Silvestrovské oslavy si každoročně zpestřuje zábavní pyrotechnikou mnoho Čechů. Kvůli neodborné manipulaci se ale zábava často promění v horor, kdy veselí končí na pohotovosti. Ožehnutí, ale také amputace prstů, masivní krvácení z tržných ran nebo zranění očí – to jsou nejčastější silvestrovské úrazy vzniklé při odpalování ohňostroje.
Infekční onemocnění, které se šířilo epidemicky a způsobilo smrt mnoha lidí včetně malíře Tiziana Vecelia z Cadore známého jako Tizian. V současné době se vyskytuje v některých oblastech Asie, Střední a Jižní Afriky a Jižní Americe.
Původce: Je vyvolán bakterií Yersinia pestis, která je přenášena hlavně drobnými hlodavci (krysy). Existuje však asi 200 živočišných druhů, které jsou hostiteli této bakterie. Přenos na člověka se děje nejčastěji prostřednictvím morové blechy.
Klinický obraz onemocnění: Onemocnění propuká po krátké inkubační době. V okolí kousnutí zduří lymfatické uzliny, které se zvětší, čímž vzniká tzv. dýměj, neboli bubo (a odtud i název onemocnění). Zduřelé lymfatické uzliny mohou i zhnisat. Onemocnění je provázeno vysokou horečkou, třesavkou a bolestmi hlavy, závratěmi a blouzněním. Z lymfatických uzlin se bakterie mohou dostávat do krevního oběhu (bakteremie) a dále do plic, kde způsobují zánět neboli pneumonii (zápal plic). Při postižení plic se infekce dále šíří kapénkami (které vznikají při vykašlávání) z člověka na člověka a není už není zapotřebí kousnutí hmyzem.
Léčba: Bakterie je citlivá na antibiotika, která se používají buď v monoterapii (jedno antibiotikum) nebo jako kombinace více antibiotik.
Poznámka: Proč mor ustoupil, není úplně přesně známo. Jedním z faktorů je zvýšená hygiena, nicméně roli hrají i pravděpodobně i další faktory, které nejsou úplně prozkoumány.
MOR skotu a menších přežvýkavců
je na rozdíl od výše uvedeného vyvolán viry.
Přidat nový komentář