Asentra 50

jo, já mám rodinu, báječného manžela a dvě děti, letos jsem dostudovala vysokou školu, bylo to na mě asi hodně...škola, rodina,práce,ale nic jsem si nepřipouštěla, jela jsem jako stroj, až přišly zdravotní problémy,ale celkem vše negativní, přes svoji kamarádku jsem se dostala k psychiatričce a mám asentru.

takto je super,to ti přece musí všichni doma pomáhat,to je parádní.ja jsem na to na všechno více méně sama.naštěstí je mi ale už dobře.taky jsem jela jako stroj a proto jsem dopadla tak jak jsem dopadla.musíme se šetřit a umět hlavně odpočívat,je to důležité pro naše tělo.

Ahoj Ivano,děkuji za Tvá pochvalná slova vůči mé osobě.Velmi mne to potěšilo.Co se týká nespavosti,mohu Ti poradit jen to,abys vzala tak hodinu před spaním Neurol.Neboj se ho,opravdu Ti neublíží.Já měl období,kdy jsem nemohl usnout,v hlavě se mi honila spousta myšlenek jedna přes druhou a spánek ne a ne přijít.Ze začátku léčení mi lékař naordinoval jeden Neurol 0,25mg denně před spaním a v případě,že by mi bylo mizerně,mohl jsem jej vzít i přes den.Moje špatné usínání se během týdne výrazně zlepšilo a vlastně s tím dnes už nemám větší potíže.Chci tím říct,že vím,jak moc je to vysilující,když se člověk nemůže plnohodnotně vyspat a načerpat síly do dalšího dne,ale bohužel naše nemoc je taková a my s ní musíme bojovat i za tu cenu,že výrazně slevíme ze svých návyků a osobního pohodlí.Jiná cesta prostě není.Postupem času,se zase vrátíš tam,kde jsi byla,než ses začala léčit,ale teď musíš bojovat ze všech sil.Co se týká Tvého nástupu do práce,tak já když jsem začínal s léčením,byl jsem v tak mizerném stavu,že jsem musel být asi šest týdnů na neschopence.Pak jsem zatnul zuby a nechal se uschopnit,ale první dva týdny v práci jsem prožíval strašné stavy,které nikomu nepřeji,od třesu,přes bušení srdce,úzkost,strach z lidí,špatné dýchání.Ale čím víc situací jsem dokázal zvládnout,tím většího sebevědomí jsem nabýval a začal se cítit líp a líp.Jestli Ti tedy mohu poradit,pokud by ses na práci necítila,klidně jdi na nemocenskou.Odpočiň si doma,srovnej si myšlenky,utřiď si své priority a hlavně se nauč přemýšlet tak,že nyní není nic důležitějšího,než Tvé zdraví a že se nyní musíš z toho všeho,co prožíváš poučit a v budoucnu všechny svoje poznatky použít tak,aby Ti léčbu usnadnili.Přeji Ti mnoho štěstí a brzkou úlevu.František.

Ahoj, díky za další rady a podporu, s manželem jsme vykládali až do půlnoci, takže jsem neurol nevzala a usnula, sice jsem nespala celou noc, protože mě opět vzbudilo bušení srdce, ale trochu jsem to rozdýchala a v klidu ležela dál, pobolívá mě žaludek a jsem unavená, ale zkouším se zaměstnat, stále mám kolem sebe lidi a to ja fakt super,niky píšeš, že jsi na to byla víceméně sama, to jsi opravdu hodně silná, jak si to takhle zvládla, ale je třeba opravdu myslet pozitivně, ale jak píše František, stále se honí myšlenky, jedna předhání druhou, ta hlava je pak moc těžká a to pozitivum se musí hodně tlačit dopředu před ně, rodina mi opravdu pomáhá, ale tato diskuse taky, protože ten kdo to neprožil, to nemůže úplně pochopit a každé povzbuzení a každá rada nás žene pozitivně dopředu k těm lepším časům,hezkou neděli přeji všem, Ivana.

