Asentra 50

Moje milá. Když popisuješ své stavy, posunuješ mně někam zpět, na úplný začátek mé choroby. Každému se to projevuje nějak jinak, ale pro nás všechny postižené, hrozně. Já jsem po porodu měla intenzivní pocit, že se zblázním. Někdy mi jen vteřinově proběhla hlavou myšlenka, že v nekontrolovatelném stavu mohu svému synkovi vážně ublížit. Byl to jen okamžik, ale ta hrůza, která následovala, nedokážu to ani popsat. Byly chvíle, kdy jsem se nemohla dívat ani na TV, protože to, co se mi tam zjevovalo byly obličeje, kterých jsem se bála. A to, že je člověk roztržitý - já si to vysvětluji tak, že když nás má nemoc ve svých drápech, tak se soustředíme na to, abychom to přežili.Tím vznikají výpadky paměti na to, co se odehrává současně. Protože člověk je vyčerpaný, tím i nesoustředěný a je to bludný kruh. Potom se začnu bát jestli nemám náhodou nádor na mozku a začne to znovu, stále dokola. Oli, neboj se tlačit na lékařku, protože sama vím, že já už beru ani nevím kolikáté. Jedny byly dobré, ale po dlouhodobějším užívání mě začal nesnesitelně bolet žaludek, tak musela nastat změna. Hlavně se nedej. Ale buď připravená na to, že při každé změně chvíli trvá, než pocítíš úlevu. A bohužel u každého je ta doba jiná. Moc držím palečky i přitom, co prožívám já. Je ze všeho nejhorší dívat se pomalý odchod člověka, kterého nesmírně milujete a víte, že neexistuje pomoc. Ivča

Ahoj Ivčo, přijde mi evidentně jako bych byla trvale obluzená pod vlivem nějaké drogy. Vím o všem co se děje okolo, ale vše jde jakoby mimo mě a nic nejde do mě dovnitř, jestli mi rozumíš. A když lékař zareaguje slovy, zvyš si dávku a já jsem ještě víc mimo sebe, někde je chyba. HLAVNÉ já jsem nešla k lékaři s těmito obtížemi, ale s úzkostí před operací pouze pro Lexaurin. Žádné deprese jsem neměla. A lékařka mi dala užívat Zoloft a po přesně 9-ti dnech užívání mě postihl pocit odcizení, odosobnění. To je evidentně z toho léku, když jsem to předtím neměla. A její reakce byla, že je to vystupńovaná úzkost a že navýšíme dávku. A mě je paradoxně ještě hůř, mimo to, že jsem mimo sebe- odcizená, se mi třesou ruce, mám poruchy rovnováhy, soustředění a paměti... Co mi radíte, změnit lék a lékaře? Díky Ola

ahoj holky ja tady opravdu když pišu nepřemyšlim nokdy by mě nenapadlo že nějaka jana bude psat takoví blaboly ivi děkuji ti dobře si to vystihlaolo a ivčo olo nevim jak dlouho bereš ssri ale to co popisuješ sou než učinky opravdu to odezni jen to chce vydržet vim že je to peklo a ivě viš ono měnit zase AD mi připada zbytečne protože opravdu skoro všechny AD tohle dělaji a je to dočasne ty si psala že je bereš 9 dní bože to je strašne malo změna AD se doporučuje až po 8 nebo 12 tydnech uvidiš určitě to odezni mě to trvala 3 až 4 měsice než sem začla pocitovat malinke zlepšení tahle nemoc je opravdu na dlouho a ještě k tomu maš trapení z maminkou holka držím ti palečky a hlavně vydrž pomine to a to co tet proživaš je opravdu běžne jen nějaky lekař na to upozorní a nějaky ne ale ničeho se neboj pěkně papkej a vydrž tak paaa holky a pište megi

