Proč se bát klíštěte?

Nemoci přenášené klíšťaty

Mezi nemoci, které může infikované klíště přenášet patří zejména zánět mozkových blan a borelióza. Obě choroby jsou poměrně závažné, protože lze přehlédnout jejich počáteční stadia a ta pokročilá jsou těžko léčitelná. Klíšťata vás mohou nakazit ještě erlichiózou, bartonellózou, babeziózou, tularémií nebo rickettsiózou.

Lymská borelióza

Borelióza je onemocnění způsobné bakterií Borrelia burgdorferi. Jejím přenašečem je v našich podmínkách klíště obecné (Ixodes ricinus), které přenáší i klíšťovou encefalitidu. Pravděpodobný je také přenos bodavým hmyzem a mravenci. V průběhu sání klíštěte na člověku se dostávají borelie ze střev klíšťat do slinných žláz a dále do krve člověka. Riziko vzniku infekce závisí na době přisátí, u boreliózy je to 36 hodin a déle. Obvykle platí: čím déle, tím je riziko vyšší. Promořenost klíšťat boreliemi v ČR kolísá v jednotlivých oblastech od 5 do 30 %. Ročně je v České republice hlášeno přes 3000 případů boreliózy.

Projevy a jednotlivá stadia boreliózy

Onemocnění má velkou tendenci k samoúzdravě. Jen zhruba 5 % osob, které se s infekcí potkají, má projevy onemocnění.

1. stadium-časné

• výskyt za 3 dny až 30 dnů po přisátí klíštěte
• nejčastější klinická forma onemocnění, typická kožním projevem - erythema migrans
• jedná se o nebolestivou skvrnu v místě přisátí klíštěte
• postupně se zvětšuje, rudne, často s centrálním vyblednutím
• průměr skvrny je většinou nad 5 cm, mnohdy dosahuje značných rozměrů
• mizí i bez léčby během několika týdnů, přítomna může být horečka, známky nachlazení, nebo celková únava.

2. stadium

• objevuje se za několik týdnů až měsíců
• nejčastěji se jedná o zánětlivá onemocnění nervové soustavy (záněty mozkových blan, záněty nervů, obrny hlavových nervů a další)
• postižení srdečního svalu nejčastěji ve formě poruch srdečního rytmu
• postižení kloubů ve formě stěhovavých kloubních bolestí
• postižení očí jako záněty spojivek, rohovky a sítnice

3. stadium- pozdní

• manifestuje se za 6-15 měsíců
• projevuje se postižením kůže, kloubů a nervového systému již ve formě chronických změn na těchto orgánech
• přidružují se psychické problémy a chronická únava

Diagnostika

Provádí se na základě epidemiologické anamnézy, klinického a laboratorního vyšetření. V krvi se stanovují protilátky proti boreliím. Ty se vytvářejí až za 3-6 týdnů po přisátí klíštěte. Dřívější odběry nemají diagnostický přínos, protože bývají negativní.

Léčba

Proti této závažné infekční nemoci doposud neexistuje účinná očkovací látka! Proto je pro úspěšnou léčbu lymeské boreliózy nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. Pokud je nemoc odhalena a léčena včas, odezní obvykle její příznaky bez dalších komplikací. Mohou přetrvávat určité příznaky jako bolest hlavy a kloubů nebo zvýšená únava. V případech pozdního začátku léčby je situace mnohem vážnější, hrozí postižení nervů, kloubů, a rozvoj dalších komplikací, například kardiovaskulárních poruch a dalších.
V případě alergie na tuto skupinu léků, u dětí do 8 let věku, nebo těhotných a kojících se místo tetracyklinů používají širokospektré peniciliny (amoxicilin). Délka léčby by měla být 14-21 dní. Preventivní podání antibiotika při každém přisátí klíštěte se nedoporučuje s výjimkou těhotných žen.

