Podceňovaná vláknina

Lidé přitom vědí, že jedí příliš mnoho živočišných tuků a celkově se přejídají. Že jsou pohodlní a nevěnují se sportu nebo aktivnímu pohybu. Ale nevědí, že 78 procent z nich sní sotva polovinu doporučované denní dávky vlákniny. To ukázal nedávno zveřejněný výzkum. Při tom příliš živočišných tuků, málo pohybu a vlákniny, to jsou hlavní příčiny většiny infarktů a mrtvic. Vláknina je však užitečnou prevencí i proti rakovině tlustého střeva, proti diabetů a proti cholesterolu. U rakoviny tlustého střeva je dokonce významně snižuje riziko jejího vzniku. Přesto doporučených 25-30 g vlákniny denně jí pouhá 2 % obyvatel.

Vlákninu obsahují hlavně potraviny rostlinného původu. Dělíme ji na rozpustnou a nerozpustnou, tedy zjednodušeně řečeno na stravitelnou a nestravitelnou. Je stále ještě nedoceněná. Lidé málo znají její pozitivní vlastnosti. Nevědí, že snižuje rizika civilizačních chorob, jako jsou: infarkt i mrtvice (až o třetinu) a další kardiovaskulární choroby, zhoubné nádory trávicího a vylučovacího traktu, nezhoubné nádory střeva a střevní výchlipky, žlučové kameny, osteoporóza a další.

Ženy znají vlákninu jako součást diet na hubnutí. Přispívá k pocitu zasycení a menšímu příjmu kalorií. Navíc zlepšuje zažívání a vůbec i činnost střev. Je účinným prostředkem proti zácpě. A tím, že zvláčňuje stolici, předchází vzniku hemeroidů. Nebo výrazně zmenšuje jejich dráždění a zhoršování, pokud je už máte. Vlákninu obsahuje ovoce (např. hrozny, angrešt, rybíz a další druhy bobulovitého ovoce) a zelenina: z nich zejména luštěniny a brambory. Ale také obilniny a výrobky z nich: mušli, knackebrot, tmavý chléb, ovesné vločky, celozrnné pečivo, otruby. V poslední době se o ni začaly obohacovat některé potraviny, třeba jogurty. Vlákninu můžete koupit i samostatně v lékárnách (psylium a další výrobky). Je tou součástí potravy, která teprve čeká na plné docenění.

Vláknina je vynikající i pro diabetiky. Pomáhá snižovat riziko vzniku cukrovky, spotřebu inzulínu a rezistenci tkání na něj, glykemický index potravin, tedy to, jak vysoko nám určitá potravina zvedne hladiny krevních cukrů a zpomaluje vstřebávání krevních cukrů.

Zdroj: Právo 3.12.2005