Nechápu Tvoji doktorku. Pokud jsi šla pouze pro Lexaurin nevím co ji vedlo k tomu, že Ti předepsala zrovna Zoloft. Můj názor:Ty nejsi případ, který by potřeboval AD. Strach z operace je přece úplně normální projev, jen totální flegmoš by se nebál. Mluvím z vlastní zkušenosti, mám odebranou dělohu a vím co to je mít strach z operace. A teprve asi po 5 letech se mi objevily komplikace v jizvě a já byla podělaná strachy až hrůza. A nikdo mi neřekl, že mám jíst AD. Před operací jsem dostala tabletu a injekci na oblbnutí a po třech hodinách jsem se probrala a bylo to. Řekla bych, že Tvoje reakce na AD je úplně normální, ale podle mého je vůbec nepotřebuješ. Nejsem sice Tvá lékařka, ale pokud je to jak píšeš, tak myslím, že AD by potřebovala spíš ta Tvá lékařka.Třas rukou a vše ostatní jsou průvodní jevy braní AD. Nevím kdy na tu operaci máš jít, či zda už ji máš za sebou. Ale to co popisuješ ,mi opravdu nepřipadá na nutnost braní AD. Zkus to znovu probrat se svou lékařkou. Ještě by mně zajímalo zda je to praktický lékař, nebo psychiatr. Zkus jiného lékaře. Nač mořit svůj organizmus něčím, co snad ani nepotřebuješ.A napiš podrobněji, ať si mohu udělat širší rozbor Tvé situace. Tedy pokud Ti to nevadí. Pa Ivča.

Teda, vidíte jak jsem blbá. pošlu příspěvek 2x za sebou. To bude něco pro Janu. Omlouvám se a pa.

Ivčo naprosto přesně jsi popsala i mé stavy. Taky jsem měla strach, že se zblázním a že ublížím mému malému kloučkovi. Pořád v hlavě šílené myšlenky atd. Bála jsem se s malým být sama doma a musela jsem se přesvědčovat, jestli ho mám ráda. Přitom ho miluju a dala bych za něho život. Teď už je mi líp, občas jsou dny, kdy je mi zle, ale už ne takhle. Myslím, že tyhle naše deprese, tam už byla léčba ad nutná, ale taky nepochopím, proč Oli napsala dr. AD a ne jen ten lexaurin. Oli, ale neboj se ničeho, opravdu jak píše Megi, tohle tě přejde. Není to sice hned, ale přejde to, uvidíš!!! Nebo se zeptej dr., jestli to nemůžeš vydržet, jestli můžeš ad vysadit a zobnout si sem tam jen tan lexaurin. Ale opravdu se neboj, odezní to!!!!!!! Megi a jak je tobě? Doufám, že se pořád držíš!!! Myslím na tebe na vás všechny ostatní taky!

jo ivi boduješ napsat sem dva příspěvky to uděla totalí kra... hahaha ne si moc fajn a diky že si se zastala ale nebudem tady řešit debilitu jany nee no holky docela to jde ale před menzes mam stale problemi sem nervni a mam uskost ale jinak to jde oli? ty jsi měla jen klasickou uskost jen z te operace nebo to mivaš častěji a maš to napsane od psichiatra nebo od obvodaka?protože jestli je tva uskost nepřiměřena neni v tom zas takovi problem to brat jen opravdu to chce vydržet ale jestli nemaš takove stavi jak mi všichni tady tak bych si o tom promluvila z Dr moni jo zatim to jde musi pa holky a piště a mimochodem nedělam čarky a velka pismena kašlu na to hahaha paaa megi

Megi tak to je super, že je ti fajn!!! Já před menzes taky pociťuju dost zhoršení. Jinak jsem jak na houpačce. Božinku kdy už se to ustálí!!! Megi ty bereš 20mg? A měla jsi změnu ad nebo máš pořád ty samé? Oli jak je tobě? Je to lepší? Ivanko a co ty? Moc na tebe myslím, musíš se strašně trápit, když ti umírá maminka. Naprosto přesně chápu tvé pocity a beznaděj. Mě umírá tatínek, nejhodnější člověk. A nejhorší je, vidět jak se trápí a vědět, že s tím nemůžu nic udělat. Je to bezmoc, beznaděj, šílené naštvání na to, proč zrovna on.... Člověk se s tím nedokáže smířit. Holky strašně moc na vás myslím, držte se a pište!!!

