Poruchy chování ve stáří

Co se stalo s babičkou? Proč se děda změnil?

S prodlužující se střední délkou života jsou nejrychleji rostoucí skupinou populace vyspělých zemí osoby ve vyšším věku. V porovnání se situací v roce 1990 by mělo celosvětově v roce 2020 dojít k nárůstu počtu osob starších 65 let o 115 procent, ve skupině lidí starších 80 let dokonce o 134 procent.

Statistické údaje z České republiky rovněž nejsou příznivé. Podle Demografické ročenky ČR dosáhl podíl osob ve věku nad 60 let v roce 2000 svého maxima 18,5 procenta a nadále poroste až do předpokládaného zvýšení absolutního počtu o 31 procent do roku 2020.

Stárnutí přináší postupný pokles tělesných a duševních funkcí, které výrazně omezují a zhoršují výkonnost seniorů. Podle prof. MUDr. Evy Topinkové, CSc., přednostky Kliniky geriatrie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se mohou zhoršené schopnosti přizpůsobení projevovat i změnami chování. „Stárnutí samo o sobě nevyvolává závažnější poruchu chování. Každá porucha chování u starého člověka by ale měla signalizovat chorobnou změnu, kterou je třeba rozpoznat a vhodným způsobem léčit. Každá neléčená porucha chování vede k izolaci seniorů a zhoršuje kvalitu jejich života,“ říká prof. Topinková.

Podle doc. MUDr. Vladimíra Pidrmana, PhD. z Psychiatrické kliniky LF UP v Olomouci je velmi důležitým projevem stáří úbytek kognitivních funkcí - zhoršení paměti, poruchy řeči a porozumění mluvenému slovu, neschopnost vykonávat běžné denní činnosti, např. oblékání nebo odemykání dveří, neschopnost poznat a interpretovat smyslové vjemy. Kromě nečinnosti, přechodných poruch vědomí a depresí je nejčastějším symptomem demence. V její léčbě vyzdvihuje MUDr. Pidrman princip „3S“ – měli bychom podat správný lék, ve správné dávce a ve správnou dobu.

„Poruchy chování postihují nejen nemocného, ale působí nepříznivě i na jeho rodinné příslušníky

a ošetřující personál. V léčbě se musíme soustředit na celou rodinu,“ upozorňuje E. Topinková a dodává, že se osvědčily především psychoterapeutické postupy. U pacientů, kde změna přístupu, prostředí a denního režimu nevede k uspokojivému zlepšení, je nezbytné doplnit léčbu podáváním psychofarmak - léků, které ovlivňují psychické příznaky.

„Úplného vymizení poruch chování však dosáhneme pouze u 60 procent léčených, nežádoucí účinky léčiv jsou u starších nemocných bohužel třikrát až pětkrát častější než v mladém a středním věku,“ říká E. Topinková. Podle Zdravotnické ročenky ČR 2000 žije na našem území v současnosti přibližně 91 800 lidí s projevy demence, otázkou však zůstává, zdali jsou správně diagnostikováni a léčeni.