Ke vzniku této poruchy přispívají i některé vrozené předpoklady až 20 % z těch, kteří se s Crohnovou chorobou léčí, má mezi svými příbuznými dalšího nemocného s touto chorobou.
Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou záněty vznikající z neznámé příčiny. V tuzemsku nyní žije přibližně 60 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15–30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici.
Do skupiny idiopatických střevních zánětů patří dvě nemoci: Ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc.
Ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc
Ulcerózní kolitida je chronický zánět sliznice konečníku a přilehlé části nebo celého tračníku; střídají se období klidu a období vzplanutí. Vzácně se může objevit postižení kterékoliv části trávicího traktu a mohou se vyskytnout i mimostřevní projevy (extraintestinální manifestace).
Crohnova nemoc je chronický zánět tenkého nebo tlustého střeva, někdy může zasáhnout obě části střeva najednou, případně některou část trávicí trubice. Střevo není postiženo souvisle, bývají přítomny „přeskočené“ nepostižené úseky.
Příčina onemocnění není známa
Příčina onemocnění není známa, ale nejčastěji se v literatuře uvadějí:
- genetické vlivy - asi u 5% pacientů se nemoc vyskytuje v příbuzenstvu, nespecifické střevní záněty se častěji vyskytují u jednovaječných dvojčat
- infekční původ - uvažuje se o infekci virem spalniček či pomalými viry a o vlivu bakteriálních či virových toxinů
- porucha obranyschopnosti - zvýšená propustnost střevní sliznice, tvorba velkých komplexů protilátky a antigenu, alergické reakce
- dlouhodobé nepříznivé působení jiných faktorů
Vnějších spouštěčů střevních zánětů je mnoho
U pacientů s ulcerózní kolitidou jde zejména o déletrvající psychický stres, někdy to bývá prodělaná střevní infekce, někdy opakované užívání antibiotik. U pacientů s Crohnovou chorobou psychický stres nemívá až tak zásadní roli, škodlivé je především kouření. Také se udává, že vliv genetického pozadí je zde daleko silnější, asi čtyřnásobně větší než u ulcerózní kolitidy.
„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti.
Bohužel právě fakt, že není známa přesná příčina onemocnění znamená, že není znám ani lék, který by tyto choroby vyléčil. Současná léčba není tedy kauzální (léčící příčinu), ale symptomická - léčí se pouze příznaky onemocnění, případně následky a komplikace.
Příznaky idiopatických střevních zánětů
Pacienti s idiopatickými střevními záněty mívají obvykle bolesti břicha a průjem, někdy se může objevit příměs krve ve stolici. Nemocní trpí nechutenstvím a často hubnou. Prvními projevy nemoci mohou být např. bolesti kloubů nebo píštěle v oblasti konečníku. Nemoc může postihovat i jiné části lidského těla, mimo trávicí trakt, mohou být záněty kloubní, oční nebo kožní.
Nejčastější příznaky IBD:
- Bolesti břicha
- Průjem a pocit intenzivní peristaltiky
- Zácpa
- Krev ve stolici
- Zvýšená teplota
- Ztráta chuti k jídlu
- Ztráta hmotnosti
- Únava
- Noční pocení
- Problémy s menstruačním cyklem
Zhruba u 15–20 % pacientů se choroba manifestuje nejprve příznaky mimobřišními a mimostřevními, jako jsou opakované záněty v oblastí očí, kloubů nebo kůže. Nicméně dříve nebo později stejně dochází ke klasickým symptomům, tedy k bolestem v břiše a ke zvýšeným teplotám. Zajímavé je, že nejčastějším symptomem střevního zánětu, který nejvíce pacienty obtěžuje, překvapivě nejsou střevní nebo břišní problémy, ale únava a vyčerpanost.
S návštěvou lékaře neotálejte
Je přirozené, že člověk cítí ostych, když má mluvit o projevech Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Stud ale bohužel ovlivňuje i to, zda lidé, kteří trpí projevy idiopatických střevních zánětů, vyhledají odbornou pomoc. Poprvé se příznaky mohou objevit už v mladém věku a je třeba jim věnovat pozornost, aby byla nemoc odhalena včas a také byla včas zahájena odpovídající léčba.
Pokud chodíte na toaletu příliš často, hubnete, máte teplotu a bolesti břicha, je dobré neodkládat návštěvu odborného lékaře – gastroenterologa. Ten provede několik vyšetření, kdy se zhodnotí rodinná anamnéza a klinické projevy, provedou se laboratorní testy (krevní obraz, laboratorní ukazatele zánětlivé aktivity, výživové parametry, kalprotektinové testy) a udělá se endoskopie, ultrazvuk či magnetická rezonance trávicího traktu.
Diagnostika u pacientů s ulcerózní kolitidou je velmi rychlá. Jdou na endoskopické vyšetření, koloskopii nebo rektoskopii. Tato vyšetření jsou všeobecně dobře dostupná, nepříliš náročná a obraz nemoci bývá charakteristický. Navíc symptomatologie je u této nemoci dramatická, každého vyděsí větší množství krve v toaletní míse, časté nucení na stolici bývá velmi obtěžující.
U Crohnovy choroby, je dianostika složitější. V této době pacienti zpravidla trpí únavou, vyčerpáním, hubnutím, občasnými zvýšenými teplotami a anemizací (rozvoj chudokrevnosti). Diagnostika vyžaduje zpravidla nejen endoskopii, ale také komplexnější diagnostické metody – magnetickou rezonanci, horní endoskopii (kombinace endoskopie a sonografického vyšetření horní části trávicího traktu), enteroskopii (vyšetření tenkého střeva endoskopem).
