Nejde jen o štípance

(PhDr. Anna Vejvodová | přečteno: 62796x )

Hmyz se podílí na přenosu řady onemocnění a způsobuje mnoho závažných alergických reakcí.

Hmyz je na planetě Zemi nepoměrně déle než lidstvo. Když lidé začali pěstovat souvislé jednodruhové porosty plodin, hmyz se přemnožil a stal škůdcem. Jeho škůdcovství narůstá, neboť mu stejně jako nám chutnají přešlechtěné výživově hodnotnější plodiny.

Celosvětově se hmyz podílí na přenosu řady infekčních onemocnění a způsobuje mnoho závažných alergických reakcí. Celková prevalence alergie na hmyz se odhaduje mezi 1 – 3 %: může jít o reakci na hmyzí bodnutí nebo kousnutí, o alergie inhalační a o kombinace obou. Vedle pravých alergických reakcí se mohou vyskytnout alergie toxické. Zkřížené alergické reakce byly nejlépe prozkoumány u blanokřídlého hmyzu: včela vykazuje silné zkřížené reakce se čmelákem, sršeň s vosou. Včelí jedy reagují zkříženě s vosími jen slabě.

Komáři potřebují naši krev

Komár Anopheles

Lidstvo odjakživa provázejí blechy, štěnice, vši, komáři, mouchy, včely, vosy, sršni a klíšťata. Odborníci doporučují zachovat při styku s hmyzem především klid. Je-li v kolektivu malé dítě nebo alergik jakéhokoliv věku, snažte se zabránit příletu hmyzu k potravinám: tekutinu pijte ze sklenice brčkem, jídlo zakrývejte a nechoďte v trávě bosi. Kromě mravenců v trávě žijí komáři pisklaví, vosy i včely.

Komáři jsou druhem dvoukřídlého hmyzu sajícího krev speciálně upravenými ústy. Štípou jen samičky! Ve světě žije víc než 2 000 druhů komárů. Někteří z nich mohou přenášet závažné choroby, jako arbovirózy (onemocnění způsobené arboviry, klinicky mají ráz neuroinfekcí jako klíšťová meningoencefalitida, krvácivé stavy – hemoragické horečky, z nichž nejtypičtější je žlutá zimnice, a horečnatá onemocnění s vyrážkou jako horečka dengue ), filárie (cizopasní červi způsobují filariózu – onemocnění blokující mízní cévy) a malárii.

U nás mohou komáři - stejně jako další krev sající hmyz – přenášet lymeskou boreliózu. Za běžných teplot není komáří štípanec nebezpečný, avšak tropická vedra mohou i do střední Evropy přitáhnout komáry z Afriky a ze Středomoří. Několik druhů komárů je přenašečem žluté zimnice, hrozící především ve Střední a Jižní Americe a v rovníkové Africe. Očkování proti žluté zimnici je proto při cestách do některých oblastí povinné, do jiných doporučené. Vakcína chrání očkovaného po 10 dnech 10 let.

Malárii přenáší samička komárů rodu anopheles. V r. 1902 dostal Nobelovu cenu anglický lékař Donald Roos za zjištění souvislosti výskytu malárie (již Hippokrates ji popsal jako „nemoc z bažin“) s komárem. Antimalarika jsou předpokladem cestování do mnoha tropických oblastí. Malárie bývá importována také ze zemí severní Afriky a z Turecka. Nejde jen o nemoc exotickou, ještě v první polovině 20. stol. se vyskytovala v Praze, v Polabí, v jižních Čechách i na jižní Moravě. Ohniska se nejdéle udržela na Slovensku. V ČR žije 9 druhů komárů rodu Anopheles. . Němečtí experti v souvislosti s letošní teplou zimou upozorňují na možnost výskytu komárů roznášejících malárii v Porýní a v Bavorsku.

Spolehlivou ochranu před komáry představují různé repelenty, kokosový olej, hřebíček a nať z petržele. Proti svědění a zanícení ranky pomáhá kolečko čerstvé cibule, směs soli s octem nebo Fenistil gel z lékárny.

