Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Ze statistik vyplývá, že nějakým druhem různě závažného zánětu dutiny ústní trpí až 90% populace, tedy téměř každý. Je však alarmující, že většina postižených o svém stavu ani neví, protože chronické záněty bolí pouze zřídka.
„Například v počátečním stádiu pro laika téměř nerozpoznatelný zánět dásní může časem přerůst v parodontitidu, závažné onemocnění závěsného aparátu zubu. Ta bohužel může vést až ke ztrátě chrupu a dalším onemocněním, jejichž důsledky mohou být fatální,“ varuje stomatolog MDDr. Jakub Váša z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Přitom zánět dásní je onemocněním, kterému lze vcelku snadno předejít. Je totiž způsoben nedostatečnou ústní hygienou.
Čtěte také: Parodontitida - zákeřné onemocnění chrupu se možná týká i vás
Zmíněný zánět dásní neboli gingivitida ale není tím jediným, který se v dutině ústní může vyskytovat. Dalším druhem je zánět zubních kořenů. Může jít o chronický stav, o kterém jeho nositel dlouho ani nemusí vědět. Zánět v kořeni zubu se často odhalí až při provedení tzv. panoramatického rentgenu, který v okolí zubního kořenu zobrazí zánětlivé „váčky“.
„Z existence váčků bývají lidé mnohdy překvapeni, protože nejprve nemají žádné citelné potíže. Chronický zánět totiž do akutního stádia často přechází až v momentě, kdy dojde k celkovému oslabení organismu,“ vysvětluje stomatolog a dodává: „Váček pak velmi bolí a léčba může trvat i několik měsíců. Často ale bohužel bývá neúspěšná a pacient o postižený zub přijde.“
Onemocněním zubů a dásní však netrpí jen ústní dutina. Zánětlivá ložiska obsahují značné množství bakterií, které se mohou uvolňovat a z úst šířit do celého organismu. Celkově oslabují obranyschopnost organismu, ale mohou způsobovat i nové infekce v jiných částech těla. Stomatologická onemocnění mají prokazatelně souvislost například s kardiovaskulárními chorobami. Podle různých studií mají dokonce ti, kteří ústní hygienu zanedbávají, až o 70% vyšší riziko srdečních onemocnění. Parodontální mikrobi totiž dokáží urychlit neprůchodnost cév, což je nejčastější příčinou infarktu. Ohroženi jsou ale například také astmatici, a zánět zubů může poškozovat i ledviny, urychlovat cukrovku nebo přitížit pacientům s revmatickou artritidou. A prokázáno bylo i to, že parodontitida u těhotných žen zvyšuje riziko potratu a předčasného porodu.
Čtěte také: Gangrenózní zub? Nejčastější příčinou je neléčený zubní kaz
Léčba, ale i prevence zánětu v ústní dutině překvapivě není příliš složitá. Spočívá totiž v pravidelných preventivních prohlídkách u zubaře, návštěvách dentální hygienistky a především v pečlivé domácí ústní hygieně. Správné čištění je pro zdravý chrup a dásně totiž klíčové. Zuby je třeba čistit nejméně dvakrát denně, ráno po snídani a večer před spaním, a po večerním čištění už nic nejíst a pít jen vodu.
„Zuby doporučuji čistit mechanicky kartáčkem s měkkými vlákny nejprve po celém jejich povrchu, každý zub ze všech stran, a prostory mezi zuby pak ještě dočistit mezizubním kartáčkem. Zubní pasta je pouze pomůckou – nejdůležitější je pořádně ze zubů odstranit plak,“ popisuje správnou techniku čištění doktor Váša.
Čtěte také: Základní prostředky ústní hygieny a jejich použití
