neuraminidáza(N) . Neuraminidázový výběžek najdeme na povrchu viru mezi výběžky hemaglutininu. Neuraminidáza je ale také působek (enzym), který štěpí určité látky v hlenové vrstvě na povrchu buňky respiračního traktu. Tak virus proniká lépe k hostitelské buňce. Je dále důležitá při přepisu dědičné informace uvnitř viru a v neposlední řadě napomáhá uvolňování nově vzniklých virových částic z napadené buňky.
Novou generací antivirotik, léků účinných na virové choroby, jsou inhibitory neuraminidázy Relenza a Tamiflu. Blokují neuramidázu a tím znemožňují tvorbu a uvolňování nově vznikajících virů z infikovaných buněk. Pro názornost si mechanismus působení můžete prohlédnou v animované prezentaci nebo na obrázku.
a) Virová částice se dostane dovnitř buňky a předá tam svoji dědičnou informaci.
b) Dědičná informace je hostitelskou buňkou rozmnožena, vznikají nové virové částice.
c) Nové částice jsou uvolněny z buňky.
d) Nové viry napadají další zdravé buňky.
e) Hostitelské buňky jsou poškozeny.
Antivirotikem je zablokována neuraminidáza, která virus uvolňuje z buňky. Aby byla účinná, musí se specifická protichřipková antivirotika aplikovat během prvních hodin od vzniku nemoci.
Přidat nový komentář