Zdravím všechny přítomné,jmenovitě Jitku a Františka ... konkrétně si vážím Františka za to jak se snaží všem pomoci s jejich dotazy. Slíbil jsem,že napíši něco o tom jak na mě působí Prothiaden.Jde o lék zcela zastaralý,který se nedá vůbec srovnávat s léky třetí generace jako jsou Asentra,Cipralex atd.Od tohoto léku jsem byl zrazován,kvůli jeho vedlejším ůčinkům,ikdyž jsem právě jeden z jeho vedlejších účinků potřeboval.Lék beru již dvacátý den od prvního dne nepozoruji žádné vedlejší účinky ani ty o které jsem stál.Asi třetí den se dostavila úleva v oblasti dutiny břišní ,přestal jsem mýt křeče došlo ke sklidnění celého organismu,samozřejmě lepší nálada jako u většiny AD.A co opravdu umí tenhle lék dokonale je nastolit klidný spánek,po tomto léku spím jako mimino celou noc. Lék mi sice nepomohl tak jak jsem potřeboval,ale jinak můžu říct,že jde o lék stejně dobrý né li lepší jako jsou léky třetí generace.Nemá důvod se bát těhle starších lékůa ani výměny léků pokud vám určitý lék nesedne. Nebojte se říct si o jiný lék vrátit se k tomu původnímu můžete vždycky. Dále bych se pozastavil nad některými z vás,kterí píší vzal(a) jsem si Lexaurin(Neurol,Rivotril....)bylo mi po něm líp,ale už si jej nevezmu nechci být závislý(á).Dámy a pánové raději budu závislý než abych si volal eRZetu každý den (jako to dělá jeden můj známý)protže si myslím že umírám.A s tou závislostí to taky není tak horký,nehledě na to ,že jste pod dohledem lékaře. Například já jsem rozhodnut,že vyskouším kouřit marihuanu,konzultoval jsem to se svojí psychiatričkou,která to neschvaluje říká že proti masti nic nemá,ale kouřit to nedoporučuje.Zkusím uvidím později zde napíši nějaké zhodnocení. Někdo z vás se zde ptal jak je to s prací respektive neschopenkou.Je dobrý se zamyslet nad tím jestli není příčina onemocnění právě ve výkonu zaměstnání.Například já jsem hrozně rychle profesně vyrostl na pozici manžera(nedostatek času,špatné jídlo,stres) měl jsem pod sebou šedesát zaměstnanců,dnes s odstupem času(jsem již rok v pracovní neschopnosti)nechápů jak jsem tohle tempo mohl vydržet.Tenhle měsíc budu žádat o ČID a vůbec se tím nějak netrápím, potřebuji čas na léčení a né se někde stresovat v zaměstnání. Proto bych vám chtěl poradit dejte si čas na vaše léčení,nestresujte se zaměstnáním ,jste nemocní tak se co nejvíce věnujte sami sobě. Doufám že to dává smysl to co tady drmolím do tý klávesnice ... a hlavně věřte BUDE LÍP !!!

ahoj,nejak mi z tveho mailu uniklo co mas za potize....uzkost?jo a mas velkou pravdu ze casto to prameni prave z prace,do ktery chodime a kde se stresujeme.ja jsem musela byt na neschopence asi sedm tydnu a pak jsem to nejak dala,ale taky hodne zalezi na tom,jakou tu praci clovek ma.Pokud nekomu sefujes,tak je jasny,ze tam nemuzes x krat za den kolabovat,ale pokud jsi nekde uklizenej v kancelari,sam,tak si myslim,ze je to jednodussi.Jenom moc nechapu,kdyz rikas,ze ti je dobre,a ani zadne vedlejsi ucinky to nema ten tvuj lek,tak proc jsi tak dlouho uz na neschopence?tak se drz a zdravim Ivanku a Frantiska....hezky vecer

Moc Vás všechny zdravím a děkuji Ti Martine za milé pozdravení,které mě opravdu moc zahřálo a zároven potěšilo. Martine,přesně jak píšeš i já jsem nespočetně krát děkovala Františkovi za jeho chování a pomoc,kterou tady posiluje všechny Ty z nás,kteří jsme bolesti na srdíčku a zároven s psychikou na bodě mrazu.Je to Františkova kladná vlastnost,která mu bude a možná i je vrácená tím,že je mu stále lépe a lépe a já věřím,že člověk s takovým otevřeným srdíčkem pro ostatní,se nemůže mít stále špatně a to léčbě pomáhá ,protože není nic horšího,než když je člověk Sobec!!! Jinak Martine,jsem ráda,že jsi se nevzdal a šel jsi do léčby starších léčiv,které tak kladně hodnotíš,je to dobře a moc Ti přeji at je Ti stále lépe.Právě hodnotíš svůj spánek,jak je Ti hezky a já se zrovna 3 den potýkám s nespavostí,psychiatr mi vysadil lék,který jsem brala na noc,abych zůstala jen na Zoloftu,ale nic moc teda,mám vydržet týden a kdyb to nešlo. tak opět brát,tak uvidím,ale zvládám to.Je to nizoučká dávka tak to snad bude dobré a kdyby né ,tak se vrátím k léčbě a budu pokračovat.S větou,kterou jsi napsal,že záleží hlavně na zdraví a nestresovat se čím koliv s tím se stotožnuji na 100% a je to vlastně jedna z nejdůležitějších myšlenek této léčby,snad to každý z nás tady chápe a drží se toho,protože opravdu není nic důležitějšího než klid,zdraví a láska,teprve pak hmotné prostředky i když bez financí se žít nedá to ví každý!Já jak jsem psala chodím do práce a na brigádu a je to to nejlepší co jsem mohla udělat.Jsem hrdá na to v jakém stavu jsem si práci našla a i přesto ,že to nebylo jednoduché a vlastně není stále,vzali mě a nepoznali s čím se vlastně potýkám!!! Je to povzbuzující a krásně mě to naplnuje,ale trošičku i vyčerpává,ale to nevadí,protože když příjdu z práce,řeknu si jak jsem šikovná a že mám za sebou pěkný výsledek a k něčemu stojím.Musím končit mé řádky pro Vás ,práce čeká,ale zase se ozvu,bojujte všichni a bude líp!!!

Ahojte, dneska jsem byla celkem taková rozklepaná, často mi bušilo srdce, ale trápí mě pálení rukou, také i trochu nohou, během dopoledne to začalo a když cítím takové to napětí, tak je to intenzivější, neurol jsem nevzala, je možné, že je to z toho napětí, které stále pociťuji? Je lepší raději neurol vzít, než se to rozjede? Včera jsem si neurol vzala před spaním, ale nemohla jsem vůbec spát, byla jsem opět v takovém napětí a i přes to neurol nezabral, dneska zkusím vzít na noc lexaurin. Mám v sobě stále takový neklid, strach, přijde mi, že ta asentra snad ani nezabere, i když vím, že zabírá později, moc dík za odpověď,Ivana.

