Pocit vyčerpání, podrážděnost, výkyvy nálady nebo snížená energie. Jarní únava může mít mnoho podob. Tento stav způsobený nejen nedostatkem slunečního světla, ale také omezeným pohybem na čerstvém vzduchu je přirozeným jevem, který podle odhadů trápí až tři čtvrtiny populace. Když si totiž v zimě vyčerpáme zásoby „hormonu štěstí“ serotoninu, může dojít k hormonální nerovnováze a přebytku „spacího hormonu“ melatoninu.
Ahojky všichni. Dnes zaostávám, protože mám spoustu jiné práce, ale musím reagovat.Katuli, vystihla jsi celou situaci stoprocentně. Máš úžasnou schopnost vyjádřit vše barvitě a k věci. Jinak bys ani nemohla dělat to, co děláš. Tvůj příspěvek pro Kubu, nemá chybu. Kubo, děkuji ti. Mám v sobě vatru , ne plamínek. Jinak bych ani nemohla přežít. Život se mnou pere ode zdi ke zdi. Ale neva. Někdy je hrozně, ale Katuška mi dodává odvahu už jen tím, co prožila ona sama a jak se dokázala sama prát s životem. Pravdu má i v tom, že život se nedá žít podle nějaké knihy. Každá kniha, ať dobrá či špatná, nám něco přinese. Ale to, co nám přinese život, s tím se musíme rvát jak psi o kořist.Ať už se 30.5. dozvíš jakýkoliv výsledek, tak s nastalou situací, se budeš stejně prát jen ty sám. Léky ti možná zpočátku pomohou, ale myslím, že se za určitý čas dostaneš do stejné situace, jako převážná většina zde. Nechceme do sebe bezhlavě cpát léky, Tak jak to napsala Katka, akorát na nás rejžují. Já jsem zjistila, že je mi někdy blbě, i když léky beru. Dospěla jsem do fáze kdy si myslím, že by to bylo stejné i bez nich. A zde mi žádná kniha neporadí co mám dělat. Musím se rozhodnout sama, sama riskovat, že mi bude hodně blbě, abych mohla zjistit, že mám pravdu, že to bez nich jde, protože mi třeba vůbec blbě nebude. Mám syna, kterému je 24 roků. Proto ta tvoje udička zabrala, chtěla jsem ti pomoct jako bych pomohla svému synovi. Nemám na to, abych byla tak výstižná jako Katuška, ale moje rady jsou upřímné a ze srdce.Umím se vcítit do toho co prožíváš, protože každý z nás má ty svoje " strašáky ", se kterými se musí prát. Jiři, tys poznala teprve teď jaký mám talent na to, abych tady napsala " román" ? To jsi mě tedy podcenila ( ironie, neber mě vážně ). Co tvé kytičky, mají se k světu? Jsem moc ráda, že jsi se ozvala, protože jsem asi poznamenaná tou nedávnou maminčinou smrtí a hned se o každého bojím. Za chyby se neomlouvám. Berte mě třeba jako nevzdělanou blbku, ale mám vás stejně všechny moc ráda ! Ivča
Přidat nový komentář