Diagnóza na celý život
„Jde o onemocnění na celý život. Klíčovou roli pro vývoj nemoci však hraje včasná diagnóza a zahájení odpovídající léčby, díky které se dá předejít nevratnému poškození střevního traktu. Naším cílem je co nejdříve dostat pacienta z aktivní fáze nemoci (relapsu) do jejího útlumu (remise) a v této fázi jej co nejdéle udržet,“ vysvětluje doc. MUDr. Martin Bortlík, PhD. Pomocí moderních léčebných metod je možné tato onemocnění léčit, byť nikoliv zcela vyléčit. I to ale znamená pro nemocné zásadní změnu k lepšímu a možnost žít kvalitnější život.
Léčba není jednoduchá
Vzhledem k tomu, že stále není znám původ těchto střevních zánětů a není tedy možné postihnout vyvolávající příčinu, je základním cílem léčby odstranění příznaků, které pacienta obtěžují. Pokud se nemoc zklidní, snahou lékařů je jí léčbou v tomto stavu udržet. V léčbě se v první řadě používají léky, jejichž základem je salicylát (aminosaliocyláty). Dále lze užít tzv. imunosupresiva, kortikosteroidní hormony a antibiotika. Střevo lze zklidnit výživou podávanou mimo střevní trakt, do žil.
Cíl medikamentózní léčby směřuje k tomu, aby pacienti byli naprosto bezpříznakoví a žili kvalitní život. Nicméně musí dodržovat některá opatření, ať už dietní, nebo režimová, tedy by například neměli kouřit, a pochopitelně dál užívat léky. Jsou ovšem jedinci, kteří mají strukturální změny na trávicí trubici a terapie je u nich víceméně paliativní a udržuje chorobu v nižší aktivitě. Tito pacienti mají permanentní, ať už větší, či menší, obtíže.
Naším cílem je léčit pacienty od začátku stratifikovaně (individuálně), tedy podle prognózy a míry rizik, které konkrétní jedinec má. Cílem je zamezit vzniku hrubých strukturálních změn, které jsou medikamentózně, ale i chirurgicky neodstranitelné. Pacientů s těmito změnami, jež vznikají po mnohaletém průběhu nemoci, která nebyla dobře zvládnutá konzervativní terapií, je zhruba 10–15 %. V současné době se situace naštěstí zlepšuje díky možnosti časného zahájení agresivní léčby.
„Nejúčinnější a nejmodernější léčbu, používanou dle jasně stanovených pravidel, u těžkých zánětů, představuje léčba biologická. Léky působí přímo v místě zánětu a potlačují jej neutralizací působků zvaných cytokiny. Biologická léčba se podává dlouhodobě. Pokud neuspějeme s konzervativní léčbou nebo v případě komplikací, nastupuje chirurgický zákrok. Každopádně čím dříve se nemoc začne léčit, tím lépe pro nemocného,“ popisuje MUDr. Karel Lukáš, CSc.
Je důležité zdůraznit, že choroba je nevyléčitelná, u některých pacientů se vrací. Proto je potřeba, aby byli trvale monitorováni. V tomto ohledu vzniká potencionální problém, protože počet pacientů narůstá, a to včetně těch, kteří jsou léčeni agresivní moderní terapií s potencionálními nežádoucími účinky. Ovšem počet erudovaných lékařů a zdravotnických zařízení je víceméně konstantní. Proto je potřeba využít nových technologií včetně telemedicíny, jež je vhodná primárně pro pacienty, kteří jsou dlouhodobě stabilizovaní, a proto nemusí docházet do zdravotnických zařízení a šetří tím čas sobě i lékařům.
Psychická pohoda ovlivňuje léčbu
Chronické onemocnění v podobě Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy vždy znamená velký zásah do života. Ovlivňuje studijní možnosti nemocných, jejich pracovní uplatnění, ale také záliby nebo soukromý život. Řada pacientů se také musí vyrovnávat s psychickými problémy, které s sebou nemoc přináší. Může tak dojít k rozvoji poruch nálad, úzkostí nebo deprese, které bohužel mnohdy bývají okolím přehlíženy.
Nadměrný stres se také může stát spouštěčem aktivní fáze nemoci a negativně se projevit na celkovém stavu nemocného. Naopak psychická pohoda příznivě ovlivňuje efekt léčby. Důležitým faktorem psychické stability pacienta je také opora v jeho nejbližším okolí. Rodina i přátelé často prožívají nemoc s pacientem, cítí strach a zároveň hledají způsob, jak svému blízkému člověku pomoci. Řešením může být oslovení pacientské organizace, která může se zvládnutím nemoci pomoci jak nemocnému, tak jeho okolí.
Prognózu pacienta ovlivňuje optimální životospráva a výživa
Jde jednak o dodržování životosprávy ve smyslu nekouření. Kouření je zhoubou zejména pro pacienty s Crohnovou chorobou, snižuje efektivitu podávané léčby, zvyšuje riziko komplikací, hospitalizací a chirurgických zákroků.
Výživa je v současnosti velmi populárním tématem. U pacientů s Crohnovou chorobou se vyvinula nová dieta, které se říká CDED. Jde o velmi přísnou eliminační dietu, kterou ovšem lze držet jen krátce, maximálně 3 měsíce. U pacientů s ulcerózní kolitidou bych řekl, že je to velmi individuální, záleží na tom, co dobře snáší.
Pokud mají nemocní změny na trávicí trubici ve smyslu stenóz, je potřeba dodržovat dietu bezezbytkovou. Rozhodně však nepovažuji za vhodné držet bezlepkovou dietu, pochopitelně pokud pacienti nemají prokázanou intoleranci k lepku či celiakii.
Zdroj: strevni-zanety.cz
Přidat nový komentář