Ahoj všichni, zejména Mončo. Jsem na tom podobně jako Ty a vůbec vy všichni. Moc ráda bych si s vámi také dopisovala, protože už nevím kudy kam.
Je mi 39 let, vystudovala jsem VŠ a mám 4,5 letou dceru. Vždycky jsem trpěla generalizovanou úzkostnou poruchou, při které jde fungovat relativně normálně, akorát, že celý život proplouváte úzkostí ze všeho kolem, u mě zejména hypochondrické fobie. Díky této poruše bylo moje těhotenství jedna velká úzkost, protože mi diagnostikovali myom, který se zvětšoval a každých 14 dní při kontrole mě strašili předčasným porodem, tak si asi dovedete představit v jakých úzkostech jsem žila celé těhotenství. A 3.den po porodu jsem dostala depresi s poditem odcizení, přesně jak popisujete, všechno je dávno, daleko, poruchy paměti, pocit že na sebe zapomenu, že zešílím.... Léčila jsem se zoloftem 1,5 roku, stavy odcizení trvaly více než rok. Dostala jsem se z toho. A nyní po 5-ti letech mě čeká operace myomu, který narostl na 10x14 cm a s tím se vystupńovala i moje úzkost, takže jsem navštívila psychiatra, abych byla za cca 2 měsíce schopna absolvovat zákrok a dostala jsem Seropram a zhruba po týdnu užívání mě postihly pocity odcizení, vše je dávno, daleko, neuvědomuji si sama sebe, jestli existuji.. atd, úzkost nepoci´tuji k těmto stavům šílenou depresi, rána jsounejhorší. Mám poruchy paměti, nesoustředění, nevím, to co bylo včera si nepomatuji, je to jako kdyby před měsícem... hrůza. Jsem prázdná, otupělá... Můžete mi moc prosím poradit, jestli mám vysadit AD, beru je cca 14 dní když mi tento stav navodily? Dr mi říká, že to není od nich,. Prosím porad´te mi, také někomu z Vás navodila AD ty pocity odcizení. Musím chodit do práce, kde o sobě téměř nevím, hrozně se mi zhoršila pamět a všechno...
Přidat nový komentář