Pavla: Mozková mrtvice mi zabrzdila život tři měsíce před promocí

( aktualizováno 25. května 2013, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 12731x )

Měla tři měsíce do státnic na vysoké škole. Přemýšlela o cestě do zahraničí, kariéře, prostě budoucnosti. Všechno ale náhle změnila mozková mrtvice, která Pavlu postihla. Přečtěte si její velmi emotivní vyprávění.

shutterstock.com

Mozkovou mrtvici jsme zvyklí svazovat spíš s vyšším věkem, ale to už dávno neplatí. Příběh Pavly ukazuje, že může přijít v jakémkoli věku. „Měla jsem všechno – fajn rodiče, přítele, pár měsíců do konce školy… ale také neustálé stresy ze studia, potíže se zvládáním studijní látky a přípravou diplomové práce. Myslela jsem si, že právě ty nervy jsou příčinou neustálého průjmu, který jsem měla, stejně jako bolení nohy a půlky zadečku. Když to ale trvalo deset dní a já na záchodě sedávala stále častěji, vypravila jsem se do rodného města k lékaři. Dostala jsem žádanku na kolonoskopii. Bolest nohy ustoupila, tak jsem ji neřešila.

Pak přišlo to odpoledne. Byla jsem doma u rodičů a na záchodě se mi udělalo špatně. Pozvracela jsem se a nemohla ovládat svaly na pravé půlce těla. Snažila jsem se vstát, ale nešlo to – trvalo strašně dlouho, než jsem se dopravila na gauč do obýváku. I když jsem měla kousek od ruky telefon, nebyla jsem schopná zavolat pomoc. Rodiče byli v práci a já na ně musela čekat – chvílemi jsem upadala do bezvědomí. Konečně přišel taťka, ale myslel si, že odpočívám. Byl kousek ode mne a já nebyla schopná se ozvat.  Za chvíli za ním přišla mamka a až ona zjistila, že se mnou není něco v pořádku. Zavolala záchranku. Skončila jsem na ARO a pak po převozu v Praze na Homolce. Z té doby si pamatuji jen útržky. Nedokázala jsem mluvit s rodiči, sestrou ani přítelem, kteří za mnou jezdili. Deset dní jsem dělala jen to, co stačil můj mozek pobrat. Jak jsem se později dozvěděla, nepřišli lékaři na to, proč mne postihla cévní mozková příhoda.   

Po převozu zpátky do naší nemocnice v Táboře jsem se první tři týdny na neurologickém oddělení učila poznávat barvy, písmenka, rozpoznávat věci, předměty, všechno znova jako malá holčička. Další tři týdny mne na rehabilitaci učili se hýbat. Poznala jsem bravurní fyzioterapeutku, která na mě byla jako pes, ale já poznala na jejích očích, že to se mnou myslí dobře a něco mě v tu chvíli osvítilo a nakoplo. Řekla jsem si, že v tomhle stavu odmítám setrvat a začala jsem na sobě makat. Kvůli sobě, ale také hlavně kvůli rodičům. Z rehabilitace mě propustili do domácího léčení a do nemocnice jsem docházela ambulantně.

Všechno bylo pro mě neznámé, prostředí doma, venku, musela sem si na všechno znovu zvykat a poznávat. Nechápala jsem, proč mozek stávkuje, proč pravá ruka, noha neposlouchá. Rodiče, ségra, přítel se doma u mě střídali, ale postupně mě nechávali samotnou, když jsem se polehoučku „zlepšovala“. Z počátku jsem si myslela, že se z tohohle stavu za chvilku vylížu, ale dost rychle jsem poznala, jak jsem se v tomhle spletla, že to bude běh na dlouhou trať. Nastoupila jsem do lázní, ale potřebovala jsem doprovod, protože jsem neměla orientační smysl, nedokázala jsem pochopit, co po mě kdo chce.

Pavlu Heřmanovou postihla mozková mrtvice v pětadvaceti letechOd té doby to byl kolotoč rehabilitací a dalších lázní. Nemá smysl to rozmazávat, dny byly skoro stejné. Zůstala jsem doma a učila se dělat věci, nad kterými normální člověk ani nepřemýšlí – a to mi, i když v daleko menší míře, zůstalo dodnes, i když od mrtvice uběhly víc jak dva roky.  Až teď si vychutnávám opět návrat k některým svým koníčkům. Začala jsem zase číst, fotografovat. Protože jsem potřebovala celkové zklidnění, začala jsem cvičit jógu dává mi vnitřní silu, prohlubuje trpělivost a procvičuje i svaly.

Stále mám problém vybavit si správná slova. Přebreptávám se, někdy mozek dokáže reagovat pomaleji, hlavně při kontaktu s cizími lidmi, ve stresových situacích. Nemoc ani její následky ale neberu tragicky. Když se ráno probudím, můžu dýchat, můžu se hýbat, jsem šťastná. Raduju se z maličkostí. Naučila jsem se trpělivosti a zkouším jeden pohyb stále dokola, dokud i méně pohyblivá ruka „nepochopí“.  

