Mezi lidmi jsou refrakční vady spíš známé jako oční nebo optické vady.
Se stárnutím populace v České republice je VPMD ohroženo stále více a více lidí. Alarmující je, že do roku 2025 se může počet pacientů s VPMD zdvojnásobit.
Více než 30 milionů lidí na světě je dnes postižených věkem podmíněnou makulární degenerací (VPMD). Přibližně 15 % z nich má pokročilé stádium onemocnění ve formě vlhké formy VPMD. Předpokládá se, že celosvětově počet obyvatel starších 65 let se více než zdvojnásobí ze současných 390 miliónů na 800 miliónů v roce 2025. Experti předpovídají, že počet pacientů s vlhkou formou věkem podmíněné makulární degenerace bude úměrně stoupat.
• Ženy jsou postiženy častěji než muži.
• VPMD je častější u bělochů než u černochů.
• Hispánci a Asiaté mají nižší výskyt než běloši, ale vyšší výskyt než černoši.
• Má-li Váš blízký rodinný příslušník VPMD, existuje vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění i u Vás.
• Výskyt VPMD je dvakrát častější u lidí starších než 60 let, než je výskyt Alzheimerovy choroby v této věkové skupině.
• Dospělí ve středním věku mají přibližně 2% riziko rozvoje VPMD, zatímco u dospělých starších než 75 let se riziko zvyšuje na téměř 30%.
• V současné době je VPMD zodpovědná za 8,7 % všech příčin slepoty v důsledku onemocnění oka a pohybuje se od 0 % v subsaharské Africe až po 50 % ve vyspělých zemích.
• V průmyslově vyspělých zemích představuje VPMD 50 % případů slepoty souvisejících s nějakým onemocněním.
Věkem podmíněná makulární degenerace je progresivní onemocnění, které postihuje střední část sítnice, tzv. žlutou skvrnu, a způsobuje postupnou ztrátu centrálního vidění. MUDr. Ivan Fišer, primář vitreoretinálního centra Evropské oční kliniky Lexum upozorňuje: „Makulární degenerace má dvě formy – suchou a vlhkou. Vlhká forma je méně častá než suchá. Trpí jí asi 10 procent pacientů s VPMD a vyvíjí se velmi rychle. Při včasné diagnostice a vhodné léčbě je možné zabránit ztrátě zraku. Je proto velmi důležité, aby každý občan České republiky starší 45 let docházel na pravidelná vyšetření k očnímu lékaři. Predispozici k onemocnění totiž můžete mít i v případě, když se vám zdá, že je váš zrak úplně v pořádku. Prevence je v tomto případě mimořádně důležitá.“
Ztráta zraku, která je důsledkem neléčeného onemocnění, má mimořádně negativní vliv nejen na pacienta, ale také na jeho rodinu a celou společnost. Pokles zrakové ostrosti totiž vede ke ztrátě nezávislosti, k sociální izolaci a často také k depresím. Léčba těchto následků a péče o sociálně závislé lidi je zároveň také dražší i pro stát. Vlhká forma makulární degenerace vzniká v důsledku nadměrného působení růstového faktoru, který způsobuje abnormální růst křehkých nových cév pod sítnicí. Ty mohou krvácet, nebo z nich uniká tekutina, která poškozuje sítnici a zhoršuje centrální vidění. Ve vyspělých zemích, ke kterým Česká republika patří, došlo k výraznému pokroku v diagnostice a léčbě degenerativního onemocnění makuly. MUDr. Ivan Fišer zdůrazňuje: „V současné době schválená léčba protirůstovými faktory může udržet a také zlepšit zrak. Léčba VPMD spočívá v podávání nitroočních injekcí protilátek proti růstovému faktoru. Preparáty používané v posledních 8 letech mají maximální účinnost při měsíční frekvenci podávání. Dostávat do oka injekce každý měsíc však není zvláště příjemné, navíc je to zatíženo určitou mírou rizika. Proto oftalmologové i pacienti velmi uvítali, že se v ČR v letošním roce připravuje nová možnost léčby. V každém případě je důležitá pravidelnost – pravidelné kontroly u lékaře a dlouhodobá léčba.“
Prevencí vzniku věkem podmíněné makulární degenerace je zdravý životní styl a vyvážená strava bohatá na ovoce a zeleninu. Pro zdraví lidského oka jsou velmi významné takzvané antioxidanty (vitamín C, vitamín E), minerály (selen, zinek), karotenoidy. Pravidelné oční prohlídky umožňují včasný záchyt onemocnění a zvyšují šanci na zachování zraku. „Jelikož na vzniku VPMD se významně podílejí genetické vlivy, lze pomocí analýzy DNA stanovit míru rizika postižení. Členové rodin pacientů s VPMD i ostatní zájemci si mohou nechat pomocí jednoduchého odběru buněk z ústní sliznice vyšetřit svou DNA a na základě detekce poškozených genů se dozvědět, zda u sebe mohou v pozdějším věku očekávat vznik této choroby,“ dodává MUDr. Fišer.
Přečtěte si také
Brněnští vědci našli účinnou alternativu antibiotik
Šilhavé oči srovnají nastavitelné stehy
Renální denervace bez jediného vpichu
Poraďte se s našimi předními odborníky v online poradně.
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář