Cévní mozkové příhody představují jedno z nejzávažnějších onemocnění mozku a jsou po infarktech myokardu a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou smrti.
„Kde jsem nechala telefon? Proč jsem přišla do kuchyně? Co že jsem ti to začala vyprávět?“ Podobné pocity, které dovedou pořádně znepříjemnit život, zažívá řada žen v klimakteriu i po menopauze. Naštěstí není třeba propadat panice – existují totiž osvědčené způsoby, jak paměť zlepšit a podpořit mozek i v čase bouřlivých hormonálních změn.
V přechodu hrozí mozková mlha
Hormon estrogen není zásadní jen pro reprodukci – hraje také důležitou roli v činnosti mozku. Působí mimo jiné například v oblastech odpovědných za koncentraci, zpracování informací a učení. S jeho rozkolísáním a následně poklesem dochází k útlumu aktivity neurotransmiterů, snížení schopnosti cév reagovat na potřeby mozku a tím následně ke zhoršení jeho prokrvení. To může vést až ke stavu, který se označuje jako mozková mlha.
„Ženy přicházejí například s tím, že zapomínají jména, ztrácí nit v rozhovoru nebo mají problém si něco vybavit a soustředit se. Cítí se otupělé a malátné. To není lenost ani příznak začínající demence, ale hormonálně podmíněná reakce organismu,“ vysvětluje renomovaný sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan, Ph.D. Mozková mlha má více příčin.
„Vedle poklesu estrogenu se může jednat také o důsledek zvýšeného stresu, úzkostí nebo nedostatku spánku. Ten bývá u žen v přechodu kvůli nočnímu pocení poměrně častý,“ říká lékař. Mozková mlha však není nic nezvratného. Výrazně pomáhá zdravý životní styl, tedy vyvážená strava, konzumace skutečných potravin namísto těch ultrazpracovaných a pravidelný pohyb. Pokud problémy spustil stres, potom je vhodné zaměřit se na dýchací a meditační techniky a dlouhé procházky v přírodě.
Horší se vám paměť? Možná za to může spánek, stres a kortizol
Změny nálad, noční pocení i poruchy spánku jsou v klimakteriu poměrně časté. Už méně se ale hovoří o spojitosti nekvalitního spánku se zhoršenou pamětí. Mozek totiž během noci přehrává obsah paměti, ukládá nové informace, upevňuje vzpomínky a regeneruje. Když k tomu přidáme ještě chronický stres a zvýšenou hladinu „hormonu stresu“ kortizolu, který tlumí tvorbu nových nervových spojení, problém je na světě.
„Krátkodobý stres může být užitečný. Je to stav napětí například před vystoupením, závodem nebo důležitým okamžikem, kdy se celé tělo soustředí na to, aby podalo maximální výkon. Dlouhodobý stres je však zdraví škodlivý, zvyšuje zánětlivé markery v těle a oslabuje paměťové centrum mozku. V klimakteriu je třeba naučit se pravidelně odpočívat, omezit nadměrnou stimulaci a v noci se snažit spát alespoň sedm hodin,“ radí MUDr. Pavel Turčan.
Mozek reaguje na trénink, vyluštěte křížovku nebo si zatančete
Dobrou zprávou je, že se paměť dá trénovat. Mozek je jako sval – čím více ho používáte, tím lépe funguje. Pokud vás trápí pocit, že si nic nepamatujete a těžce se soustředíte, zkuste mozek zaměstnat například pomocí sudoku, křížovkami nebo čtením. Vynikající může být také učení se cizímu jazyku. Mimo to je však důležitý rovněž pohyb – aerobní aktivity jako je svižná chůze prokazatelně zlepšují prokrvení mozku a pomáhají mu vytvářet nové synapse. Zejména tanec má v tomto směru výborné výsledky, protože spojuje fyzický pohyb s mentální aktivitou a nutností zapamatovat si kroky a konkrétní pohyby. Pozitivní vliv na správné fungování mozku má ale také zapojení do společenských aktivit. Přidejte se do turistické skupiny, zahrajte si s dětmi či vnoučaty pexeso, zajděte si s přáteli na dobrý oběd, zapojte se do dění ve městě nebo si zajděte na besedu do místní knihovny. Sociální kontakty mozku zkrátka prospívají.
S pamětí pomůže strava. Dejte si déčko, vejce nebo vlašské ořechy
Nebude překvapením, že zázraky dokáže vhodně zvolená strava. Ne nadarmo se říká, že jídlo může být lékem. Pokud vám paměť v klimakteriu selhává, zaměřte se na konzumaci vlašských ořechů, lněných semínek a dalších potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny, které napomáhají regeneraci neuronů. Dopřejte si také banány, cizrnu nebo brambory. Ty obsahují vitaminy skupiny B, jež se podílí na tvorbě neurotransmiterů. Zapomínat byste neměli ani na vejce, květák nebo sojové výrobky, které obsahují látku cholin důležitou pro přenos signálů mezi nervovými buňkami. Ukazuje se, že klíčový je rovněž vitamin D, jehož nedostatek je spojován právě se zhoršenou pamětí i náladou. Známým zdrojem je sluneční záření, tento vitamin si však můžete doplnit i vhodně zvolenými doplňky.
Vitamíny a doplňky stravy můžete zakoupit na Lékárna.cz. Pokud potřebujete poradit s výběrem produktu, kontaktujte lékárníky v online poradně.
