Pro mnoho lidí je rovnice jasná. Jakmile se necítí ve své kůži, sahají po lécích, aniž by si rozmysleli, zda je potřebují.
Pro mnoho lidí je rovnice jasná. Jakmile se necítí ve své kůži, sahají po lécích, aniž by si dostatečně rozmysleli, zda je skutečně potřebují. Často přitom jde o situace, které by se bez nich obešly a šlo by je vyřešit jinak.
Příklad? Bolavá hlava. Češi patří mezi národy s vůbec nejvyšší spotřebou analgetik neboli léků na bolest na člověka, přitom tyto léky mají nemálo vedlejších účinků – k nejzávažnějším patří vnitřní krvácení.
„Lidé tyto léky užívají na následky zdravotních problémů, nimž by přitom měli přistupovat úplně jinak,“ komentuje to lékař Jan Hnízdil, specialista na psychosomatickou medicínu. Ta se snaží dávat jednotlivé zdravotní problémy do vzájemných souvislostí a bere v potaz třeba i životní styl dotyčného člověka. Za bolavou hlavou tak lze někdy najít problémy s páteří, za něž zas nemůže setrvalý stres a napětí. Někdy je řešení ještě snazší, stačí více se napít, více odpočívat, pořídit si silnější brýle nebo kvalitnější monitor na počítači. Podobně lze řešit i mnohé jiné zdravotní problémy.
Lidé navíc často užívají léky v situaci, kdy je to sice vhodné, ale berou si třeba léky, které se právě pro ně nehodí proto, že jim to poradil někdo v jejich okolí. Stává se rovněž, že i léky naordinované lékařem užívají špatně, protože s jim nedostane dostatečného poučení nebo na ně nedbají: jde třeba o to, že berou léky, u kterých se to nemá, nalačno nebo naopak při jídle, případně v nevhodnou denní dobu. To přitom u antibiotik nebo také u antikoncepce může znamenat radikální snížení účinku. Jiné léky se zase nesnesou navzájem, buď se jejich účinek vyruší, anebo v horším případě je jejich kombinace dokonce nebezpečná. Někdy celou léčbu zhatí i zdánlivá maličkost – například přípravky, které mají dodat tělu železo, se nesmí zapíjet mlékem, protože to brání jeho vstřebávání.
Lidé pochopitelně každopádně v lékárnách preferují léky, za které nemusí tolik doplácet, těžce však nesou, že se u stejného přípravku na předpis mohou doplatky mezi lékárnami výrazně lišit v případě dražších preparátů výjimečně i o několik set korun. Jejich lékař přitom nemá šanci říci jim, kolik je budou pilulky stát, maximálně ví, zda se na lék doplácí či nikoli. Okamžitá výši doplatku záleží na více faktorech. Roli hraje také to, zda je o lék originální nebo takzvané generikum, tedy lék stejného složení a účinku, kteří mohou vyrábět ostatní výrobci poté, co tomu původnímu, který s lékem přišel jako první, vypršela patentová ochrana.