Ústa speciálně upravená k bodání mají také ovádi. Napadají velké savce a tak se s nimi lze setkat spíše u pastvin dobytka nebo ve stájích. Ve vedrech se přemnoží. Štípnutí ovádem bolí, může vzniknout trvalá jizva, musí se chladit a citlivější jedinec by si měl aplikovat mast s antibiotiky. Ovády odpuzuje česnek, třezalka a vysoké dávky vitaminu B.

Ektoparaziti bez křídel

veš dětská

Na člověku parazitují tři druhy vší: vlasová, šatní a veš ohanbí (muňka). Vlasová veš způsobující svědění hlavy často řádí mezi dětmi. Veš šatní byla příčinou šíření skvrnitého tyfu, který na sklonku 19. stol. vyhubil desetinásobek vojáků zabitých ve válce. Po návratu německých vojáků do vlasti onemocnělo skvrnitým tyfem 15 % obyvatel Německa. Veš šatní ovšem může přenášet i borelie, zdroje borelióz (návratná horečka nebo u nás lymeská borelióza). Pro likvidaci vší platí zásada, že musí být vymýceny v celém kolektivu, který postihly.

Bezkřídlé blechy parazitující na krysách, potkanech, zajících, svištích a křečcích přenášely mor. Po třech pandemiích a několika „místních“ epidemiích se sice podařilo zjistit uvedenou souvislost, ale ještě v r. 1958 bylo zaznamenáno 472 onemocnění morem a v r. 1970 se vyskytl jediný případ moru ve Francii.Blechy mohou šířit lymeskou boreliózu, kterou trpí i psi - ti se nakazí tzv. psí blechou. Není pravda, že tato blecha nepřeskočí na člověka. Po poštípání blechou může dojít k řadě imunopatologických reakcí na kůži od kopřivky po ekzém, i k alergickému postižení dýchacích cest. Blecha písečná žijící v tropech a subtropech se zavrtává do kůže nohou, chodidel a pod nehty, což vede ke vzniku edému a následně vředu.

Štěnice (hmyz s redukovanými křídly) patří k plošticím. Živí se krví, kterou během nocí nasají na teplokrevných živočiších včetně lidí. U nás žije jiný druh štěnic než v tropech a subtropech. U štěnic nebyl prokázán specifický přenos chorob, avšak pokousání svědí a má podobu kopřivkovitých pupenů. Hlavně dolní končetiny poznamená zarudlými svědivými pupeny bodalka stájová žijící ve chlévech. (Na rozdíl od ostatních dvoukřídlých sají krev obě pohlaví.) Bolestivé reakce svědění a erytém způsobuje bodnutí u nás rozšířeným pakomárem bleším.

Od Afriky do Evropy

V tropické Africe saje krev moucha tse-tse přenášející africkou trypanosomózu označovanou jako „spavá nemoc.“ (V lymfatickém systému člověka se šíří prvoci napadající centrální nervový systém.) Akutní průběh trvá měsíce, chronický až několik let.
Rovněž u nás mohou mouchy roznášet řadu chorob a zárodků vedoucích třeba k žaludeční nevolnosti a průjmu, ovšem také infekční žloutenku. Na těle much žijí miliony nejrůznějších bakterií, v jejich útrobách pak je zárodků ještě mnohonásobně víc. Muchničky a bzikavky mohou přenést lymeskou boreliózu.

Na bodnutí blanokřídlého hmyzu zejména včelou nebo vosou může jedinec reagovat alergicky a to okamžitě, později i jinak. Při velkém napadení může dojít k anafylaktoidní reakci. Příčinou takové reakce může být i málo agresivní čmelák. Včela medonosná rozšířená po celém světě je jediným hmyzem, který nechává žihadlo v kůži. Vosy stejně jako včely bodají ze strachu. U včelího bodnutí se musí odstranit žihadlo a pak pomohou chladivé obklady s francovkou nebo s kolečkem cibule. Pomoc při napadení vosou či sršněm je stejná. Sršeň má žihadlo silnější a bodnutí je bolestivější, nikoliv nebezpečnější. Zasáhne-li hmyz oko, rty, jazyk, je třeba přiložit kostku ledu a spěchat k lékaři.