Prevence

Prevence lymeské borreliózy spočívá především v ochraně před kontaktem s klíštětem použitím vhodného oděvu a obuvi v endemických oblastech či používáním repelentů. Včasné odstranění klíštěte má zásadní význam, protože k přenosu infekce dochází zřídka v prvních 24–48 hodinách po přisátí klíštěte. Místa na těle, které je zapotřebí obzvláště kontrolovat, zahrnují kožní záhyby – třísla, podpaží, pod prsy, oblast pasu, zadní strany kolen – protože klíšťata vyhledávají k přisátí vlhčí oblasti. U dětí je třeba zvláště pozorně prohlížet hlavu (včetně vlasů) a krk, protože u této věkové skupiny jsou kousnutí klíštětem na těchto místech častější. Důležité je i adekvátní odstranění přisátého klíštěte, protože nešetřená manipulace s klíštětem zvyšuje pravděpodobnost infekce.

Klíšťová meningoencefalitida

Klíšťová meningoencefalitida je virové onemocnění postihující nervový systém člověka. Přenašečem je klíště obecné. Cestou přenosu je přisátí infikovaného klíštěte na člověka nebo vzácně požitím syrového mléka nakaženého zvířete ( nejčastěji kozy). Onemocnění má ohniskový výskyt podél řek ve středních a jižních Čechách. V České republice je ročně hlášeno několik set případů onemocnění.

Projevy

Inkubační doba nemoci je asi 7 až 14 dnů, může to být však i měsíc. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh.

První fáze

Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní. Poté zpravidla následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení.

Druhá fáze

Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu.

Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.

Diagnostika

Během první fáze lze z krve prokázat snížené množství bílých krvinek a krevních destiček. Mohou být zvýšené i hodnoty jaterních testů. S pomocí nejnovějších technologií je dnes možné dokonce potvrdit i pouhou přítomnost viru v krvi. Pokud propukne druhá fáze, odebírá se nejen krev, ale je nutné provést lumbální punkci k vyšetření mozkomíšního moku. Zde se prokazuje naopak rapidní nárůst počtu bílých krvinek a také vzestup specifických protilátek, které je možné laboratorně vyhodnotit.

Léčba

Terapie je symptomatická. Patří do ní antipyretika, analgetika, přípravky zaměřené na otok mozku, tlumící zvracení a další. Pro léčbu klíšťové encefalitidy je zásadní fyzický i psychický klid na lůžku v klidném a nepříliš světlém prostředí. Při paretických komplikacích se připojuje rehabilitace a eventuálně následně lázeňská léčba v rekonvalescentním období. Doba strávená v nemocnici u nekomplikovaného onemocnění je obvykle dva týdny a dále následují dva až čtyři týdny domácí rekonvalescence. Sledování pacienta po onemocnění trvá 1 rok, kdy se provádí klinické vyšetření, EEG, případně jiná nutná doplňková vyšetření.

Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění, u kterých se jednoznačně vyplácí vsadit na prevenci (očkování). Závažnost onemocnění i eventuální poškození mozku nelze předem dobře odhadnout. Přibližně třetina infekcí proběhne pod obrazem lehkého chřipkového onemocnění, na druhou stranu asi jedno procento případů může mít smrtelný konec.

Ehrlichióza

Ehrlichióza je bakteriální onemocnění přenášené klíštětem. Bakterie napadá bílé krvinky pacienta (granulocyty) a způsobuje onemocnění nazývané lidská granulomatozní ehrlichióza (HGE). Ehrlichióza může být i smrtícím onemocněním, především u imunodeficitních (osob se sníženou imunitou) pacientů, u transplantovaných osob a pacientů bez sleziny.

Projevy

Inkubační doba je asi 1-7 dní od přisátí klíštěte. Časté jsou nespecifické obtíže v podobě bolestí hlavy, únavnosti, bolesti svalů, horečky. Někdy se přidají zažívací obtíže jako je nevolnost, zvracení, bolesti břicha. Bývají zvětšené uzliny a často se vyskytuje vyrážka, někdy s projevy krvácení do kůže. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas, přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1).