Ahoj všichni! Právě jsem si pročetla vaše příspěvky a jsem moc ráda, že je některým lépe! Megi je super, že se cítíš líp! Asi to chtělo opravdu čas. Já jím ad šest týdnů, líp mi je, ale ještě to není ono, jsou i dny, kdy si připadám jako na začátku. Pořád takový stejný kolotoč. Psychiarička mi zvýšit dávku nechtěla, prý to může zabrat až za 12 týdnů, tak uvidíme. Musím vydržet. Ivanko s tím spaním, to je peklo. Moc dobře to znám. Kolikátku si bereš neurol? Když jsem trpěla nespavostí, tak jsem na noc brala 1mg a usnula jsem a spala až do rána. Když jsem si vzala 0,25 tak to se mnou ani nehlo. Ještě je prý dobré vzít si 2 tablety persenu hodinu před spaním. je to přírodní a na ad se může. Tak to vyzkoušej! Jinak ten začátek ad mi dal taky zabrat, motání a bolest hlavy, pocit jakoby mimo, nemohla jsem se soustředit na víc věcí najednou atd. tyto stavy mívám ještě někdy teď. Je to boj! Držte se všichni a ať je vám jen a jen líp!!!!!

ahoj Ivanko,ja tedy s neurolem zkusenosti nemam,ale lexaruin jsem brala,ale to jsem jeste nebrala asentru,takze nevim jak to funguje dohromady.kazdopadne,ja kdyz jsem presla na asentru,tak jsem okamzite lexaurin vysadila,i presto,ze mi muj lekar rekl,ze si ho muzu vzit,kdyby bylo nejhur.snazila jsem se to prekonat bez nej.byly dny,kdy jsem nespala vubec,pak dny,kdy bych spala porad.Bud prosim trpeliva a ono se to srovna,ver mi,ja zacala s asentrou 19.cervence a dneska je mi dobre....opravdu,necitim zadne klepani,buseni srdce,ani paleni a to vsechno jsem mela...ver mi,ze to zmizi,chce to jen cas,trpelivost a verit,ze bude lip.samozrejme to nechci zakriknout,ale snazim se odpocivat,chodit brzo spat,nepiju alkohol a vsechno delam tak nejak v klidu,zadny honeni se za necim,to neni dobre.Jak rika Martin,klidne si vzit neschopenku a byt doma,jde prece jen o tve zdravi....tak se drz a at je lepe.Dobrou noc.

Ivano,to co prožíváš,(nespavost,bušení srdce,vnitřní napětí,třes,neklid atd.) je prostě jen průběh Tvé nemoci,Musíš se s tím vyrovnávat,být silná a stále mít na mysli,že se to jednou zlepší.Já jsem tyhle těžké stavy řešil tak,že když jsem cítil,že se mi dělá mizerně,vzal jsem Neurol,ten mne trochu zklidnil a průběh ataky nebyl tak vysilující.Je důležité si uvědomit,že úleva nepřijde ze dne na den,ale,že postupuje pomaloučkými,mnohdy téměř nezaregistrovatelnými krůčky.Nemysli na to,že dneska je Ti zase bídně a že Ti snad léky nezabírají.To je nejkratší cesta k tomu,aby ses zhroutila úplně.Vím,že je to moc těžké,ale my musíme bojovat a neprodat svou kůži lacino.Buď trpělivá,nic jiného Ti nezbývá,žádná síla tuhle chorobu nepokoří,jediné,co na ní platí,je trpělivost a přesvědčení,že jí jednou svou myslí zdoláš.Přeji Ti mnoho úspěchů v léčení.Všem ostatním bych chtěl poděkovat za to,jak krásně o mne píší.Děkuji,velice si toho vážím.František.

moni neboj pujdeto mě to jde taky lepší se to mam radost ze života není to ještě sto pro ale jde to držím ti palce paaa megi

Ahoj Moni, neurol mám 0,25, ale zkusila jsem lexaurin 1,5 a bylo to dnes do rána lepší, sice útržkovitě, ale kolem 5-ti hodin jsem spala, to člověka tak posílí.......

Ahojte, moc vám děkuji za rady a povzbuzení, jak jsem už jednou psala, člověk ví, že má být silný, ale když to slyší víckrát, je to zase o moc lepší, jak není člověk v pohodě, tak ho viděsí každá maličkost, a už si píše o radu, dnes mi bylo odpoledne dobře, dokonce jsem se i smála, opravdu ze srdce, kéž by těchto dnů bylo více a více....jste opravdu báječní, že si uděláte čas a snažíte se pomoci druhým, to povzbuzení opravdu moc pomáhá, ještě jednou díky,Ivana.

