Co s temito stavy, psycholog, psychiatr nebo vule?

Ahoj. Normalne ziju, chodim do prace a vsechno je ok, ale obcas prijde situace, ktera me neskutecne vynervuje (treba zacatek noveho vztahu, rande - zmena zamestnani - nejaka zkouska) a to se vse zmeni a je mi tezko. Nemuzu jist - sevreny zaludek - pocit uzkosti. Spatny spanek, proste des, ale asi to znate. Nevim co s tim, jsem v tomto po mamce, ktera ma podobne stavy a vim, ze kdyz se treba segra lecila z tezke nemoci tak si pomahala Neurolem, jinak by to podle jejich slov nezvladla. Ja uz nevim co s tim, chci normalne zit. Jsem normalni clovek, ale treba vcera jsem byl na rande, pred tim jsem mel hrozne nervy. Myslim, ze jsme si padli do oka, ale dneska se citim hrozne nervni, jako kdybych se bal toho co bude dal. Nemam vubec chut jist. U psychologa jsem byl jednou, moc mi to nepomohlo, nejaky metody dychani moc neucinkuji. Ja uz fakt nevim jak to resit. Mam treba tyto pocity i pri cestovani, kdyz nekam jedu tak se par dni pred tim nenajim. Proto predstava, ze treba jedu s nekym na spolecnou dovolenou a tam se ani nebudu moc najist - desne. Co tedy mam delat? Jit k psychiatrovi? Ja proste nevim co dal, pripadam si trapne, protoze vetsina lidi co tyto pocity nezna vam rekne, ze jste divnej a ze to je jen o hlave a ze se to da prekonat. Nechci se cpat lekama, ale nevim jestli bez nich dokazu normalne zit, protoze obcas se proste dostanete do situaci ktery vam tuto uzkost navodi. Kdybych treba mel jet na dovolenou tak poprve to bude hrozne, ale vim, ze kdybych jel po treti na to same misto tak uz budu v pohode. To same jsem mel s rizenim auta, ze zacatku jsem z toho byl ve stresu, ale ted mi to prijde jako chuze. No dekuju za vyslechnuti. A diky za pripadne rady. Mejte se drzte se.