Profesor Arenberger: Zázračný lék na lupénku nemají lékaři, ani léčitelé

Rudolfovi bylo třicet osm, když si po prodělané chřipce a velké psychické zátěži všiml asi deseti podivných fleků na kůži po těle i ve vlasech. I když byl právě na služební cestě, zašel k lékaři, který ale také neporadil. Až po návratu domů do Prahy se dostal ke specialistovi – kožnímu lékaři. Ten měl bohužel hned jasno a tak Rudolf skončil nečekaně v pražské Ústřední vojenské nemocnici s lupénkou. Od té chvíle s ní bojuje všemi prostředky, ke kterým v posledních měsících přibyla i biologická léčba.

Leptání kyselinou či pojídání hub ve velkém, i těmito scestnými způsoby se snaží pacienti zbavit šupinatých ložisek na kůži, když jim lékař potvrdí diagnózu lupénka. Přestože se jedná o nevyléčitelné onemocnění, díky pokrokům v medicíně léčitelné je. Největší naděje oslovení odborníci vkládají do biologické léčby.

V osmnácti letech našel pan Hanuš první příznaky lupénky ve vlasech. Netušil, že to je jen nenápadný začátek jeho celoživotního boje s nemocí. I když se s ní naučil žít, pořád hledal nové metody, jak její projevy zmírnit. Vlastně pořád hledal a experimentoval. Bohužel nic nezabíralo tak, jak by si přál. Úspěch se ale dostavil až po prvních dávkách biologické léčby.

„Na každou formu lupénky máme účinný lék,“ říká profesor MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady. Jak ukázal unikátní průzkum, do kterého jste se na našich stránkách mohli zůčastnit i vy, není skoro šedesát procent pacientů s lupénkou s výsledky své léčby spokojeno.