Megi to je super, že už máš i trochu radost ze života!!! To to trvalo, viď? Ale hlavně, že je výsledek!!! Já jím ad dva měsíce a je fakt, že chvílema se taky raduju a hlavně už cítím zase lásku k prckovi a nemám blbé myšlenky a taky se s ním už i zasměju od srdce. Jen to taky ještě není naplno. Ale pokrok je znát :-). Mě teď hlavně pořád trápí ty chvilkové pocity odcizení, vždycky se toho vylekám a pak se pořád pozoruju a přivolávám si to. Snad i tohle odejde časem. Pořád mám strach, že se to nespraví :-(. Ivčo to máš slaboučký i ten lexaurin, to je fajn, že jsi se po něm vyspala. kdyby ti to přestalo pomáhat, klidně si dej silnější. Jak píše František, neboj se toho. Až zaberou ad, tak budeš spinkat jako mimino!!!

moni neboj spraví se to!! ja zrovna dneska nemam den v praci se probíralo že budou snižovat stavi a ja mam jen smlouvu na rok tak sem měla strach asi v podvědomí mě to dostalo tak sem dnes takova sklesla a podražděna navic sem přestala užívat antikoncepsi takmam splašeny hormony no uvidíme jak to pujde dal moni 2 měsice je malo opravdu ničeho se neboj paaa megi

Ahoj všichni, dnes mě druhýn dnem svědí celé tělo, máte s tím někdo zkušenosti? V příbalovém letáku je to jako nežádoucí účinek, je to dost nepříjemné. Jinak to celkem jde. Je hezké si přečíst "už cítím zase lásku k prckovi",ale přece jenom s tím zápasíte delší dobu, jám jsem dnes vzala desátou 1/2asentry, ale i tak pociťuji úlevu ve strachu, na dnešek jsem spala taky asi jen dvě hodiny, odpoledne jsem si lehla úplně vyčerpaná únavou z toho nevyspání, ale prostě sama od sebe nezaberu, závidím všem, co lehnou a hned spí, kdo si tím neprošel, těžko pochopí,děkuji za rady a povzbuzení, všem Vám přeji lepší a lepší dny,Ivana.

Ivčo přesně vím o čem mluvíš, já tak nemohla spát tři měsíce, to člověka úplně vyřídí. Začala jsem vždycky usínat až kolem čtvrté ráno a v šest malý vstával. To bylo něco strašného. Pěkně si vem neurol nebo lexarin a vyspi se! Za chvíli zaberou ad a budeš spát úplně normálně. Megi to je mi líto, že to na tebe zase dnes vlezlo. Ale určitě bude líp! Mě je dneska taky hůř a to o dost, už mě to fakt nebaví. Františku ty jsi takový náš znalec a poradce, poraď mi prosím. Je normální, že cítím zhoršení? Měla jsem pořád takové stavy jakoby opilá, jakoby mimo, potom mě to asi na 14 dní přešlo a teď to mám zase. Ad jím přesně 2 měsíce. Je to možné? Děkuji ti za odpověď! Přeji vám všem hezký večer.

moničko je to opravdu kratka doba doktorka říkala že lidem byva dobře po 6-12 měsicich ničeho se nelekej hladiny kolisaji neš se ustalí ja mam sice ještě propady ale o hodně menší neš dřív netrap se tim to přejde chceto hodně času jasny opatruj se megi

Megi doktorka ti říkala, že to opravdu může být tak dlouho? To jsi mě uklidnila! já jsem už zoufalá, cítila jsem fakt zlepšení, měla jsem ze sebe radost a ted z ničeho nic takový propad zpátky na začátek, já to nechápu.

Moji milí!!! Dlouho jsem sem nekoukala, byla jsem na prodl.víkendu na Djerbě a předtím jsem jen občas koukla. Doufám, že vše zvládáte, vše vydržíte a bude ok. Mně je teď dobře, ale dnes jsem měla ukrutný zážitek. Jela jsem z tenisu a z vedlejší ulice mi vjelo do cesty auto. ještě jsem se mu chtěla vyhnout a dostala jsem hodiny a lerěla proti stromu..Naštěstí vylétly airbagy a já mám jen od nich popálené ruce a odřená kolena..ale šok pěkný..nevím, zda mi to třeba zítra dojede, co se mohlo stát a odrazí se to na psychice..každopádně jsem ráda, že se nestalo nic horšího a je jen odepsané auto...děkuji bohu, že nade mnou stála a určitě i to štěstíčko..paradoxně to ylo v naší ulici, kousek od domova...jinak končí léto..je debilní čas na depky a psych.problémy..tak se držme, abychom byli lepší a lepší!! myslím na vás!! jsem ráda, že jsem živá!!! ....děvčata propadů a zlepšení jsem zažila!!věřte mi!!! mám za sebou rok a půl kéčby, takže vás chápu, jak vám je...mně se prostřídalo tolik negativ..zakončeno to bylo tím neustálým třesem, který z ničeho nic po dlouhé době přestal...držím palce!!! papapa!!!

Mončo,to kolísání je opravdu normální,nechci Tě strašit do budoucna,ale ještě si to párkrát zažiješ.Hlavně se z toho nesmíš bortit,je jasné,že to člověku na optimismu nepřidá,ale z druhé strany je třeba si uvědomit,že ta naše nemoc o sobě dává stále vědět,i když se člověk cítí relativně dobře.Takže nevěš hlavu,časem i tohle pomine.Kačko,když jsem četl Tvé řádky,běhal mi mráz po zádech.Jsem rád,že to skončilo bez Tvé újmy na zdraví.A prosímtě,nepřemýšlej nad tím,že nastane brzo podzim,což je čas depresí.Podzim je krásné roční období,příroda hraje všemi možnými barvami a připravuje se na zimní odpočinek.Pravda,v závěru podzimu bývá chmurno,neveselo a truchlivo,ale my jsme bojovníci a vůbec si nesmíme připustit,že by nás to mohlo srazit na kolena.Musíme si stále užívat ty krásné chvíle,kdy je nám dobře a kdyby přišla chvilka slabší,tak jí hned odehnat.Přeci už to umíme,takže věřím,že vše zvládneme tak,jak se má.Z Jižních Čech Vás všechny srdečně zdraví František.

