Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky

V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. V roce 2015 léčili gastroenterologové zhruba 1 700 pacientů biologickou léčbou, v loňském roce to bylo už 7 500 lidí, 65 % z nich užívá biosimilární léky.
 „Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15–30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici.

Čtěte také: Co znamená, když se objeví krev ve stolici

S návštěvou lékaře neotálejte

Je přirozené, že člověk cítí ostych, když má mluvit o projevech Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Stud ale bohužel ovlivňuje i to, zda lidé, kteří trpí projevy idiopatických střevních zánětů, vyhledají odbornou pomoc. Poprvé se příznaky mohou objevit už v mladém věku a je třeba jim věnovat pozornost, aby byla nemoc odhalena včas a také byla včas zahájena odpovídající léčba.

Pokud chodíte na toaletu příliš často, hubnete, máte teplotu a bolesti břicha, je dobré neodkládat návštěvu odborného lékaře – gastroenterologa. Ten provede několik vyšetření, kdy se zhodnotí rodinná anamnéza a klinické projevy, provedou se laboratorní testy (krevní obraz, laboratorní ukazatele zánětlivé aktivity, výživové parametry, kalprotektinové testy) a udělá se endoskopie, ultrazvuk či magnetická rezonance trávicího traktu.

„Mnoho lidí své problémy tají a i přes úporné průjmy a křeče nevyhledají lékařskou pomoc. V dnešní době přitom máme několik druhů léčiv, která pacientům mohou ulevit, a to včetně účinné biologické léčby,“ říká gastroenterolog doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., z pražské kliniky ISCARE.
„Bohužel našimi pacienty jsou z velké části mladí lidé okolo 30 let a rok od roku se počet nových pacientů zvyšuje, rozhodně bych tedy v případě dlouhotrvajících problémů, které se týkají zažívání, s návštěvou gastroenterologa či praktického lékaře neotálel,“ dodává.

Čtěte také: Onemocnění způsobené lepkem: celiakie, alergie na lepek a intolerance lepku

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida

Crohnova nemoc je chronický zánět tenkého nebo tlustého střeva, někdy může zasáhnout obě části střeva najednou, případně některou část trávicí trubice. Střevo není postiženo souvisle, bývají přítomny „přeskočené“ nepostižené úseky.

Ulcerózní kolitida je chronický zánět sliznice konečníku a přilehlé části nebo celého tračníku; střídají se období klidu a období vzplanutí. Vzácně se může objevit postižení kterékoliv části trávicího traktu a mohou se vyskytnout i mimostřevní projevy (extraintestinální manifestace).

Příznaky idiopatických střevních zánětů

Pacienti s idiopatickými střevními záněty mívají obvykle bolesti břicha a průjem, někdy se může objevit příměs krve ve stolici. Nemocní trpí nechutenstvím a často hubnou. Prvními projevy nemoci mohou být např. bolesti kloubů nebo píštěle v oblasti konečníku. Nemoc může postihovat i jiné části lidského těla, mimo trávicí trakt, mohou být záněty kloubní, oční nebo kožní.

Léčba není jednoduchá

Vzhledem k tomu, že stále není znám původ těchto střevních zánětů a není tedy možné postihnout vyvolávající příčinu, je základním cílem léčby odstranění příznaků, které pacienta obtěžují. Pokud se nemoc zklidní, snahou lékařů je jí léčbou v tomto stavu udržet. V léčbě se v první řadě používají léky, jejichž základem je salicylát (aminosaliocyláty). Dále lze užít tzv. imunosupresiva, kortikosteroidní hormony a antibiotika. Střevo lze zklidnit výživou podávanou mimo střevní trakt, do žil.

Biologická léčba

Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla ještě před 6 lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná. To se ale v posledních letech výrazně zlepšilo.
„Situaci prospěl příchod biosimilárních přípravků, tedy nových verzí existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Protože cena biosimilars byla řádově nižší a měly potvrzené stejné vlastnosti jako originální biologické léky, začali jsme je u střevních zánětů ve velkém rozsahu používat. Úhradové ceny originálních a biosimilárních léků se zpravidla po revizi srovnají na stejnou úroveň. Nyní se cena pohybuje kolem 350 000 až 400 000 korun na 1 pacienta během jednoho roku léčby. To je třikrát méně, než před rokem 2013, a léčba je tak přístupná většímu počtu pacientů. Kvůli vyšší cenové flexibilitě výrobců biosimilars je pro centra, která se léčbou střevních zánětu zabývají, zpravidla výhodné využít právě biosimilars,“ vysvětluje prof. Lukáš.

Crohnovu chorobu ani ulcerózní kolitidu není v současné době možné úplně vyléčit, ale díky včasné diagnóze a odpovídající léčbě mohou pacienti prožít relativně kvalitní život.

Čtěte také: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida: jaký je rozdíl?

Telemedicína  svědčí pacientům více než klasický model návštěv

„Tři roky jsme zkoumali možnosti telemedicíny na 100 pacientech s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Vybavili jsme je domácí soupravou na měření stolice a vytvořili pro ně webovou aplikaci, tzv. IBD asistenta, přes kterou se svým lékařem komunikovali, posílali hodnoty naměřené koncentrace kalprotektinu a vyplňovali prověřené dotazníky. Jejich stav jsme tak kontrolovali objektivně i subjektivně. Systém si pochvalovali jak lékaři, tak pacienti, kterým jsme šetřili čas a peníze za dojíždění do centra, protože někteří z našich pacientů cestují z velké vzdálenosti, až ze severní nebo jižní Moravy. Vnímali také, že se jim lékař věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line s nimi totiž byl v mnohem intenzivnějším styku,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). Podle něj je kromě komfortu pro pacienty důležitá také finanční úspora přímých nákladů. Tu pocítili jak pacienti, kteří do specializovaného centra dojíždějí z celé republiky, tak lékaři, již takto rychle zhodnotili stav jednotlivých pacientů, a podle toho se jim věnovali.

„Nyní rozšiřujeme telemedicínu na dalších 300 vybraných pacientů se střevními záněty, kteří užívají biologickou léčbu, v níž hrají dominantní úlohu biosimilární léčiva. Vybíráme je podle toho, jak zvládají komunikovat přes moderní technologie. Odhadujeme, že z 55 000 lidí s těmito záněty, kteří pro tato onemocnění čerpají zdravotní péči placenou ze všeobecného zdravotní pojištění, je pro využití telemedicíny vhodných přibližně 10 000,“ doplňuje prof. Lukáš.

Nyní gastroenterologové jednají se zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví, jak tuto péči hradit a pro jaký typ pacientů je vhodná. Dosud totiž všechny náklady na vyzkoušení telemedicíny pacienti hradili „z vlastní kapsy“.
„Telemedicína by se měla stát běžným a normálním způsobem sledování pacientů. Neměla by být ničím výjimečným,“ tvrdí specialista na střevní záněty a dodává, že klinické centrum ISCARE a.s. v pražských Vysočanech v červenci 2020 založilo virtuální IBD kliniku, jejíž hlavní náplní a posláním je právě vzdálené monitorování pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou na biologické léčbě. Toto oddělení zároveň umožní on-line konzultace ostatním lékařům z různých míst republiky a také pacientům, kteří nejsou v centru sledováni ani léčeni. Každý rok si tuto diagnózu vyslechne asi 2 000 Čechů.