Megi souhlas, tato diskuze není o povahách lidí, ale o nás, kterým pomáhá si spolu pisánkovat. Já se zase na chvíli odmlčím, protože jedu na službu. Máme maminku doma a střídáme se se sestrou. Na všechny budu myslet, držet vám všem palce. Hýčkejte svá tělíčka a věřte, bude líp.Vysvitne sluníčko a hned bude lépe. Pá všem Ivča.

Ahoj holky, u mě žádná změna k lepšímu, mám pocit, že jsem jako robot-žiju-nežiju, mám pocit, že si to vůbec neuvědomuju. Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že mě ničí ty AD. Tyhle stavy mě začaly 10.den po užívání. Co myslíte, je to možný?

Oli je to možné, ono to opravdu odezní, až si na léky tělo zvykne. Bereš je teprve kraťoučkou dobu. Musíš opravdu vydržet. Já vím, že se to lehko řene, ale věř mi, že tyhle stavy dobře znám a vždycky, když jsem je měla, chtěla jsem umřít. Kdo to nezažije, nemůže to nikdy pochopit. Mluvila jsem o tom se svojí psychiatričkou a ta mi to popisovala tak, že je to obrana těla. A pokud teď dodáváš do mozečku ad, které se snaží dát ten mozek do chodu, tak on se brání, proto máš tyhle stavy. Až si mozek zvykne a přestane protestovat, tak ti to dezní. Aspoň mi to takhe vsvětlovala doktorka. A kolikátku breš ten neurol? Že ti nepomáhá. Ivanko zvládni to na služebce a pak nám hned napiš! Jinak s tebou souhlasím, na této disusi si pomáháme, uklidňujem se a dodáváme si odvahy a nemá cenu řešit pravopis. Božinku stejně toho v pravopise teď tolik změnili, když mi neteř ukazovala diktát z velkých a malých písmenek co psali, tak jsem si připadala jak pako, vůbec nic jsem nevěděla.:-)

Ahoj Mončí, a vážně jsi byla taky takhle mimo, já nechci opouštět sama ani byt, protože mám pocit, že na sebe zapomenu, že zešílím, ztratím se. Pořád si musím připomínat co je za den, kujišt´vovat se kdo jsem, všechno je dávno, daleko a mám pocit, že se mi míchají vzpomínky. nemůžu si vzpomenout, co bylo včera. Vážně jsi tohle měla po těch lékách taky, takový odosobnění? To snad ani není možný...

Olo já to měla už před ad. Možná né tak silné jak popisuješ, nevím. P ořád jsem si musela připomínat, že můj manžel je můj manžel a můj syn je můj syn. Byli takový cizí, vzdálení. Nebo jsem se někdy (občas i teď) cítila jako vzduch, jakobych neexistovala. Kdo jsem sem si musela připomínat někdy v noci, když jsem se probudila. Nebo se mi třeba stalo, když jsme v létě seděly s holkama a prckama na zahrádce a já si skočila na wc, tak jsem měla strach, že netrefím zpátky. Taky mi dělal hodně zle pohled do zrcadla. To samé jsi měla i po tom porodu? A máš to pořád nebo chvilkama? Oli zkus si dat silnější neurol, měl by to utlumit.

moni ja sem začla brat hned cipralex jo beru 20 mg prvně 5 pak 10 pak 15 a nakonec 20 beru to tet 8 měsicu holky držte se megi a diky za to že neřešite jak pišu :-))))) paaa

oli drž se opravdu to je běžne neboj přejdeto bud uplně v klidu jasny nic to není a odezni to chapu že ten kdo to nezna tak se boji to je normalni ale nemaš čeho paaaa megi

Ahojky, všichni, jsem zde poprvé, ale se zájmem si čtu každý váš příspěvek. Já už dlouho užívám seroxat a bylo mi skvěle. Chci se ale zeptat, zda nemáte nějakou zkušenost s tím, že je vám hůř po nějaké prodělané nemoci. Mám pocit, že vždy, když chytnu nějakou chřipku nebo virózu, moje psychika to okamžitě odnese. Teď jsem měla hroznou virózu a začala jsem mít ty klasické návaly. Už půl roku jsem brala jen půlku seroxatu, ale před dvěma dny jsem si zvýšila dávku na celou tabletku (20 mg). Je možné, že tím zvýšením je mi hůř? Horko, brnění v zádech a v rukou, strach, slabost v nohou - nejhorší je ráno. Přeju všem pěkný den.