Ahoj, kdysi jsem tady psavala, hodne jsem si psala s Kackou a Frantiskem...ted po strasne dlouhe dobe, jsem dostala odvahu a znovu jsem se sem tady podivala...chci jen napsat, ze to vsechno chce Moooc casu a trpelivosti... Monci - mela jsem zhruba uplne to same co ty, taky mam maleho chlapecka, po porodu mi umrela po tezke nemoci maminka a me se objevili silene stavi strachu a paniky - ted jsem u pani doktorky vedena pod diagnozou poporodni deprese, mela jsem strach, jestli mam maleho dostatecne rada, reagovala jsem neadekvatne na jeho reakce sice jen v hlave, ale strasne jsem si to vycitala, mela jsem siiiileny strach s nim byt sama a to jsem musela, protoze manzel skoro neni doma, pak se mi objevilo jakoby to odzeni...proste hodne podobne jak to pises ty....vsechno bych rekla, ze pochazi z obrovskeho strachu, ted uz bych byla o moc chytrejsi a brala si opravdu poctive neurol nebo rivotril na uklidneni a nenechavala bych ten strach tak rozjizdet...ja uz asi rok uzivam Argofan 150mg rano a diky Bohu je to antidepreivum, ktere mi sedlo a postupem casu me zbavilo toho sileneho strachu ze vseho, ale trvalo to zhruba asi pul roku a do ted mam horsi a lepsi dny, ale neda se to vuuuubec srovnat s tim, co bylo na zacatku...ted mam nekdy spatne dny, ale uz to prisuzuji tomu, ze jsem na materske mam hodne casu a hlava se chce proste porad necim zabyvat a neco resit, uz me to proste tak nevystrasi...Chtela jsem tady jen vsem napsat, at se nebojite brat leky na uklidneni, ze nervy opravdu potrebuji uklidnit a odpocinout si, protoze pak zacnou tak zlobit, ze to nejde ani popsat kdo to nezazil...drzte se a oprvdu bude lip, ale musite vydrzet, jsou lide, co jim leky zaberou za 14 dni a pohoda, ale podle me hodne podrazdene nervy a velky ubytek serotoninu potrebuje cas...drzte se...

Leni to jsem ráda, že jsi se ozvala. Všechny tvoje příspěvky co jsi tu dřív psala mám pročtené a celou dobu na tebe hrozně myslím, protože to máme opravdu hooodně podobné. Vždycky, když jsem si pročítala tvoje řádky, jakobych to psala já. Leni a to odcizení ti zmizelo taky až za půl roku? Mě už je chvilkama i líp, ale chvilkama zase hůř. Ale ty šílené myšlenky a negativa ohledně malého už díky bohu nemám. Teď mám nějaké zhoršení, ale takovou hrůzu už ne. jsem ráda, že už je ti líp a můžeš si malého konečně užívat! Františku děkuju za uklidnění! Víš, já už mívám někdy pocit, že mi léky přestávají zabírat. Aspoň teď díky tobě a vám všem vím, že prostě musím vydržet! Ale je to opravdu boj a někdy mi to připadá až nekonečné. Kačko taky mě mrazilo, když jsem si četla tvůj příspěvek! Díky bohu, že to tak dopadlo a jsi živá a zdravá!!!!!!! Stáli nad tebou všichni svatí! Mějte se všichni a držte se!

no vidíš že to pujde hlavně se nestresuj že se to někdy zhorší to tak byva ja mam za sebou 5 měsicu a stale to kolisa ale už to umim ukočírovat drž se bude líp paa megi

ahoj, taky mám problémy s panikou a vaše příspěvky mi dost pomohly. díky za ně

Ahoj, Máte někdo vyzkoušený Arketis? Trochu se ho bojím, přečetla jsem si příbalový léták a to jsem dělat neměla. Začala jsem 1/4 tabl. potom 1/2 a teď 3/4, Nevím kdy je lepší si ho brát, jestli ráno nebo večer. Beru ho ráno a jsem jako praštěná celý den a docela často mi bolívá hlava. Díky za odpověď Jana.

Ahoj Jano,Arketis beru také,víc než čtyři měsíce.Ze začátku mne taky pobolívala hlava,ale za pár dnů to přešlo.Píšeš,že trpíš panickou poruchou - mám stejnou diagnózu.Arketis byl jediný lék,který mi opravdu zabral,nyní se cítím docela dobře a v podstatě nemám žádné vážné potíže.Beru 1 tabletku 20mg ráno,ze začátku jsem příležitostně užíval k Arketisu i Neurol - 0,25 mg.Můj lékař mne řekl,že přímo na panickou poruchu je právě Arketis a jeho slova se u mne jednoznačmě potvrdila.Takže - mohu - li Ti poradit,nic nedej na příbalový leták,tam jsou obyčejně uvedeny vedlejší účinky v obecné rovině.Každý z nás snáší léky jinak,ale nikde není napsáno,že zrovna Tobě se musí projevit ty nejhorší vedlejší účinky.Jinak účinek antidepresiv se projevuje při plné dávce(což je nejmenší množství 20mg denně) asi tak po 6 - 8 týdnech užívání.U mne se to projevilo o něco dřív,asi po čtyřech týdnech,ale to mohlo být způsobeno i tím,že jsem před Arketisem bral jiná AD,která mi dostatečně nezabírala.Proto se můj lékař rozhodl pro Arketis a ten mi zatím zabírá perfektně.Přeji Ti brzkou úlevu.František.

