Beru 10 mg denně na noc, abych usnula. (po těžkém domácím násilí).Zkoušela jsem všechno možné, ale zabírá pouze toto. Vysadila jsem před rokem a něco a po půl roce každý měsíc kumulované epileptické záchvaty (po sedmi dnech nespaní). Takže teď beru zase; protože být samoživitelka a nechodím do práce neslo. Vzali mi ŘP; nemůžu do práce; neberu téměř žádné peníze. Přátelé a rodina se ke mne otočili zády a už nevidím smysl v životě. Tritico ani žádný jiný lék se mnou nic nedělá, a když si uvědomím ty hrůzy, které mě v životě potkaly a dějí se, neurol mě alespoň uklidní. Netvrdím, ze jsem bez chyby, ale když vás někdo pět let týrá, najdou vám nádor, nikdo se tím nezabývá, tak kde mám teda začít? Psycholog, psychiatr, neurolog… Nikdo vám na nájem nedá, takže můj život má nulovou hodnotu. Dřív jsem si nevzala ani panadol… nezlobte se; ale já si v tomto případě nedokážu připadat jako viník. Do léčebny nemůžu, musím se starat o syna … a vlastně proč to tady píšu, když se mi v roce 2014 stalo něco hrozného rvala jsem na všechny strany a nikdo mi nepomohl, takže neočekávám, ze se mi kdy něco podaří… Bez neurolu se chci už jenom zabit… přitom jsem dělala dobře svoji práci, o syna se starala sama a teď mám koukat na arogatní kritiky? Já v nikoho botách nejdu, ale hodně lidí evidentně nosí moje… Ten smutek je nepředstavitelný… tak a teď se do me pusťte…
Přidat nový komentář