Tenzní bolesti hlavy trápí až 80 % populace, na vině je často stres

Stres, únava, potažmo pocity úzkosti či deprese stojí za nejčastějším typem bolestí hlavy, tzv. tenzní bolestí hlavy. Jejím spouštěčem může být nejen samotný stres, ale i předtucha stresu, opakované konflikty a jejich očekávání. Také proto se tenzní bolest hlavy někdy označuje jako bolest stresová. Jde o tlakové a oboustranné bolesti, které se nejvíce projevují v oblasti temene.
„Na rozdíl od migrény nastupují pozvolna a nebývají tak silné. Člověk tedy nemusí, jako při migréně, zanechat veškerých aktivit a ulehnout, nicméně i tak jsou to bolesti obtěžující a nepříznivě ovlivňující kvalitu života. Díky délce svého trvání a častému opakování omezují člověka v běžných denních aktivitách,“ říká MUDr. Marek Hakl, primář Kliniky algeziologie a preventivní péče Medicinecare v Brně. Pacienti často popisují tenzní bolesti hlavy jako pocit sevření (pásku kolem hlavy), přetlaku uvnitř lebky či nepříjemnou přecitlivělost při doteku hlavy ve vlasech, např. při česání. Bolest umí potrápit i celé hodiny či dokonce dny. Často se objeví až odpoledne nebo večer.

Tenzní bolesti hlavy jsou nejčastějším typem primární bolesti hlavy, v životě ji zakusí téměř každý člověk. Statistiky ukazují, že postihují až 80 % populace. Mohou se objevovat jen občas, několik dní v měsíci, pak mluvíme o tzv. epizodickém typu tenzní bolesti hlavy. V případě, že jimi pacient trpí více než polovinu dnů v měsíci, jde již o chronický typ tenzní bolesti hlavy.

K léčbě tenzní bolesti hlavy lze využít běžně dostupné léky proti bolesti s obsahem léčivé látky ibuprofen.

„Kromě tlumení bolesti je však na místě řešit i stres, který bolest hlavy vyvolal. Především dlouhodobý stres není radno podceňovat. Zatímco krátkodobý stres může díky vyplaveným hormonům člověka aktivovat a připravit ho tak na překonání určité zátěžové situace, dlouhotrvající nebo často se opakující stres působí na zdraví jednoznačně negativně,“ upozorňuje MUDr. Hakl. Kromě bolesti hlavy snižuje chronický stres imunitu a podílí se na rozvoji řady fyziologických, ale i psychických onemocnění, mimo jiné např. i depresí. K potlačení stresu účinně přispívají například relaxace, masáže, dechová cvičení, meditace či jóga.