Děkuji moc za odpověď, není jednoduché se s tím naučit žít. Říkám si proč právě já, ale po přečtení příspěvků vidím, že s tím nebojuji sama a je nás víc. Jana

Ahoj Moni, takove ty pocity odcizeni, odchazeli postupne, nedokazu rict, kdy odesli uplne, ale me na to zacal pomahat az ten Argofan, to uz se mi potom par krat stalo, ale nejak me to nevyvedlo z miry a ted nechapu, ze jsem se toho tak bala.....chce to vsechno cas a pokud nesedi jedny AD nebat se,netrapit se a zkusit jine, po vlastni zkusenosti, opravdu Ad musi sednout, jinak se clovek zbytecne porad trapi...vlastne tak jak to tu psal Frantisek...Moni, drz se, urcite bude lip, ale je potreba vydrzer a prekonat tu strasnou dobu..Lenka

Leňulko děkuju za podporu! Je to opravdu strašné období. Tobě zabraly až kolikáté ad? Víš já už bych byla v celkem pohodě, kdyby mě pořád netrápily tyhle pocity odcizení. Já se toho bojím šíleně moc. Úzkosti už nemám, s malým se už dokážu radovat a dovádět s ním, skoro všechno se zlepšilo, až na tuhle hrůzu. Děsím se, že už se budu do konce života ujšťovat, jestli já jsem já. Připadám si jako blázen. Opravdu kdo tohle nezažil, nemůže to nikdy pochopit, viď?

Děvčata, jak tady popisujete různé průběhy naší,,nemoci,,..odcizení, myšlenky na sebevraždu, špatně, úzko, klepačky, třesy, ......to je normální!! Někomu opravdu zaberou jiná Ad...Já mám také Argofan 150 mg. Vydržěla jsem to s ním skoro rok, až te´d je to vše skoro jak má být!! Můj lékař mi nejdříve dal nižší dávku, pak když neviděl výrazné zlepšení, vyprávěla jsem mu to, co prožíváte vy, tak dávku zdvojnásobil a je po starostech!!! A co ty Františku? Také se cítíš dobře? Jinak moje holka v úterý maturuje, tak n anás myslete.Budu moc ráda, když to bede mít za sebou...pak hned nastupuje na roční studium angličtiny... Moc všem držím palce!!! Držte se!!!!

Všechny zdravím.Momentálně se cítím dobře,nicméně v léčení stále pokračuji.Už pár dní mne bolí záda,nějak jsem se rozhodl přestěhovat doma dva pokoje a jak jsem tak tahal ten nábytek sám,zapomněl jsem,že mi už není dvacet.....Jinak nemám,co bych dodal k tomu,co napsala Kačka.Je třeba opravdu vydržet a zlepšení určitě přijde.Kačko,držím Tvé dceři palce!!!!Mějte se všichni v rámci možností co možná nejlépe.František.

Dobré ráno,zdravím všechny bojovníky..hodně vás tady čtu a posiluje mě to.Měla bych prosbu a dotaz.Beru AD cca rok a už mi bylo vcelku dobře.Te´d jsem měla nějké stresy a v noci mě přepadla hrozná úzkost,bušilo mi srdce..musela jsem sáhnou po Lexaurinu,moc se bojím,aby se mi nevrátila deprese a úzkosti a nebyla jsem zase na začátku!!!Je to možné??Díky moc za radu..

Ahoj Pavlo,bohužel Tě moc nepotěším,protože úzkosti a deprese se rády vracejí,i když se člověk cítí relativně dobře.Pokud pociťuješ zhoršování,zkus zajít za svým lékařem a konzultovat to s ním,případně by možná bylo na místě zkusit jiná antidepresiva.Léčení těchto potíží je strašně zdlouhavý a složitý proces a nikdo z nás nikdy nemůže mít jistotu,že je z toho na 100% venku.Přeji Ti,aby se Ti co nejdříve zase ulevilo.František.

Ahoj všichni, ráda bych se vás ještě zeptala, máte přece jen daleko víc zkušeností. Je normální, že jsem třeba tři dny už skoro v pohodě a potom nastane zlom a je mi zase špatně, opět deprese jako vyšitá. Ad jím už 10 týdnů a zatím mi bylo dobře jen pár dní, potom se to zase zvrtlo a bylo mi zle. Děkuju za odpověď. Držte se všichni, ať je vám jen líp!!!! Megi a jak jsi na tom ty? Už se to ustálilo a je ti pořád fajn??