Klíšťata přenášejí infekční zánět mozku a lymeskou boreliózu. Obě choroby se projeví až několik týdnů po přisání klíštěte a mohou být smrtelné. Před infekčním zánětem mozku chrání očkování. ČR patří k zemím s velkým výskytem nakažených klíšťat, nejsme v tom ovšem sami. S teplejšími léty postupují klíšťata do vyšších poloh, u nás na Šumavu a například se vyskytují i ve Skandinávii. Nově objevenou infekci s průběhem podobným borelióze představuje ehrlichióza.

Kdy navštívit lékaře

Bodnutí i kousnutí hmyzem je nezbytné řádně ošetřit. Skutečně efektivní je aplikace silnějších dezinfekčních prostředků. Je-li reakce silná, bylo-li postiženo malé dítě, chronicky nemocný nebo starší člověk, je třeba vyhledat lékaře. Pacient je ohrožen při bodnutí do oblasti úst nebo krku, nebezpečná je úporná kožní reakce (mnoho svědivých pupínků, velkoplošné zarudnutí), oběhové a dechové potíže, rozsáhlý otok či opuchnutí. Alergici a citlivější jedinci by neměli chodit do přírody bez tzv. pohotovostního balíčku léků a průkazu.
Závěrem něco optimistického: přílišné teplo během letošní zimy může vést k přemnožení hmyzu, zejména klíšťat, mohlo by ale být méně komárů.

PhDr. Anna Vejvodová

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
světlana
5x

dneska jsem přijela z dovolené z CHosvatska a jsem dost poštípaná od štěnic,hrozně to svědí a nevim čím bych to zklidnila

světlana
1x

mam to dost nateklé a mam to hodně na rukou

Markéta

Příspěvek byl odstraněn administrátorem diskuse z důvodu porušení Pravidel diskuse Ordinace.cz.


Celkový počet příspěvků v diskusi: 8. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce
Chcete zdravě spát?
Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroomech Magniflex nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.

banner_voucher_sleva_magniflex

Anketní otázka

Zatím hlasovalo 127 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Bolest zad - pohybové metody, které prospějí tělu i duši

S bolestí zad se během svého života potýká až 80 % lidí. A není divu. Celý den prosedíme u počítače, do práce a z práce jezdíme autem, v tašce nebo kabelce přes rameno taháme notebook i rodinné nákupy – a záda a páteř dostávají každým dnem zabrat čím dál víc. Účinnou úlevu může přinést pravidelné cvičení, které svaly podél páteře protáhne, zpevní, a zádům tak znatelně uleví.

Ganglion - vada na kráse, která může způsobovat bolest

Ganglion je hmatné zduření, které se vyskytuje na zápěstí, v dlani nebo na prstech ruky, může se vyskytovat i na dolních končetinách. Zpravidla nezpůsobuje žádné potíže, může však být bolestivý, hlavně při jeho prvním výskytu, při pohybu nebo při větší pracovní zátěži. Některým pacientům vadí kosmeticky.

Prodělaný zánět spojivek a kontaktní čočky

Dobrý den. Před 3 týdny jsem prodělal zánět spojivek a od té doby si pravé oko nemůže zvyknout na kontaktní čočku. Vydrží 2-3 hod a začnu mít pocit cizího tělíska v oku. Oko nepálí, nebolí, ani není červené. Je možné že prostě oko přestalo snášet čočku? Děkuji

Roste počet lidí se záněty střev, i těch, kteří nesnáší lepek

Krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí, časté nucení na stolici – to jsou časté příznaky střevních zánětů. Každý rok si vyslechne diagnózu asi 2 000 Čechů, dalších přibližně 7 600 ročně se od lékaře dozví, že má rakovinu tlustého střeva nebo konečníku. Zatímco úmrtnost na tento typ rakoviny kvůli účinnému screeningovému programu za posledních 10 let v ČR klesla o třetinu, počet lidí se střevními záněty každoročně o 4–5% vzroste.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.