Ahoj Májo, vítám tě mezi námi! Ano je to možné, že to máš z toho navýšení. Já mám teď necelých 14 dní navýšenou dávku a taky pociťuju mírné nežádoucí účinky. Co se týče nemocí, tak se mi taky vždycky stav zhorší a to nemluvím o dnech před menzes. Navíc mi psych. říkala, že tento listopad je na psychiku hrozný, že se horší snad každý. Tak neboj a hlavně se drž! Megi bereš 8 měsíců, kdy jsi pocítila úplné zlešení? Já jsem hrozná, že tě pořád zpovídám, viď? :-) Víš, pořád to nemám dbrý, pár dní fajn a pak propad, achjooooo!

Ahojky, Mončo, moc děkuju za zprávičku, měla jsem radost. Já doufám, že ta navýšená dávka zabere. V noci teď mívám strašné pálení zad a rukou, v práci ty protivné návaly. Myslíš, že bych si mohla brát neurol 0,25, než se stav zase ustálí? Štve mě to, protože mi už dlouho bylo hrozně fajn a najednou zase propad. Navíc se strašně musím nutit k jídlu, tak doufám, že je to opravdu tím navýšením. I já Tobě moc přeji, abys to zvládala co nejlépe!!!

moni zlepšeni sem pozorovla až sem brala 15 nebo 20 mg tak po pul roce ale bez slunička je to horší propadam se stale ale ne už tak moc a nevadi mi že se ptaš klidně se ptej vim jaky to je jasny pa a drž se megi

Megi děkuju, doufám, že se taky zlepším. Mě je chvíli fajn a chvíli zle. Pořád dokola. Ještě k tomu mi dnes odvezli tatínka do nemocnice, tak mám hrozný strach. A to šílené počasí tomu taky nepřidá. Májo určitě to máš z toho navýšení. Neurol si vem, ten ti pomůže. Já ho taky beru, když je mi nejhůř, ale musím brát 0,5mg, protože 0,25mg se mnou ani nehne. Držte se holky a hlavně, ať je líp!

Moni, děkuju za odpověď. Moc Ti držím palce s tatínkem a ať je vše jen lepší. Co myslíš, kdy mi ta zvýšená dávka zabere? Taky jsem zvýšila před necelými 14 dny, ale zatím to jde velmi pomalu - ataky už vcelku ne, ale takové ty protivné úzkosti, hlavně ráno a dopoledne. Měj se moc hezky!

Máji, taky moc děkuju! Kdy zvýšená dávka zabere, to opravdu nevím ani já. Mám to jako ty, protivné úzkosti hlavně ráno, potom to jde. Psychiatrička mi říkala, že počkáme tři týdny a potom mi dávku zase zvedne, pokud se nezlepším. Drž se!

Ahoj všem, jsem ráda, že v tom "nelítám" sama. Beru teď lék Elicea a před tím jsem měla Cipralex a přijde mi Elicea trochu horší, špatně spim a pořád se mnou mávaj nervíky. Máte někdo taky divný myšlenky, který se vám samy vtírnou a nedají se pustit z hlavy? A jsou strašně otravný a člověka nervujou? Jinak chodím na terapii. Už jsem brala léky jednou a pořád se mi to vrací. Nejhorší je asi "strach ze strachu", taky to někdo máte?