mončo..je to normální, nevím, zda běžné, ale já ze své zkušenosti mohu potvrdit a píšeme to vlastně tady s Františkem pořád dokola, že úplně vyléčení prostě trvá..depresí jsem se zbavila po čtyřech měsících, následovaly úzkosti, pocity strachu, třes, negativní myšlenky...až te´d, po roce a snad i více je mi jakž takž...takže vydrž!! bude to lepší a lepší-10 týdnů je málo..anebo zkus u lékaře naznačit, zdy by Ti třeba nezabrala lépe jiná AD, ale v tom nemohu radit, to ví nejlépe doktor - odborník-psychiatr......... Františku, v pátek jsem byla po dvou měsících na kontrole u psych, říkal, že má ze mě radost, že jsem na dobré cestě...dávku Argofanu 150 mi však zatím nesnížil, pokud prý nebudu v pohodě tři měsíce a více, tak ještě ne..já s ním souhlasím, protože nechci zase bědovat a padat zpět..pak možná snížíme na polovinu a pokud bude fajn, tak rok na nich budu určitě....jsem ráda za to, jak mi teď je a když si vzpomenu na milnulý rok, tak je to o tisíc procent lepší!!! tak všem držím palce a vezměte si k srdci tato slova..fakt píšu z vlastní zkušenosti a buďme rádi, že AD existují, že doba v tomto pokročila!!! pap

Ahoj Kačko,je dobře,že se nyní cítíš v pohodě a ještě lepší je Tvůj přístup k léčení.Jsi opravdu moudrá žena a víš dobře,že v léčení se nesmí nic uchvátat a že je třeba veliké trpělivosti.Držím Ti palce,ať je Ti stále dobře.Pro všechny ostatní chci navázat na to,co napsala v minulém příspěvku Kačka.Přesně popsala průběh léčení,včetně toho,jak dlouhá je doba,do úlevy.Neskládejte zbraně,bojujte,buďte stateční a uvidíte,že se to vyplatí.Já vím,že je to těžké,že když přijde malé zlepšení a potom se zase člověku přitíží,že je to zdrcující,ale nesmíte to brát jako krok zpátky,protože naše nemoc prostě taková je - dá nám chvíli oddychu a pak znovu zaútočí.Nečekejte,že Vám bude jeden den dobře a pak už to bude jen lepší a lepší.Ono to tak prostě nefunguje,v tom je zákeřnost téhle nemoci.Každý z nás si přeje být v pořádku,užívat si života a radovat se z našich dětí a rodiny.Ale v našem případě se musíme silou vůle překlenout přes všechno,co nás v souvislosti s léčením potkává a teprve potom se začít učit žít tak,abychom si dokázali ze života vzít vše hezké,co nám dává.Je důležité se poučit z těch chvil,kdy se necítíme nejlíp a naučit se je v příštím případě včas omezovat a utlumovat,přistupujte k nim jako k něčemu,co Vás posiluje,co Vám sice ubere psychické síly,ale zároveň Vám to obohatí duši.Každý z nás se v průběhu léčení naučí přemýšlet o životě docela jinak,než dříve,změní své priority a vlastně se podvědomě podvoluje tomu,co se s ním děje.Žijeme prostě jinak než lidé bez těchto potíží,ale z druhé strany,jsme fyzicky zdraví a naše psychické potíže jsou rozhodně zvládnutelnější,než něco,co se opravdu při nejlepší vůli nedá léčit.Takže hlavy vzhůru a trpělivost,trpělivost a ještě jednou trpělivost.Všechny zdraví a drží palce František.

je to normalni ty vikyvi neboj a vydrž no ja ještě kolisam ale je to lepší

Ahojky lidi, po dlouhé době jsem opět zabrousila na tyhle stránky, které mě před rokem držely při životě. Mončo, tohle co popisuješ, pocity odcizení atd. jsem měla taky, přečti si schválně moje příspěvky, tenkrát jsem to rozebírala s Lenkou. Můžu tě ujistit, že je to normální a rozhodně se z toho nezblázníš nebo tak něco. Je to šílenej pocit, pořád zkoumáš, jestli, jsi to ty nebo ne, jestli jsi jiná nebo ne, a pak se tak začneš pozorovat, že se jakoby potom odloučíš od těla, od sebe sama nebo jak to mam popsat. Ale neboj, je to jen od toho pozorování a kontrolování sama sebe, neni to nic nebezpečnýho, jen je to moc nepříjemný, ale věř mi, že se to bude zlepšovat a mizet postupně. Mě to trvalo skoro třičtvrtě roku. Dneska je to něco přes rok , co zobu asentru 200 mg a je mi báječně, mam radost ze všeho, jak malý dítě. Před tím jsem byla neskutečně prázdná a všeho jsem se bála. Nemohla jsem jezdit na dovolený a bála jsem se svýho mozku, co zase vyplodí za hovadiny. Dneska jsem šťastná a možná i můžu říct, že tahle zkušenost šílenýho duševního trápení k něčemu byla. Člověk přehodnotí pohled na svět a začne si užívat maličkostí a vážit si toho, že žije, i když ve chvílích deprese a panické poruchy mu to připadá, jako nesmysl! Proto Mončo vydrž, jsi pořád stejná, jako dřív, jen si sama sebe teď víc všímáš a vnímáš každý podnět a zaměřuješ se i na věci, které ti před tím připadaly normální a teď je takhle nevnímáš. Buď v klidu a vydrž, nevím, jakou bereš dávku, ale neboj se případného zvýšení dávky. Já nebrala žádný neuroly nebo xanax a zvládla jsem to. Zhubla jsem tenkrát 7 kg a byla ze mě troska, ale všechno se dalo do pořádku. Po zimě začnem snižovat, tak uvidíme. Držim palce a rozhodně se neboj, myšlenky nech plavat a nebraň se jim, to je pak ještě horší, zakazovat si na něco myslet a ono pak na to myslíš ještě dvakrát tolik. Občas sem mrknu, tak klidně písni, kdyby něco. Věř mi, měla jsem všechno co ty a všichni tady ostatní, je to prostě normální. Tak se drž, brzo to bude zase dobrý, to mi věř! Jinak všem ostatním přeji to samé. pa pa lidi

