Zdravě jíst nestačí

Tyhle dvě rady jdou ruku v ruce. Chcete být zdravější? Uchovat si roky mladistvý vzhled a dobrou fyzickou kondici? Žít déle? Pak musíte zdravě jíst a k tomu se i dostatečně hýbat. Právě tak zní základní poselství lékařů. K tomu je samozřejmě připadat i další věci, jako například pravidelné preventivní prohlídky. Nicméně, kvalitní strava v přiměřeném množství a vhodný pohyb zůstávají základem, na kterém se dá stavět.

Po roce 1990 se lidé naučili jíst zdravěji, na jídelníčku se mnohem častěji než dříve začala objevovat zeleniny a nezdravé tučné vepřové u mnoha lidí nahradila drůbež. Výsledkem byla třeba prodlužující se délka života. Na druhé straně příliš neubylo lidí trpících nadváhou nebo dokonce obezitou a co více, pozitivní vývoj se v posledních letech zastavil a Češi s poznenáhlu vracejí ke svým někdejším návykům.

„To, jak člověk jí a jak se k tomu hýbe, má zásadní vliv na jeho zdravotní stav,“ vysvětlila kardioložka Hana Rosolová z plzeňské fakultní nemocnice. Ideální by podle ní bylo, kdyby 65 procent denního příjmu energie tvořily složené cukry neboli polysacharidy, 15 procent bílkoviny a 10 až 15 procent tuky s převahou rostlinných. Pozor, 65 procent energie není totéž co 65 procent objemového množství.

Lidem, kteří se přejídají a navíc jedí nezdravě, hrozí vznik mnoha chorob, souhrnně lékaři označovaných jako metabolický syndrom: patří do něj kromě počáteční obezity vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění srdce a cév. Jinými slovy to, co Čechy zabíjí nejvíce. Právě srdeční choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí a podlehne jim ročně zhruba 60 tisíc lidí. Metabolický syndrom postihuje asi čtvrtinu Čechů v produktivním věku.

Celou jednu pětinu až téměř třetinu denního energetického příjmu by měla tvořit snídaně. Kolik ho potom připadá na zbytek dne a zbylé pokrmy? „Obvyklé schéma, které se doporučuje při pěti denních jídlech je takové, že snídaně tvoří 20 až 30 procent, první svačina pět až deset procent, oběd 35 až 40 procent, druhá svačina dalších deset procent a večeře dvacet procent,“ vyčíslila lékařka Zuzana Brázdová. Pokud chce někdo na jídle ubrat, měl by tak činit u oběda a ve druhé polovině dne, nikoli v té první.

Pokud jde o pohyb, procházka pomalým tempem jednou týdně je také dobrá, ale rozhodně ji nelze vydávat za intenzívní a pravidelný pohyb – aby to mělo smysl a tedy kladný vliv na zdraví, měl by se člověk hýbat hodinu denně méně intenzívně nebo půlhodiny intenzívně. Není ovšem nutno chodit každý den třeba do posilovny nebo na spinning, protože třeba půlhodinová procházka ostrým tempem na čerstvém vzduchu už se počítá.