Těhotenství, porod a období kojení představují pro ženské tělo výraznou hormonální i fyzickou zátěž. Pokles hladiny estrogenu, oslabení pánevního dna a změny v oblasti močového měchýře mohou vést k úniku moči, častějším infekcím močových cest nebo pocitu neúplného vyprázdnění. Většina obtíží je přechodná – pokud však přetrvávají déle než několik měsíců, je namístě vyhledat lékaře.
Zážitky mam podobný, nikdy jsem nekoktala, ani když jsem byla malá, na základce, vůbec ne.....potom jsem měla poměrně těžký období, kdy jsem přišla o blízké v rodině, uzavřela jsem se do sebe, to mi mohlo bejt takovejch 13, do toho puberta, hormony, kdy mozek šílí, začala jsem si najednou všechno moc brát, měla jsem pocit, že mě nikdo nebere, že jsem tu uplně zbytečná....a někdy v tomhle stádiu jsem se začala zadrhávat...vždycky jsem mluvila rychle, ale s koktáním jsem problémy neměla. No ale zhruba od těch třinácti se to zlomilo, často se zadrhnu, ani pořádně nedokážu říct kdy, neni to tehdy, kdy jsem nervózní, prostě semtam mi mozek řekne, tohle prostě nepovíííš a brání mi zuby nehty. Potom jsem měla pocit, že to na mě každej vidí, že si všichni o mně myslej, chudák holka, ani vyjádřit se nedokáže a že se mnou nechtěj mluvit a já dostala strach z běžný komunikace. No a bohužel to trvá do dneška. Už je to trochu lepší, ale uplně jsem se toho nezbavila. Nevim, ejstli mam navštívit nějakýho odborníka nebo ne, moc se mi tam nechce, nechávám tomu volnej průběh a doufám, že se to časem zlepší. Věřim tomu, že důležitou roli hraje psychika. Protože mně tenhle stav způsobila série stresovejch událostí.......doufám, že přijde doba, kdy nebudu muset přemejšlet o tom, jak něco řeknu, abych se nezadrhla, kdy se budu moct hádat aniž bych musela volit slova...prostě normálně komunikovat. Držim nám palce!;-)
Přidat nový komentář