Léky, očkování a dodržování doporučení odborníků týkající se například cestování nebo shromažďování.
V současné době se proti tuberkulóze očkují jen rizikoví novorozenci a v tom případě je očkování plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Plošné očkování proti této nemoci je v ČR zrušeno od listopadu 2010 (novelizací vyhlášky MZ ČR č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem). Již dva roky před tím, v březnu 2009, bylo zrušeno přeočkovávání jedenáctiletých dětí.
Čtěte také: Očkování pro a proti
Očkování proti tuberkulóze nyní zůstalo jako povinné pouze u vysoce rizikových dětí. Podle vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem jde o děti, jejichž rodiče nebo sourozenci, případně člen domácnosti, v níž dítě žije, měli či mají aktivní tuberkulózu. Dále je očkování povinné pro děti ze zemí s vysokým výskytem této nemoci (dítě, některý z jeho rodičů nebo sourozenec, případně člen domácnosti se narodil nebo déle než 3 měsíce pobýval ve státě s vysokým výskytem tuberkulózy). Očkovány musí být i děti, které byly v kontaktu s nemocným s tuberkulózou.
Čtěte také: Nejčastější nemoci plic
Riziko se zjišťuje hned v porodnici na základě dotazníku vyplněného zákonným zástupcem dítěte. Indikaci k očkování tedy posoudí už lékař novorozeneckého oddělení a případně rovnou informuje pracoviště kalmetizace. Praktický lékař pro děti a dorost, který přebírá novorozence do péče, dostává vyplněný dotazník spolu s propouštěcí zprávou. Pokud je dítě vyhodnoceno jako rizikové, odesílá je na kalmetizační stanici, aby nejpozději v šesti týdnech věku dostalo vakcínu proti tuberkulóze. U dětí, u kterých nemůže situaci posoudit lékař novorozeneckého oddělení, zjišťuje indikace k očkování proti tuberkulóze registrující praktický lékař pro děti a dorost při prvním kontaktu se zákonným zástupcem dítěte.
Očkování vyhláškou stanovených rizikových skupin je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovna hradí plně celé očkování proti tuberkulóze, tedy aplikaci (lékaři, který dítě očkuje) i očkovací látku (distributorovi). V medicínsky neindikovaných případech, kdy zákonný zástupce dítěte sám žádá jeho očkování proti tuberkulóze, přestože to podle lékaře není potřeba, pojišťovna očkování nehradí ani na něj nepřispívá. Náklady (vakcínu, aplikaci a veškeré úkony a materiály) hradí zákonný zástupce dítěte. Přeočkování však už není prováděno ani na žádost rodičů, neboť jde o postup, který nemá odborné opodstatnění.
Můžeme připomenout, že plošné povinné očkování proti tuberkulóze u nás bylo zrušeno jako v jednom z posledních evropských států s nízkým výskytem tuberkulózy. Provádělo se od 50. let 20. století a mělo svůj význam v době vysokého výskytu této nemoci. Dnes je naopak důležitější, že jeho zrušení umožnilo posunout na dřívější dobu podání první dávky hexavakcíny, která chrání proti šesti infekčním nemocem včetně černého kašle. Ten představuje daleko větší epidemiologické riziko než tuberkulóza a právě u miminek může probíhat velmi závažně. Po očkování proti tuberkulóze bylo možno hexavakcínou očkovat nejdříve za 2 měsíce, avšak kvůli komplikacím se muselo podání její první dávky dokonce odsouvat, takže ani nebylo možné dodržet očkovací kalendář.
Čtěte také: Černý kašel: nebezpečný je hlavně pro miminka
