Okamžitě po operaci kýly vás odvezou na pooperační pokoj, kde vám po několik hodin budou prostřednictvím infuze nitrožilně podávány léky proti bolesti a jiné tekutiny. Ve většině případů jsou pacienti schopni vrátit se po operaci rychle domů. Než vás z nemocnice pustí domů, zřejmě po vás budou chtít, abyste ukázali, že jste bez vážnějších problémů schopni jíst, pít a chodit.
První kroky většiny zraněných vedou do čekáren chirurgií nebo ortopedií, kde se díky rentgenovému vyšetření potvrdí či vyvrátí zlomenina. Případně se nasadí sádra a lékař naordinuje klidový režim. Méně obvyklá, ale stejně vhodná je při vyloučení fraktury kosti okamžitá návštěva fyzioterapie, kde je možné díky přístrojům urychlit hojení měkkých tkání.
Čtěte také: Rehabilitace – bezprostředně po úrazu je dvakrát účinnější
„Rozšířená je přístrojová lymfa a k nejefektivnějším patří vysokoenergetická fokusovaná rázová vlna, ale existují i další metody pro zvýšení látkové výměny a stimulace regenerace tkání. I tato léčba však v akutní fázi zranění vyžaduje fixaci,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
„Fixace by měla tělu poskytnout tolik pasivní podpory, kolik potřebuje, ale ne více, než je nutné. Jde-li o zlomeninu, je sádra nezbytná. Ovšem jedná-li se o poškození měkkých tkání, podle vážnosti úrazu je efektnější fixovat bandáží nebo pevnější ortézou. Setkala jsem se s případy, kdy lékař využil sádru při léčbě tenisového lokte, aby docílil stoprocentního klidu měkkých tkání. Jako fyzioterapeut s tím ne zcela souhlasím, protože pak dojde k atrofii svalů a pacient musí po sejmutí sádry dále rehabilitovat. Úplné vyléčení, včetně rozhýbání svalů, se tím mnohonásobně prodlužuje.“
Čtěte také: Rázová vlna léčí zranění a urychluje hojení
Ortéza, s pevnými výztuhami i bez, velmi dobře fixuje kloub proti pohyblivosti. Používá se v pooperačních stavech, při těžších úrazech, jako je přetržení vazů v koleni či kotníku, zánětu šlach v karpálním tunelu nebo při větší zátěži, například musí-li člověk s vyvrtnutým kotníkem chodit do práce. Bandáž nebo kinesiotaping zabraňují otokům tkáně při lehčích zraněních, aniž by omezily hybnost těla. Pomáhají například při vyvrtnutém kotníku, kdy pacient dodržuje klidový režim, leží s nohou výš, než má srdce, a problematické místo pravidelně chladí. V neposlední řadě bandáže hojně využívají sportovci k fixaci nestabilních kloubů.
Při zranění měkkých tkání má oproti sádře fixace ortézou, případně bandáží dvě výhody: umožňuje okamžitou manuální rehabilitaci i urychlené hojení pomocí terapie rázovou vlnou, které zkrátí léčbu na minimum.
Čtěte také: Lehká sádra - alternativa klasické sádry
„Při akutním zranění měkkých tkání, nejedná-li se o zlomeninu, pacientům doporučujeme nejlépe ještě v den úrazu absolvovat terapii s fokusovanou rázovou vlnou. Poté aplikujeme lymfotape, který pomáhá vstřebávat modřinu a lymfatický otok. U vážnějších úrazů doporučujeme fixující ortézu a terapie s rázovou vlnou opakovat. Bolestivost odchází do několika dnů. Máme případy, kdy dva týdny po úrazu s přetrženými vazy byl klient zhojený a s poučením, jak nohu šetřit a chránit před dalším podvrtnutím, odjel na vysokohorskou dovolenou. U chroničtějších úrazů, kdy i po fixaci sádrou přetrvává otok a bolest, je terapie rázovou vlnou vhodná zhruba jednou týdně v kombinaci s manuální fyzioterapií,“ popsala Iva Bílková.