Ahoj smajlíku, beru již třetí druh AD, neobávej se jednou to zabere, chce to čas a trpělivost. Reaguji hlavně na Tvůj "strach ze strachu", to je moje noční můra, naštěstí již je minulostí. Stávalo se mi to - při zcela všedních situacích, např. při jednání, při rozhovoru s blízkými, nebo večer před usnutím. Nešlo to odehnat vzpomínkami na něco krásného, jak mi doporučoval můj psycholog. Jedině to hned zpočátku zkrátka nepustit do hlavy-jde to!! Jasně, že AD jsou k tomu nezbytná, já je tedy potřeboval. Se spaním je to svízel, mě pomohl Stilnox, ač se moc nedoporučuje. Ale výsledek, tj. vyspat se je to hlavní, ne? Držím pěsti, ať je Ti co nejdřív OK a věř a víra Tvá Tě uzdraví. P.S. Prokousal jsem se 35ti stránkami této diskuse, abych byl v obraze, a musím říct, že lidské příběhy tady popsané by vydaly na několik knih. Před některými z vás smekám a máte mou úctu. Trochu mě rozesmutnily reakce na Janinu kritiku megiina pravopisu, Zase na druhou stranu, vzhledem k tomu, že si to můžete přečíst pár let nazpět, bych se nad tím fakt pozastavil....Jana je asi ze "staré školy", kdy k základnímu vzdělání patřilo psát správně česky. Pro úplnost si pročtěte některé jiné diskusní stránky, tam se s pisateli hrubek také moc nemažou a reakce jsou přibližně stejné-podle inteligence diskutujícího. No to jen tak, že mi to uvízlo ze dvou posledních stránek vašich zpovědí. Přeji dobrou noc. Jáchym B.

Ahoj Mončo a ostatní, Mončo měla jsi pravdu, léčbu jednoznačně potřebuju. Vysadila jsem AD na tři dny s tím, že mi zmizí nežádoucí účinek depersonalizace ( odcizení) a odjela na služební cestu. 3 dny jsem AD nebrala, pouze 1xd 3mg Lexaurinu a druhý den jsem nebyla schopná vylézt z pokoje. K pocitům odcizení, musela jsem si připomínat kdo jsem, kde jsem....se přidal naprosto šílený pocit prázdnoty a beznaděje ale takový, že jsme to nezažila. 4.tý den jsem si vzala AD a nebyla schopná jít na Mikulášskou besídku dcery, kam šel jen manžel . Je mi HROZNÉ, taky znáte tu příšernou otupělost, neschopnost se z ničeho radovat, jen prázndnota a beznaděj a ty myšlenky, které se jakoby vkrádají do hlavy mám také. Taky si musíte připomínat co je za den... a že vaši blízcí jsou oni...Nejradši bych nevycházela z domu. Zatím sice pracuju, ale spíš jen přežívám v práci, zatím si nikdo mého zhoršeného výkonu nevšiml, ale je to otázka času..A jak jste na tom vy ostatní? Znáte taky tyhle pocity, prosím napište mi je mi na umření....Ola

Oli, všechno to moc dobře znám. Já jsem se třeba v noci probudila a nevěděla kde jsem, nebo jsem si odříkávala jména členů naší rodiny, protože jsem měla pocit, že je nevím. Je to šílené, kdybych to nezažila, v životě tomu neuvěřím. Přesvědčovala jsem se, jestli můj syn je můj syn a manžel můj manžel. Nemohla jsem být doma, protože všechno vypadalo tak divně. Nemohla jsem se soustředit, dívat na televizi, do zrcadla, prostě nic. O prázdnotě ani nemluvím, když jsem si v noci dala k sobě do postele malého, tak místo nádherného pocitu, co jsem kdysi mívala, necítila jsem nic. Měla jsem u sebe svého nejmilovanějšího človíčka a necítila jsem nic, absolutně nic, jen prázdno. V sobě jsem měla pořád napětí a nervozitu. Naprosto šílené stavy! Oli tak to asi nebyly nežádoucí účinky, viď? Nejspíš se ti deprese pořádně rozjela. Ale neboj se, všechno se to spraví,věř mi! Sice to jde někomu rychle a někomu pomalu, ale jde to. Mě to šlo pomalinku a pořád mi ještě není úplně dobře. Radost ze života mám minimální a těšit se ještě neumím, jinak už to vcelku jde. A to jím ad přes půl roku. Ale dlouho jsem otálela s léčbou a neléčila se. Nebýt všech dobrých dušiček, co tady s náma píšou, které mě donutily s léčbou začít, tak nevím kde bych teď byla. Drž se, bude líp. Koukni na Megi, taky trpěla tak dlouho a teď je jí zaplať pán Bůh fajn!

no uplněfaj ještě ne ale da se to včera sme měli firemní večírek a bilo to super no ta zima nam moc nepřida ale jinak se držim tak paaa megi najiždim 9 měsic hahaha

Megi u mě je to podobně, taky můžu zatím říct jen, že "dá se to". Ale snad nám bude někdy úplně ok.! Na mě to jde hlavně po ránu, ale většinou začnu něco dělat, tak se to zmírní. Já teď jím ad přesně šestý měsíc. Tak páááá a drž se!

