Jedním z rizik, které představuje pro člověka kontakt s povodňovou vodou je nákaza infekční chorobou, např. infekční hepatitidou. V různých zprávách o povodních byla zmiňována i další infekční onemocnění - listerióza, brucelóza, tularémie a leptospirozóra, onemocnění, o kterých jste možná ještě nic neslyšeli...
Jedním z rizik, které představuje pro člověka kontakt s povodňovou vodou je nákaza infekční chorobou. O infekční žloutence, správněji infekční hepatitidě jsme psali minule. V různých zprávách o povodních byla však zmiňována i další infekční onemocnění - listerióza, brucelóza, tularémie a leptospirozóra, onemocnění, o kterých jste možná ještě nic neslyšeli.
Všechny choroby pocházejí od zvířat. Nazýváme je antropozoonózy, nemoci přenosné ze zvířete na člověka. Za normálních okolností koloběh nákazy probíhá ve zvířecím společenství, člověk se k nákaze dostává náhodou. Právě smrt nakaženého zvířete v území zaplaveném vodou nebo kontakt se zvířetem při jeho záchraně, může být tou osudnou náhodou. Je na místě se jich obávat?
Listerióza
Původcem je bakterie, kterou najdeme u nejrůznějších zvířat, většinou domácích (ovce, kozy, prasata, slepice, hovězí dobytek). Zdrojem a současně rezervoárem nákazy jsou drobní hlodavci. Listerióza probíhá u člověka ve dvou formách. První z nich je listerióza získaná, která přichází v úvahu právě při nákaze z vody. Probíhá obvykle lehce jako angina, často nepozorovaně. Pouze u oslabených jedinců může dojít k rozsáhlé infekci s postižením centrálního mozkového systému, hnisavému zánětu mozkových blan. Druhá forma je listerióza vrozená, kdy se plod nakazí od matky v době těhotenství. Vede k velkému nebezpečí vrozených vad, potratům a předčasným porodům.
Inkubační doba listeriózy je 1-4 týdny.
Tularémie
Má s listeriózou společný zdroj nákazy, tím jsou hlodavci, především hraboš polní. Způsobuje ji však jiná bakterie a nejčastěji ji najdeme u zajíců, proto se jí lidově říká zaječí nemoc nebo zaječí mor. Vysoce citliví jsou také ostatní drobní hlodavci, jako myši, veverky a divocí králíci. Postihuje i srnčí a vysokou zvěř, divoce žijící ptáky a nevyhne se ani kočkám, prasatům, ovcím a hovězímu dobytku.
U člověka má onemocnění různé formy, většinou podle místa vstupu infekce do těla. Může se objevit zánět plic, vřed na kůži či sliznici se zduřením a hnisáním příslušných mízních uzlin, nákazu provází zvýšená teplota. Inkubační doba tularémie je obvykle 3 - 4 dny, kolísá v rozmezí 1 - 10 dnů.
Brucelóza
Je onemocněním skotu, koz, prasat, ovcí a koní. Nejnápadnějším příznakem u zvířete jsou potraty mláďat. U člověka probíhá onemocnění pod velmi pestrým obrazem. Počátek se projevuje jako chřipka s bolestmi hlavy, kloubů, břicha a hojným pocením. Chronická forma postihuje nejrůznější orgány. Původcem je bakterie. Inkubační doba 1 - 4 týdny.
Leptospirózy
Leptospirózy jsou skupinou onemocnění vyvolaných mnoha druhy bakterie leptospira. Zdrojem nákazy jsou potkani, myši domácí, krysy, psi a prasata. Onemocnění má různě těžký průběh. Může proběhnou jako "letní chřipka" u tzv. blaťácké horečky, nebo jako závažné celkové onemocnění s postižením řady orgánů. Inkubační doba 6 - 15 dní.
Jaké je prevence nákazy?
Vždy se vyplatí nákazu předpokládat, i když pravděpodobnost výskytu se může zdát malá. Důležitým preventivním opatřením je dodržování osobní hygieny a používání osobních ochranných pomůcek (gumové rukavice a holinky jsou podmínkou), likvidace všech potravin, které se s vodou dostaly do styku a dezinfekce předmětů.
autor: PharmDr. Hana Šindelářová