jo mě to taky nějak přešlov uskost nevim tet beru 20cipralexu nevim jestli to nezměnit beru to 5 měsicu ale nerada bych kvuli změně prašku přešlazase na sami dno tak nevim jinak su v pohodě jen mi tuhnou svali a někdy uskost

Káji děkuju za povzbuzujíci příspěvek, ani nevíš jak jsi mě uklidnila. Tvoje příspěvky mám přečtené několikrát a mám přesně to co jsi měla ty. Odcizení, prázdnotu (tu už trochu menší) atd. Stavy odcizení mě děsí nejvíc. Když přemýšlím, jestli jsem to já a jestli jsem tam kde jsem, tak si opravdu připadám jako blázen. Já beru Eliceu 10mg. Doktorka říkala, že počkáme 12 týdnů a potom mi dávku zvýší. Tak snad už to zabere. Káji děkuju, že jsi sem nakoukla a napsala, strašně mi to pomohlo!!! Je to od vás, co jste už v pohodě, pěkné, že sem občas kouknete a pomáháte nám, kteří to potřebujem! Káji a ty jsi byla pořád na stejné dávce, že ti to trvalo tak dlouho? Moc ti přeju, aby už bylo jen dobře!!! Vám všem!

Mončo, já jsem měla 9 let panickou ataku, kterou jsem neléčila a přerostla mi v deprese, tak jsem vyrazila k Chocholouškovi a ten mi dal asentru 50 mg, bylo mi děsně, myslela jsem, že umřu, nespala, nejedla, klepala se a brečela, hrůza, pak jsem se trochu asi po měsíci začala lepšit, odjela jsem na dovču a když jsem se vrátila, tak za týden, ještě větší deprese a totální propad. Vyrazila jsem opět k doktoru a tvrdila, že je mi hrozně, že mám v sobě šílenou prázdnotu, pořád chodím do přírody a zjišťuju, že nevnímam krásu, prostě totální prázdno a on mi na to řekl " To se musíte naučit se radovat"! No tak to mi teda pomohl, našla jsem si teda jiného doktora a ten mi vše vysvětlil a řekl, že je to prostě depka a je to naprosto normální, ať to neřeším, že to spravíme. Vystoupala jsem až na dávku 200 mg, to už mi ale špatně nebylo a začala jsem se pomalinku lepšit, ale trvalo to tak 9 měsíců, než to přešlo. Bylo to takové kolísavé. jednou dobře, jednou horší, ale lepšilo se to. Až teď poslední 4 měsíce je to vyloženě bomba a jsem to zase já, řekla bych, že jsem i daleko lepší, vyrovnanější, nedělám si z ničeho hlavu. Prostě raduju se i z kravin a celkově se mi daří dobře. Prášky baštim jako lentilky, u doktora už nerozebírám sebe, nemám potřebu, chodím pouze pro prášky a obveselit pana doktora :-) Neboj se nic, taky budeš taková, nezáleží na tom, jestli za měsíc nebo za 9 měsíců, ale bude to pak stát za to, uvidíš. Víš, jak je to krásný, když se každou noc nedusim a nemam strach, že umřu a nemam špatný nálady?! Každej den rozdávam dobrou náladu na počkání :-) Doufám, že to vydrží i když začnu snižovat, ale to teď ještě neřeším. Tak zatim, pa pa Klidně mi napiš na email, když budeš něco potřebovat probrat, ju? Klara.havrankova@seznam.cz

moni ja myslela že bereš asentru???? a elicea je escitalopram že??

ahoj kajo zaujali mě tvoje příspěvky ja sem se lečila s pp pak to přešlo a po 2 letech sem ji vysadila ale přišel stres a byla sem v tom zase aji z depresi beru cipralex 5 měsicu a stale to kolisa je to lepší ale kolisa to mam strach že to snad nepřestane paa megi

Ahoj Megi, tak jak se cítíš? Máš už aspoň víc těch dobrých dnů, než těch špatných? Jo jo Elicea je escitalopram. Asentra je něco jiného? Drž se!

tak sme na tom stejně taky beru escitalopram a ty si nebrala asentr? ale jo je to lepší ale pořad to není ono paa

jo asentra je něco jineho asentra je sertralin

Megi a jaký je v tom rozdíl v těch našich ad? A jak ti je? Mě teď bylo fajn, ale včera ráno jsem měla zase výkyv jako blázen! Božinku jak ty výkyvy budou ještě dlouho přicházet? A jak je vám všem ostatním??? Dlouho jste se neozvali!

v našich AD žadny je to stejna učina latka obě beren escitalopram akorad každa od jine firmy moni vykyvi ještě budou trva to jinak u mě jakštak ale někdy se ještě rozklepu jak ratlik ale posouva se to strašně pomaličku paa megi