Závěrem bych chtěla ještě jednou poděkovat mým rodičům, sestře, bývalému příteli za jejich péči a laskavost v době, kdy jsem ji nejvíc potřebovala, lékařům a většině personálu v Táboře a v  Praze.

Pokud se najde někdo, kdo by mi chtěl sdělit svoje myšlenky, svoje trápení, radosti, chtěl by rady na cvičení, na trénování paměti nebo by se chtěl s něčím svěřit jen tak, budu ráda. Jsem laik, ale pár let jsem příhodou odchovaná, svoje zkušenosti moc ráda předám dál. Cítím, že moje další cesta vede právě tímhle směrem.

Pokud chcete Pavle cokoli napsat, můžete to udělat prostřednictvím v diskusi nebo  na mailu redakce@ordinace.cz.

Čtěte také: Mozková mrtvice - pomoc volejte bez prodlení

Průjem nepodceňujte, může způsobit mozkovou mrtvici

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
Jitka
1x

Milá Pavlo, nedovedu si ani představit co jste musela prožít a vydržet. Právě teď v rodině máme případ mrtvice, ale jde o babičku, které bylo osmdesát. Stalo se z ní miminko bez vzpomínek, osobnosti, bez možnosti se jakkoli o sebe postarat. Proto vím, jak je mrtvice hrozná věc. Držíme vám celá rodina palce a přejeme úplné uzdravení, jste hrozně statečná. Jitka J.

Eva

Milá Pavlo, mozkovou mrtvici jsem prodělala v září 2011v 57 letech. Oproti Vám jsem měla to štěstí, že jsem v tu dobu byla hospitalizovaná v psychiatrické léčebně Bohnice (již 20 let se léčím s bipolární afektivní poruchou, dříve nazývanou maniodepresivní psychóza). Podle pozdějšího líčení spolupacientek jsem si lehla na postel, oznámila, že nemůžu hýbat levou ani pravou rukou (nebylo mi prý moc rozumět) a že mám strašně sucho v krku. Pacientky přivolali ošetřujícího lékaře, ten sehnal neurologa a už mě vezli houkačkou na JIP na Bulovku. Měla jsem na rozdíl od Vás to štěstí, že LPM přišla v době, kdy kolem mě byl zdravotní personál, který rychle reagoval a tudíž mi byla poskytnuta pomoc téměř okamžitě. Z nemocnice mě pustili téměř zdravou. Zůstalo mi jen něco malého - např. při rozhovoru nemohu najít výstižné slovo, když píšu, vynechávám slabiky atd. Jste statečná, držím Vám palce, ať problémy jeden za druhým odcházejí. Srdečně zdraví Eva

Pavla

Vážená paní Evo, děkuju za milé psaní. Život nás zavádí do situací, které nejsou zrovna optimistické, ale my siláci si s nima musíme umět poradit! :) Přeju Vám také, ať ve Vašem životě mizí po kousku zdravotní problémy a nastává doba radostí a štěstí.


Celkový počet příspěvků v diskusi: 11. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce
Chcete zdravě spát?
Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroomech Magniflex nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.

banner_voucher_sleva_magniflex

Anketní otázka

Znáte hladinu cukru ve vaší krvi?

Zatím hlasovalo 111 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Bolest zad - pohybové metody, které prospějí tělu i duši

S bolestí zad se během svého života potýká až 80 % lidí. A není divu. Celý den prosedíme u počítače, do práce a z práce jezdíme autem, v tašce nebo kabelce přes rameno taháme notebook i rodinné nákupy – a záda a páteř dostávají každým dnem zabrat čím dál víc. Účinnou úlevu může přinést pravidelné cvičení, které svaly podél páteře protáhne, zpevní, a zádům tak znatelně uleví.

Diabetická neuropatie - nejčastější komplikace diabetu

Diabetická neuropatie je postižení nervů, jejíž příčinou je cukrovka čili onemocnění nazývané diabetes mellitus. Vzniká při dlouhodobě nedostatečně léčeném diabetu. Pomoci může dobře zvolená včasná léčba, avšak až polovina pacientů s neuropatií zůstává bez symptomů. Ti jsou paradoxně nejvíce ohroženi syndromem diabetické nohy, která vede k amputacím a zvyšuje riziko smrti, protože postihuje i nervový systém, řídící funkci srdce.

Jak je to s nárokem diabetiků na glukometr a diagnostické proužky?

Člověk s diabetem by měl mít pod kontrolou svoji glykémii, hladinu cukru v krvi. Ke sledování glykémie v domácích podmínkách jsou důležitým pomocníkem glukometry. Má každý diabetik nárok na glukometr a diagnostické proužky?

Ganglion - vada na kráse, která může způsobovat bolest

Ganglion je hmatné zduření, které se vyskytuje na zápěstí, v dlani nebo na prstech ruky, může se vyskytovat i na dolních končetinách. Zpravidla nezpůsobuje žádné potíže, může však být bolestivý, hlavně při jeho prvním výskytu, při pohybu nebo při větší pracovní zátěži. Některým pacientům vadí kosmeticky.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.