Diagnostika

Provádí se odběr krve, kde jsou změny v krevním obraze ( je snížené množství krevních destiček , bílých krvinek), zvýšená sedimentace erytrocytů, zvýšení jaterních testů, přítomnost specifických protilátek (IFA). Je vhodné provést přímý průkaz bakterie například průkazem její DNA v nesrážlivé krve pacienta.

Léčba

Ehrlichióza se léčí antibiotiky, lékem volby je doxycyklin. Délka léčby by měla být minimálně 3 týdny.

Babesióza

Vzácná babesióza bývá až v ¼ případů provázena další infekcí – lymeskou borreliózou. Původcem je prvok, který je přenášen klíšťaty a žije v červených krvinkách nemocného. Chorobou nejčastěji onemocní starší jedinci, kterým byla odejmuta slezina.

Babesióza se obvykle projeví:

• horečkou a třesavkou,
• únavou, bolestí kloubů a svalů,
• depresí,
• kašlem a dušností,
• nechutenstvím, nevolností a zvracením,
• zvětšením jater, zežloutnutím, tmavou močí.

Podobně jako bartonellózu je i babesiózu možné odhalit speciálním vyšetřením krve a řešit antibiotiky.

Bartonellóza

Jde o infekční onemocnění, které je u nás vedle klíšťat přenášeno také blechami psů nebo koček. Je známo též jako nemoc kočičího škrábnutí. V ohrožení jsou především lidé, jejichž imunita je z nějakého důvodu oslabena, často jde o bezdomovce či alkoholiky.

• 5 až 10 dnů po napadení blechou, klíštětem či poškrábání kočkou se v místě poranění vytváří tmavší strup.
• Uzliny v okolí se zvětší a dotyčný může trpět únavou, malátností, horečkou, bolestí kloubů, svalů, hlavy nebo zad.
• Zatímco u některých jedinců se nerozvinou příznaky žádné, u jiných dojde k postižení jater, očí, nervového systému, srdce či dalších orgánů.

Bartonellózu lze prokázat vyšetřením krve a léčit antibiotiky.

Rickettsióza

Jedná se o onemocnění přenášené kromě klíšťat také vešmi, štěnicemi a blechami. Původcem je skupina mikroskopických parazitů. Průběh a závažnost choroby se liší podle typu onemocnění, které jednotlivé rickettsie vyvolají.

Můžou být přítomny:

• vyrážka,
• kašel a zánět plic,
• chřipkové příznaky,
• horečka,
• porucha vědomí,
• postižení nervového systému a srdce.

Stejně jako předchozí dvě onemocnění jsou i rickettsiózy, jsou-li včas odhaleny, léčitelné antibiotiky.

Tularémie

Toto závažné onemocnění je způsobeno gramnegativními bakteriemi druhu Francisella tularensis.

Příznaky onemocnění jsou závislé na způsobu nákazy. Při vdechnutí jsou zpravidla postiženy plíce nebo i oční spojivkový vak, při styku to pak může být kůže a podkožní vazivo, dále uzliny i další vnitřní orgány. Další možná cesta nákazy je i požitím kontaminovaného masa nebo vody. V tomto případě dochází k napadení střev a vnitřních orgánů. Inkubační doba se pohybuje mezi 4 dny až třemi týdny. Projevy jsou velmi vážné, jedná se o horečnaté stavy spojené se zduřením uzlin, lézí a nekrózami jater a sleziny a může přejít i do chronické fáze. Pokud není tato nemoc adekvátně léčena, může způsobit i úmrtí.

Léčba

Terapie tularémie spočívá především v podání účinných antibiotik. Mezi účinné preparáty se řadí doxycyclin, ciprofloxacin, levofloxacin, gentamycin a streptomycin.