Zinek - Zn2+ (ve formě solí) je jedním z nejdůležitějších stopových prvků, je součástí více než 200 enzymů, řady bílkovin, hormonů a dalších pro tělo důležitých látek. V organismu se účastní řady metabolických procesů. Jeho přirozený výskyt v potravinách bývá nízký a je vhodné ho doplňovat v jiné formě. Zinek je v těle zastoupen v játrech, pankreatu, ledvinách, kostech, svalech, kůži, vlasech, nehtech, ale také v částech oka, předstojné žláze, spermiích a bílých krvinkách.
Účinky
Má významný vliv na imunitní systém, činnost mužských pohlavních orgánů (prostaty), společně s vitaminem C zvyšuje odolnost organismu vůči infekčním chorobám (chřipce). De facto je regulátorem věku člověka. Spolu s jinými mikroelementy (hořčík, fosfor a křemík) a vitaminy pozitivně ovlivňuje stařeckou demenci. Má pozitivní vliv u pacientů po prodělaném infarktu myokardu. Podporuje správnou funkci srdce a krevního oběhu, poskytuje ochranu před srdečními záchvaty. Pomáhá při ateroskleróze a současně zlepšuje paměťové schopnosti.
Působí i na kůži, nehty a vlasy, zabraňuje vypadávání vlasů, pomáhá při léčbě akné a ekzémů, urychluje procesy hojení ran a popálenin. Podporuje růst vlasů, nehtů a správnou stavbu kostí a zubů.
Z dalších účinků se uvádí zábrana tvorby ledvinových a žlučníkových kamenů, zmírnění žaludečních potíží, příznivě ovlivňuje vředová onemocnění. Působí také jako antistresový faktor i proti depresi. Je doporučován k podpůrné léčbě močových cest, podporuje pravidelnou menstruaci u žen. Pomáhá léčit revmatismus. Uplatňuje se při tvorbě inzulínu.
Nedostatek zinku u dětí se projevuje nechutenstvím, oslabeným růstem, u chlapců hlavně v době dospívání nepravidelným vývojem pohlavních orgánů. U dospělých se projeví vypadáváním vlasů, lámavostí nehtů, kožními nemocemi (akné), únavou, zhoršením zraku, špatnou hojivostí ran a zlomenin kostí, poruchou krvetvorby a metabolismu, u mužů zvětšením prostaty.
Dávkování
Nejvyšší přípustné množství zinku je 20 mg denně, většínou se ale užívá 10 - 15 mg zinku denně.
Použití
Při nedostatečném příjmu potravou nebo jeho ztrátách při zánětlivých střevních chorobách, kožních chorobách, diabetu, zánětu nebo adenomu prostaty. Vždy ovšem jako pomocná látka, nikoli jako základní lék. Zinek by se neměl používat v těhotenství, při kojení, při těžších poruchách ledvin. Při předávkování hrozí nebezpečí chudokrevnosti.