Ahojky, Moni, tak už jsem si ráno říkala, že je to na dobré cestě. Pak mě ale otrávilo to, že mě zase začalo pálit za krkem a pak zase ten nával horka, tlak do obou rukou. Pořád se utěšuju, že je to tím zvýšením, ale už je to 14 dnů, tak fakt nevím. Snažim se na to nemyslet, ale štve mě to. Když si představím, jak mi před tou virózou bylo dlouho fajn. Je ale fakt, že se teď spíš projevují nepříjemné fyzické projevy, možná je to tím, že si na spaní beru kousek neurolu. Doufám, že se držíš! Papa M.

Ahoj moni no ja v 6 měsici byla jakš tak ale to bylo ještě sluičko ATD a pak pořad se steresuju kvuli sestře vždycky se strašně pohadame a tak za 2 tydny to na mě přide musim stim něco udělat nebo se s toho nedostanu jo kašlu na to a ty uvidíš jak si potom ješě možna zvedneš na 20 mg tak to bude dobry neboj paaa megi jo a moni bereš něco na spaní nebo spiš v pohodě ?

Ahoj Mončo, pořád je mi děsně žiju-nežiju, polykám poctivě AD - Argofan a vážně nejhorší jsou rána, nejradši bych nevstala a zůstala pod peřinou. Přesně jak jsi psala, pořád si musím připomínat kdo jsem, kde jsem, a že vůbec jsem. Nemám žádnou motivaci k ničemu, jen ta prázdnota. Moc díky za podporu.

nerad se mezi vás pletu, ale dejte si někdo udělat test na chlamydie pn. a přečtěte si jaké jsou zdravotní potíže,potom budete jednat jinak. Čau Dědek.

mám ty samé obtíže, ráno je to docela hrozný, taky jsem se chtěla zeptat - i když jsem brala dlouho AD, každý večer jsem si dala sklenku vína, dvě - bez problémů. Teď, když jsem si navýšila dávku AD, rozhodla jsem se, že s tím vínem skoncuju, takže týden už ho nepiju - je možné, že ty problémy mohou být spojeny i s tím? Díky moc za odpověď. Držte se, všechny!!!

Májo já spíš myslím, že je to tím navýšením nebo tím podzimem, ale nevím. Mě osobně říkala psych., že v rozumné míře alkohol můžu, tak si myslím, že ta sklenička večer ti neublíží, spíš tě dá do pohody. Ale na druhé straně se říká, že alkohol zpomaluje účinek ad. Tak opravdu nevím. Pořád je ti mizerně? Mě bylo včera večer hrozně zle, už jsem myslela, že jsem ok., ale najednou večer úzkosti, nervozita apod. Musela jsem si vzít neurol a zaspat to. Dědku chlamydie způsobují deprese? Na netu jsem se nic nedočetla, proto se ptám. Držte se všichni!

Ahojky, Moni, tak je asi něco ve vzduchu, mně bylo včera zrovna tak, taky jsem si vzala kousek neurolu, už vlastně druhej večer. No, a dneska taky nic moc, musela jsem pořád něco dělat, odpo jsem si na chvíli lehla, cítila jsem se unavená, ale zase mě probudily návaly, tak si myslim, že to dneska zase bude na neurol. Doufejme, že bude líp. Máme to navýšené tak asi podobně dlouhou dobu, viď? cca 14 dnů. Myslím na Tě. Pa.

Ahoj, prodělávám tuto nemoc a potíže jsou stejné, v PC je hromada informací, a CPN vyvolává všechny nemoci. Začněte užívat extrakt lichořeřišnice větší .Jestli budete chtít tak vám napíšu ještě dalši bylinky, Čau kočky.

