Kloktadla mají někdy pěkně nepříjemnou chuť, ale pokud mají opravdu zabrat, nesmíte je ničím zajídat, zapíjet nebo si po vykloktání čistit zuby. To vše oslabí jejich působení. Jak to udělat správně a proč kloktat "na pokračování", to se dozvíte v dalším díle seriálu o správném užívání léků.
Roztoky, sirupy nebo suspenze můžete dávkovat i lžičkou
- Tekuté formy léků je vždy lepší dávkovat přiloženou odměrkou. Až v případě, že není součástí balení, pak použijeme kávovou lžičku nebo polévkovou lžíci, přičemž je dobré vědět, že na lžičku se vejde 5 ml a na lžíci 15 ml tekutiny.
- Pokud lék přeléváme do odměrky nebo na lžíci, je vždy dobré udělat to tak, aby obsah nepolil štítek na lahvičce – mohl by zničit důležité údaje, tedy datum expirace či výroby.
- Tekutinu, která obsahuje i nerozpuštěné pevné částice, je před každým použitím zapotřebí řádně protřepat. Jestliže máte suspenzi v sáčku, pak jej před použitím dobře promněte mezi prsty. V příbalovém letáku byste měli najít údaj o tom, zda a čím se má zapít.
- Na rozdíl od suspenzí musí být roztoky a sirupy čiré – v nich usazeniny či zákal být nesmí. Jestliže je objevíte, pak rozhodně už lék nepoužívejte.
Desatero správného užívání léků najdete zde.
Oblíbené kapátko si neschovávejte
- Kapky se dávkují kapátkem, které je součástí balení přípravku. Respektujte to i v případě, že máte doma již vyzkoušené kapátko z předchozího léku. Kapátka se od sebe totiž mohou lišit velikostí kapky a vy byste tím pádem nikdy nedosáhli přesného dávkování, takže by i účinek nemusel být takový, s jakým jste počítali.
- Naměřený počet kapek se pak nemocnému podává na lžičce, nebo spolu s tekutinou jako nápoj ve sklence.
- Pokud máte problém podat lék na lžičce či v nápoji malým dětem, pořiďte si injekční stříkačku a spolu s malou dávkou tekutiny jim lék vstříkněte do úst.
Neexperimentujte - používejte k lékům jen přiložené dávkovače.
Kloktejte minutu a po jídle
- Kloktadla jsou určena pro vyplachování ústní dutiny a kloktání. Aplikují se v několika dávkách podobu 20 až 30 sekund. Celková doba kloktání by měla být asi 1 minuta.
- Jestliže ve vás kloktání vzbuzuje dávivý reflex, pak na to upozorněte lékaře a požádejte, aby zvolil jinou lékovou formu.
- Kloktadla nikdy nepolykejte. Pokud je ale náhodou spolknete, nemusíte panikařit. Jen pokud byste omylem vypili větší dávku, měli byste se poradit s lékařem nebo lékárníkem.
- Před prvním užitím nového kloktadla si dobře přečtěte příbalový leták. Některá kloktadla se neředí, jiná se naopak před aplikací naředí podle pokynů výrobce.
- Těm, kteří mají problémy s kloktáním, se hodí spíš léky ve formě spreje. Těm před použitím musíte sundat ochranný kryt a nasadit aplikátor. Nejprve ho dvakrát až třikrát stiskněte, aby začala tekutina stříkat – teprve pak ho vložte do úst. Při zavřených ústech a zadrženém dechu aplikátor dvakrát stiskněte tak, aby jedna dávka směřovala vlevo a druhá vpravo. Rozprášený roztok se nevdechuje ani nepolyká.
- Výjimkou jsou spreje, které nemají ošetřit sliznici úst, ale mají se jí jen vstřebat do těla – například léky při záchvatu anginy pectoris. Ty se pak nevstřikují do úst, ale většinou pod jazyk. Sprej se přitom má před aplikací protřepat a drží se svisle, hlavicí vzhůru.
- Tekutiny k potírání a masáži dásní se neředí. Před jejich použitím je lepší si vyčistit zuby. Kapku tekutiny prstem nebo vatičkou naneste na dásně a pak je chvíli masírujte.
- Výše uvedené přípravky se obvykle používají po jídle, neboť po jejich aplikaci se kvůli dostatečně dlouhé době působení nemá jíst, pít ani čistit zuby.
Díl třetí: Pro jaké léky platí pravidlo: "Mokré se léčí mokrým, suché suchým."
Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv
.jpg)
Přidat nový komentář