Karcinomy tlustého střeva jsou zhoubné nádory vycházející z epitelu (vnitřní výstelky) střeva.
Pojmem zácpa označujeme obtížné a bolestivé vyprazdňování tuhé stolice. Někdy může jít až o neschopnost úplného vyprázdnění. Na počtu stolic přitom nezáleží. Počet stolic je značně individuální. Pro někoho je normou jedna až dvě stolice týdně, pro někoho jsou normou dvě stolice denně. Rozhodující je proto obtížnost vyprazdňování a konzistence stolice. Z uvedeného vyplývá, že zácpa je pojem značně subjektivní.
O zácpě tedy nelze hovořit, máme-li stolici jednou za 2 či 3 dny?
Velká většina populace je přesvědčena o tom, že stolice musí být každý den. Denní vyprazdňování (defekace) není nezbytně nutné a ani není ukazatelem správné či nesprávné funkce střeva. Rozhodující je pravidelnost defekace a to, že jde o proces nebolestivý. Po každém vyprázdnění většinou nastupuje subjektivní poct úlevy, což u osob se zácpou velmi často chybí.
Nemůže střevní obsah při delším intervalu mezi stolicemi člověku uškodit?
Řada lidí má ještě dnes zcela mylnou představu, že nechodí-li pravidelně každý den na stolici, je jejich organismus zaplavován nejrůznějšími jedy vznikajícími při trávení ve střevě. Již před mnoha lety bylo se vší jistotou prokázáno, že za normálních okolností tvoří sliznice tlustého střeva poměrně účinnou bariéru, kterou se do organismu člověka nemůže dostat větší množství škodlivin. Existují určité stavy, např. záněty střevní sliznice, kdy skutečně ke vstřebávání škodlivin dochází. Jedná se ale o závažná onemocnění, kde se na vstřebávání látek ze střevního obsahu podílí mnoho složitých mechanismů a faktorů.
Jak častá je zácpa?
Údaje o výskytu zácpy jsou poměrně nepřesné, protože záleží na její přesné definici. Nicméně udává se, že kolem 30 % populace má vleklé nebo občasné poruchy vyprazdňování.
"\nMUDr. Petr Urbánek, CSc.
převzato z knihy Zácpa
vydané v nakladatelství Vašut