Ahoj Mončo a Megi, prosím vás obě o morální podporu, mám pocit, že jsem zešílela.. pátý den poctivě polykám Argofan k tomu Neurol a je mo děsně.. Mám permanentní pocity odcizení, jsem jakoby mimo, funguju pouze automaticky, jsem otupělá, emočně prázdná, unavená....hrozný. Mně se nechce věřit, že to dělají ty léky, mají přece pomáhat a ne přitěžovat. Pořád mám pocit, že si musím připomínat co je za den, kde jsem, kdo jsem,...vážně je tohle normální. Prosím vás napište mi, jestli je to vážně normální....Vždyt´před měsícem jsem byla O.K., sice s úzkostma, ale vnímala jsem vše kolem, ted= jsem otupělá a jakoby mrtvá.. Přejde to někdy,,, DĚKUJU ZA PODPORU

Ahoj Olo, nepřidávej ty voblbováky a dej si napsat deoxymykoin a kup si tužebník a lichořeřišnici a užívej podle návodu nebo tě to zabije !!! Čau Dědek.

oli ahoj prosimtě nešil jistě že je to běžne papkaš to teprve 5 den neboj se ustoupíto vem si něco jako neurol nebo tak něco a musiš vydržet ja sem měla nespavost nechutenství uskost odcizení skoro 6 tydnu prosim tě ničeho se neboj ja sem dokonce volala me doktorce že to není možny že mam snad schizofreniji prosim tě oli ustoupi to neboj musiš bojovat ano vim že je to strašny pocit ale mozek se zatim lekum braní zname to všichni ale to přestane sou to než učinky tak se neplaš nepomuže ti to klidně piš ale neboj se určitě si nezešílela je to běžne a ber si k tomu argofanu něco na uklidnění jasny paaaa megi prosim tě dědka neposlouchej chodiš ke sve doktorce tak poslouchej ji a neboj nic tě nezabije proboha jasny paaaaa a klidek ano

ahoj neboj bude líp brala jsem měsíc lexaurin ale moc to nepomohlo ted jsem dostala asentru 50 beru pulku 4 den návaly třes bušení v hrudi unava postupně ustupují dneska už i jím což nešlo chce to výdrž

Olo souhlasím s Megi! Je to opravdu normální a přejde to, bude to časem míň a míň a nakonec budeš úplně v pohodě!!!!!!!!!!!!!!!!! Oli a ty máš tohle odcizení pořád v kuse? Je to přesně jak říká Megi, mozek se lékům brání, zvyká si, a tohle odcizení je obrana, všechno to ustoupí, neboooooooj!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A nezešílela jsi, tohle patří k depresi. Vem si neurol, klidně silnější. Nebo řekni dr., ať ti napíše Rivotril, údajně je dobrý právě na to odcizení, tak to zkus. Drž se a piš!!!

Oli, beru také Argofan, bude to už rok...z 75 mg jsem přešla na 150mg, až tao dávka mi zabrala na moje problémy odcizení, strachu, úzkostí...ALE asi až po 4 týdnech ...beru si prášek každé ráno...zpočátku bylo opravdu nutné si k tomu brát neurol, takže se neboj, úleva se dostaví!!! zkus se trochu vyvarovat neustálému přemýšlení o tvém stavu a vymýšlení si nemocí....vím, je to strašně těžké, zvlášť, když se cítíš takto...ANO Megi má pravdu, máš doktora, který ví, co Ti je a stopro Tě léčí správně!!!! prostě naše nemoc se léčí hoooooodně dlouho :o(..je ale velice důležité vydržet !!! AD Ti zaberou, neboj!!! Papa

Ty doktoři jsou šarlatáni, nepoznají ani rýmu .Čau kočky.

Ahoj Megi,Moni,Kačko, mockrát děkuju za odpovědi a povzbuzení,vážně to potřebuju.. Mám pocit, že jsem definitivn zešílela:-)) Přitom když se s někým bavím, tak mozek reaguje zcela automaticky a já odpovídám normálně, teda pokud se mě neptají načasové údaje. Mám pocit, že čas jde tak nějak mimo mě a nevím, jestli se to či ono odehrálo před týdnem či dvěma dny. Ty pocity odcizení mám vpodstatě permamentně stejně tak jako naprostou otupělost a neschopnost cokoliv cítit. Prostě lidi jsou pro mě jako věci, vše jde tak nějak mimo mě a ne do mě, přinutit se k čemukoliv je hrozně těžké, mám pocit, že mám prázdnou hlavu a nebo mi do ní lezou nesmyslný myšlenky Jak psala Monča, že to taky měla, mám pocit, že si sebe neuvědomuju... Fakt děsný. Ale mooc díky za vaší podporu. Dneska odpoledne odjíždím s manželem i dcerou k jeho rodičům do malé vesničky u Domažlic, kde bohužel není internet a budem tam až do konce roku. Tak v lednu se ozvu, jestli definitivně nezešílím... Zhruba do 14 dneska budu ještě na internetu. Papa a díky

