Rýmou nebo kašlem na podzim onemocní značná část dospělých a většina dětí navštěvujících kolektiv. Ve většině případů stojí za obtížemi běžná virová infekce, která během několika dnů až týdnů sama odezní. Ne vždy je ale dobré nemoc jen „přechodit“ a některé příznaky vyžadují lékařské vyšetření.
V 90.letech začali Češi žít zdravěji, tento trend se ale zastavil. To vše se podepisuje na zdraví lidí.
Zatímco v některých částech Evropy začali lidé jíst zdravěji již v polovině 70. let minulého století, Češi měli jídelníček plný masa, především vepřového, hovězího, živočišných tuků, tučného mléka a smetanových mléčných výrobků. Ovoce a zelenina byly dostupné jen v omezené míře.
Zlom nastal v průběhu 90. let, kdy se změnil trh s potravinami. Češi začali postupně nahrazovat vepřové a hovězí maso za drůbeží a začalo se jíst i více ryb. Vzrostl také zájem o cizokrajné kuchyně. Lidé se také více začali zabývat zdravým životním stylem. Vše se pozitivně projevilo na zdraví. Jenže po několika letech, jakoby Češi usnuli na vavřínech.
Ještě před pár lety jsme se mohli chlubit skokovým prodloužením délky života. Co se vlastně stalo? Především se zastavil pokles hladiny cholesterolu u mnohých lidí, který si lékaři v devadesátých letech pochvalovali. Stále také přibývají počty obézních.
Pomyslné nůžky mezi těmi, kteří se snaží jíst zdravě, a lidmi, kteří nejen že se špatně stravují, ale místo sportu pijí mnoho alkoholu a kouří, se rozevírají. Podle statistik patří mezi tu »uvědomělou« část populace lidi s vyšším vzděláním. Mají větší přístup k informacím a sami je i aktivně vyhledávají.
Podobně znatelný je podle odborníků rozdíl mezi lidmi z města a venkova. Lidé na vsi mají často nabídku v místních obchodech omezenou. Na venkově také žije více starších lidí a ti jedí zpravidla klasickou českou kuchyni. »Nová« pravidla zdravé stravy často neberou příliš vážně. Dokonce někteří považují taková jídla za »ošizená«.
Svou roli hraje samozřejmě i cena. Zdravější potraviny bývají dražší než „zdravá“ jídla. Nezanedbatelnou část lidí, zejména těch starších, tak finanční situace ve výběru jídla omezuje.
Některé výrobky - často ve snaze být za co nejnižší cenu, ztrácejí na kvalitě. Místo části původních surovin se někdy používají přídatné látky, které nízkou přítomnost původní suroviny jakoby »zamaskují«. Příkladem jsou sýry, jogurty, ale například i čokolády.
Na druhou stranu mnoho mladých a často i těch, kteří stále bojují s časem, holdují jídlům z rychlých občerstvení. Ne každý si uvědomí, že i v objemově malé porci jídla je obsaženo nepoměrně velké množství energie. Další kámen úrazu jídel z rychlých občerstvení je také velké množství tuků, které obsahují mnoho škodlivých nasycených mastných kyselin. Nevýhodou je i vysoký obsah soli.
Přidat nový komentář