Oli tak jak ti je? Vzala sis nějaký ten neurol? Kačko to jsem ráda, že jsi napsala! Jak se máš? Daří se ti dobře??? Můžu se tě zeptat, ty jsi to odcizení co tady popisuje Ola, měla před ad nebo až při ad? Děkuju. Opatrujte se holky!

Ahoj Mončo, ano Neurol beru, máš pravdu, jakoby mě trochu zklidní, ale bohužel nic víc. Do reality zpět mě bohužel nevrátí, myslím tím, abych byla jako před zhruba měsícem-plná života, motivace, elánu a hlavně že jsem byla schopná cítit, ted´je kolem mě jen prázdnota.. A přesně tyhle pocity permanentního odcizení jsem měla před zhruba 5-ti lety v rámci poporodní deprese, z které jsem se hrabala ven více než 1,5 roku. Jsem ráda, že jsi mi napsala, že to znáš, že se musíš ujištóvat, že tví blízcí opravdu nejsou cizí.. a jak o tom přemýšlíš víc a víc tak je to horší a horší. Jsi vážne zlatíčko, děkuju za podporu vážně moc...papa

Oli vůbec nemáš za co! Já jsem tady takhle zoufale psala taky nedávno. Jesti jsi tohle už měla, tak aspoň teď víš, že je to opravdu z deprese a že to přejde. Ty ad ti depresi ještě víc prohloubily, jak to na začátku braní bohužel bývá. Já jsem ještě teď každé ráno trochu mimo a to mám ad přesně půl roku. Olinko nevím kolikátku neurolu bereš,jestli 0,25, tak si klidně vem silnější, třeba ti pomůže víc. Se mnou 0,25mg ani nehne. Taky přesně jak říkáš, když na to myslíš, máš to horší. To jsem už hodněkrát četla a slyšela, že tyhle pocity derealizace přechází většinou, když na ně přestáváme myslet. (Ale jak to udělat, že jo). Teď třeba, když budeš na návštěvě, tak budeš myslet úplně na něco jiného a bude ti lépe. Budu na tebe moc myslet a věřím, že nám sem potom napíšeš, že je ti už mnohem líp! Klidně bych ti poslala tel. číslo pro případ nouze, když budeš pryč a bez internetu, ale nechci ho tady zveřejňvat, nikdy nevíme, kdo sem nakoukne. Leda přes email, kdybys ho chtěla.pa pa zatím

Moničko mockrát Ti děkuju za podporu, jsem moc ráda za Tvoje rady a holt musím čekat. Měj se moc hezky a děkuju.Přeji hezké vánoce. Papa. Napíšu po návratu

a jak je tobě moni ?už se citiš lip nebo kolisaš? ja tet nějak zase sem trochu uskostna koupila sem si terapeutickou lampu bo je malo světla tak se u ni každy den pul hodky slunim jinak to jde tak napiš jak si na tom paaa megi

Moni, já si vybavuji, že jsem tyto stavy mimoně a strachu měla až právě při braní AD...jinak teď je mi celkem dobře, naštěstí se necítím tak, jak tady některé popisujete, ale malilinký červíček ve mně pořád je..včera a dnes jsem měla mírnou klepavku, ale je to asi spojené s menses a strachem o tatku, kterého jsme museli odvézt do nemocnice, neboť je nemocnýs mozk.cévama a nějak se mu to zhoršilo, skoro nemůže chodit..je na infuzích, které ho snad nakoponou...myslím, že nemít AD, tak jsem totálně v hajzlu,protože pro mě vidět trpět blízké se moc na mě přenáší a špatně to prožívám...s AD jsou přeci jen city necity...tak zatím papa